|
|
Regulation of credit institutions in the EU
Kottasová, Anna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí regulaci úvěrových institucí. Jejím cílem je zodpovědět na otázku, jak se regulace úvěrových institucí vyvíjela a jak její vývoj ovlivnil současnou úpravu. Práce posuzuje potenciál regulace úvěrových institucí zabránit dalším finančním krizím. Nejprve se autorka zabývá vývojem trhu finančních služeb a následně vývojem regulace úvěrových institucí. V úvodní částí tedy autorka analyzuje pozitivní a negativní aspekty jednotlivých úprav, důvody pro jejich přijetí, změnu či naopak dalšímu použití. Zejména se práce zabývá požadavky kapitálové přiměřenosti. Rozebírá postupně jejich vývoj a důvody pro jejich změny, především v souvislosti s finanční krizí. Autorka dochází k závěru, že současné nastavení regulace úvěrových institucí a zejména její očekávaný vývoj klade příliš velký důraz na zvyšování kapitálové přiměřenosti. Tento aspekt spatřuje autorka zvláště ve směrnici o kapitálových požadavcích z roku 2013, která představuje nové rezervy, které jsou úvěrové instituce povinny držet a ve směrnici o ozdravných procesech z roku 2014, která přidává další nové, přesto obdobné požadavky. Autorka zejména nesouhlasí s posouzením kapitálových požadavků jako všemocného řešení problémů, které se na trhu vyskytují. Autorka sdílí názor, že neexistuje žádný důkaz, ani shoda mezi vědci a...
|
|
|
Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání
Smutná, Anna ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá klíčovým principem mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. V nejširším slova smyslu znamená tento princip zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv. Princip non-refoulement je vyjádřen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ale byl rozvinut také ve smlouvách mezinárodního práva lidských práv jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či regionální Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jeho vyjádření nalezneme i ve Společném evropském azylovém systému, sdíleném členskými státy Evropské unie. Prvním cílem této práce je zjištění přesného obsahu principu nenavracení s ohledem na jeho vývoj a současný výklad v mezinárodním právu. Druhým cílem práce je analýza obsahu téhož principu v právu Evropské unie a posouzení souladu této úpravy s mezinárodním právem. Práce je s ohledem na větší přehlednost rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o úpravě principu v Úmluvě o právním postavení uprchlíků a přihlíží také k jeho vývoji v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Význam principu je zjišťován prostřednictvím výkladových pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu s ohledem na názory nauky a UNHCR. Tato...
|
|
|
Právní rámec ochrany přímých zahraničních investic v režimu bilaterálních investičních smluv a evropského práva
Moškvan, Dominik ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat údajný střet bilaterálních investičních smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie, a taktéž jeho případný dopad na evropské investiční prostředí. Bilaterální investiční smlouvy jsou v rozporu s právem Evropské unie ze dvou důvodů. Za prvé je to ustanovení umožňující urovnávání sporů formou rozhodčího řízení, což vylučuje soudní přezkoumání ze strany EU a nerespektuje výlučnost a autonomii práva EU. Dále jsou nekompatibilní klauzule zajišťující preferenční zacházení s investory, které jsou v konfliktu se zásadou zákazu diskriminace, protože k nim mají přístup pouze investoři ze států s uzavřenou investiční smlouvou. Preferenční zacházení uvedené v bilaterálních smlouvách je třeba buď jednostranně rozšířit na investory ze všech členských státu Evropské unie, nebo je v plném rozsahu zrušit. Dokud bilaterální investiční smlouvy však nebudou anulovány, zůstávají v platnosti. Investiční prostředí v Evropské unii je vystaveno riziku přechodně snížené právní jistoty. Důvodem je dichotomie arbitrážního řízení a národních soudů, která doposud nedala vzniknout závazné interpretaci práva EU, protože rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souběh těchto paralelních, nicméně...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v EU - Biometrické údaje
Jansa, Tomáš ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Ochrana osobních údajů v EU - Biometrické údaje Tato práce se zabývá ochranou osobních údajů zaměřenou především na biometrické úda- je. V první kapitole této práce se autor zabýval především historickým kontextem. Právo na soukromí představuje i dnes základní stavební kámen ochrany osobních údajů. A proto jeho vymezení a následné navázání na ochranu osobních údajů se jevilo jako nezbytné pro správné pochopení kontextu problematiky. Autor se dále v rámci této kapitoly zabýval právem na ochranu osobních údajů nejen v rovině evropského kontextu, ale nastínil také nejednotnou právní úpravu ochrany osobních údajů pro daná odvětví v Americe, kde v současné době zce- la absentuje legislativa typu obecného nařízení ochrany osobních údajů. Druhá kapitola představovala zakotvení nejen právních principů z hlediska jejich relevan- ce pro jejich právní řád, ale také zvláštní principy zakotvené v obecném nařízení, jež je ne- zbytné dodržovat pro řádné zpracování osobních údajů. Třetí kapitola pojednávala o samotném pojmu osobních údajů. Současně bylo však zapo- třebí vymezit i další pojmy, jež nelze opomenout ve vztahu k pojmu osobních údajů. Tedy za- kotvení anonymního údaje jako osobního údaje, jež prošel procesem anonymizace, dále také pojmu zvláštní kategorie osobních údajů, který je fundamentální pro problematiku...
|
|
|
Změny azylového a migračního práva EU ve světle současné uprchlické krize
Müller, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá návrhy změn v oblasti azylového a migračního práva Evropské unie ve světle současné uprchlické krize. Jedná se o dvě samostatné oblasti, které však na sebe vzájemně úzce působí a existuje mezi nimi "komplexní souvislost". Práce popisuje základní normy azylového a migračního práva EU, vymezuje pojem "uprchlické krize" a rozebírá konkrétní kroky Unie, respektive změny, které ve zkoumaných oblastech EU navrhuje. Diplomová práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole práce vymezuje a podrobně popisuje právní rámec zkoumané problematiky na úrovni mezinárodního práva (Ženevská úmluva o právech uprchlíků a další), primárního práva EU a sekundárního práva EU. Druhá část je věnována obsahové stránce pojmu "uprchlická krize", krizovým faktorům a úvahám o "uprchlické krizi" coby výjimečném stavu. Poslední kapitola, která je vnitřně rozdělena na podkapitoly věnující se azylovému a migračnímu právu, zkoumá jednotlivé změny v reakci na uprchlickou krizi. Podkapitola věnovaná azylovému právu je rozdělena na jednorázová opatření ve prospěch Itálie a Řecka a návrhy systémových změn (návrh na zřízení stálého relokačního mechanismu, reforma Dublinského systému, dokončení reformy Společného evropského azylového systému, etc.), jejímž kýženým výsledkem má být "spravedlivější...
|
|
|
Posting of workers in the European Union
Jankovcová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku vysílání pracovníků v rámci EU v kontextu svobody poskytování služeb. Autorka se komplexně a chronologicky zabývá stávajícím právním rámcem, přičemž zohledňuje i motivy a politické tlaky v pozadí stěžejních změn. Pozornost je věnována především příslušným ustanovením Smluv, judikatuře a jejímu vývoji, stěžejním předpisům sekundárního práva a jejich vztahu k jiným aktům, které s tématem souvisejí. Autorka posuzuje klíčová ustanovení, jejich praktický dopad a nedostatky. Tématem se však zabývá i z pohledu de lege ferenda, a to představením probíhající revize a zvážením jiných případných změn. Práce poukazuje na komplexnost a politickou citlivost problematiky, což je zapříčiněno střetem protichůdných zájmů jednotlivých členských států a jiných zůčastněných aktérů, a sice konfliktem mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Z tohoto důvodu nelze problematiku vysílání pracovníků zcela oddělit od politického dění a protichůdné zájmy je potřeba neustále vyvažovat. Vysílání pracovníků je jedním z aspektů vnitřního trhu, které poukazují na přetrvávající rozdíly mezi členskými státy a neochotu nalézt všestranně přijatelné řešení. Současně svědčí o tom, že přes snahu odstranit překážky na vnitřním trhu jisté bariéry nadále přetrvávají....
|
|
|
Princip loajality v právu EU
Kruliš, Kryštof ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Disertace se zaměřuje na provedení vícevrstvého definování principu loajální spolupráce v současném stavu práva Evropské unie. Věnuje se čtyřem základním definičním okruhům. V prvním definičním okruhu provádí jazykový rozbor slovního spojení "zásada loajální spolupráce" ve všech úředních jazycích Evropské unie a využívá lingvistické disciplíny (zejména etymologii) a poznatků dalších vědních oborů jako je historie, sociální psychologie a filozofie pro definování a porozumění principu loajální spolupráce v právu Evropské unie. Následně tento princip zkoumá ve třech samostatných definičních rovinách. V první rovině zkoumá význam postavení loajálně zavázaných subjektů. Ve druhé rovině se věnuje odlišnostem principu loajální spolupráce od pravidel plnění závazků dle mezinárodního práva veřejného a pravidel zajišťování loajality uvnitř států s federativním uspořádáním. Poslední definiční rovina analyzuje způsoby, jak se princip loajální spolupráce proměňuje v závislosti na kompetenčních oblastech jeho působení. Klíčová slova: zásada loajální spolupráce, právo Evropské unie, teorie federalismu, evropská studia
|
|
|
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva
Veselý, Jakub ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva Přijetí nařízení č. 1/2003 otevřelo diskusi o přípustnosti paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva s ohledem na zásadu ne bis in idem. Cílem práce je zmapovat právní stav této oblasti po uplynutí deseti let od procesu modernizace soutěžního práva, a to na základě analýzy soudních rozhodnutí a relevantních právních předpisů, včetně Listiny základních práv EU, která se od Lisabonské smlouvy stala součástí primárního práva EU. Pod pojem paralelní aplikace jsou v této práci podřazeny tři rozdílné případy. Kumulativní aplikace představuje případ, kdy má být v jednom řízení vedeném národním soutěžním úřadem potrestáno protisoutěžní jednání podle národního i unijního práva. Druhým případem je paralelní aplikace na území EU, kdy je o protisoutěžním jednání vedeno paralelně řízení více soutěžními orgány, a to buď souběžně, či následně. Konečně paralelní aplikace přesahující území EU představuje situaci, kdy je předmětem řízení protisoutěžní jednání, které již bylo sankcionováno soutěžním orgánem státu, který není členem EU. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je rozdělena do čtyř subkapitol. Jsou zde přiblíženy relevantní aspekty procesu modernizace soutěžního práva a představeny jednotlivé případy paralelní aplikace....
|
|
|
Právní rámec ochrany přímých zahraničních investic v režimu bilaterálních investičních smluv a evropského práva
Moškvan, Dominik ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat údajný střet bilaterálních investičních smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie, a taktéž jeho případný dopad na evropské investiční prostředí. Bilaterální investiční smlouvy jsou v rozporu s právem Evropské unie ze dvou důvodů. Za prvé je to ustanovení umožňující urovnávání sporů formou rozhodčího řízení, což vylučuje soudní přezkoumání ze strany EU a nerespektuje výlučnost a autonomii práva EU. Dále jsou nekompatibilní klauzule zajišťující preferenční zacházení s investory, které jsou v konfliktu se zásadou zákazu diskriminace, protože k nim mají přístup pouze investoři ze států s uzavřenou investiční smlouvou. Preferenční zacházení uvedené v bilaterálních smlouvách je třeba buď jednostranně rozšířit na investory ze všech členských státu Evropské unie, nebo je v plném rozsahu zrušit. Dokud bilaterální investiční smlouvy však nebudou anulovány, zůstávají v platnosti. Investiční prostředí v Evropské unii je vystaveno riziku přechodně snížené právní jistoty. Důvodem je dichotomie arbitrážního řízení a národních soudů, která doposud nedala vzniknout závazné interpretaci práva EU, protože rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souběh těchto paralelních, nicméně...
|
|
|
Citizenship of the European Union: rights of EU citizens and its impact on the legal order of the Czech Republic
Růžek, Lukáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce zkoumá obsah, účel a dopady občanství Evropské unie. Evropská unie je mezinárodní organizace sui generis, která prostřednictvím své činnosti zasahuje do každodenního života občanů členských států. Již od svého vzniku se snaží Evropská unie (dříve Evropské společenství) postupovat v souladu se zájmy svých členských států. Skutečnost, že se postupem času rozšiřovaly kompetence svěřené Evropské unii, umožnila, aby se mohla Evropská unie zabývat dalšími problémy. Postupem času, ve snaze snížit demokratický deficit, došlo k budování přímého vztahu mezi Evropskou unií a občany jednotlivých členských států. Ačkoliv některá práva občanů Evropské unie již byla obsažena v jejím právu, k vložení samotného institutu občanství Evropské unie došlo až Maachstrichtskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Tento moment znamenal zlom ve vztahu mezi Evropskou unií a občany členských států. Došlo tím ke vzniku speciálního druhu občanství, pro který je charakteristická akcesorita a adicionalita vůči občanství členských států. Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má institut občanství Evropské unie na právní rámec Evropské unie, právní systémy členských států a každodenní život jednotlivců. Hlavním cílem této práce je evaluace dopadů a kvality práv spojených s právním institutem...
|
host ::
RSS.