|
|
Regulation of credit institutions in the EU
Kottasová, Anna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí regulaci úvěrových institucí. Jejím cílem je zodpovědět na otázku, jak se regulace úvěrových institucí vyvíjela a jak její vývoj ovlivnil současnou úpravu. Práce posuzuje potenciál regulace úvěrových institucí zabránit dalším finančním krizím. Nejprve se autorka zabývá vývojem trhu finančních služeb a následně vývojem regulace úvěrových institucí. V úvodní částí tedy autorka analyzuje pozitivní a negativní aspekty jednotlivých úprav, důvody pro jejich přijetí, změnu či naopak dalšímu použití. Zejména se práce zabývá požadavky kapitálové přiměřenosti. Rozebírá postupně jejich vývoj a důvody pro jejich změny, především v souvislosti s finanční krizí. Autorka dochází k závěru, že současné nastavení regulace úvěrových institucí a zejména její očekávaný vývoj klade příliš velký důraz na zvyšování kapitálové přiměřenosti. Tento aspekt spatřuje autorka zvláště ve směrnici o kapitálových požadavcích z roku 2013, která představuje nové rezervy, které jsou úvěrové instituce povinny držet a ve směrnici o ozdravných procesech z roku 2014, která přidává další nové, přesto obdobné požadavky. Autorka zejména nesouhlasí s posouzením kapitálových požadavků jako všemocného řešení problémů, které se na trhu vyskytují. Autorka sdílí názor, že neexistuje žádný důkaz, ani shoda mezi vědci a...
|
|
|
Regulation of credit institutions in the EU
Kottasová, Anna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí regulaci úvěrových institucí. Jejím cílem je zodpovědět na otázku, jak se regulace úvěrových institucí vyvíjela a jak její vývoj ovlivnil současnou úpravu. Práce posuzuje potenciál regulace úvěrových institucí zabránit dalším finančním krizím. Nejprve se autorka zabývá vývojem trhu finančních služeb a následně vývojem regulace úvěrových institucí. V úvodní částí tedy autorka analyzuje pozitivní a negativní aspekty jednotlivých úprav, důvody pro jejich přijetí, změnu či naopak dalšímu použití. Zejména se práce zabývá požadavky kapitálové přiměřenosti. Rozebírá postupně jejich vývoj a důvody pro jejich změny, především v souvislosti s finanční krizí. Autorka dochází k závěru, že současné nastavení regulace úvěrových institucí a zejména její očekávaný vývoj klade příliš velký důraz na zvyšování kapitálové přiměřenosti. Tento aspekt spatřuje autorka zvláště ve směrnici o kapitálových požadavcích z roku 2013, která představuje nové rezervy, které jsou úvěrové instituce povinny držet a ve směrnici o ozdravných procesech z roku 2014, která přidává další nové, přesto obdobné požadavky. Autorka zejména nesouhlasí s posouzením kapitálových požadavků jako všemocného řešení problémů, které se na trhu vyskytují. Autorka sdílí názor, že neexistuje žádný důkaz, ani shoda mezi vědci a...
|
host ::
RSS.