|
|
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Ledvinková, Šárka ; Vaněk, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Architektonický návrh rekonstrukce Obchodního domu Centrum se snaží navázat na odkaz Tomáše Bati jak fenoménem výškové stavby, tak i architektonickým ztvárněním. V rekonstruované části je snaha o znovuobnovení původního vzhledu i dispozičního řešení. Nová výšková část budovy se snaží pomocí současných architektonických trendů navázat na funkcionalistické Karfíkovy ideje. Cílem bylo citlivě odlišit novou a původní část objektu za současné příjemné korespondence s okolními historizujícími fasádami. Tohoto bylo z největší části docíleno pomocí šikmých a oblých tvarů, se kterými funkcionalismus pracoval jen zřídka. Provoz v nastavované části je zajištěn pomocí přistaveného tubusu s vertikálními komunikacemi, jehož fasáda je tvořena vertikální zahradou, která má přispět ke zlepšení životních podmínek v hustě zastavěném centru Brna. Objekt se nachází v centru města, a proto jsou kladeny vysoké nároky na jeho polyfunkční využití. Ve spodní části objektu jsou situovány obchody, služby a stravovací provozy, v navazujících podlažích pak administrativní prostory a v nejvyšších patrech jsou umístěny mezonetové byty. Pod komunikačním tubusem je umístěn automatický parkovací zakladač pro rezidenty.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Páralová, Veronika ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Obsahem bakalářská práce bylo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a část dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie z Ateliéru architektonické tvorby AG34, která se zabývala návrhem obnovy a nového dnes již nevyužívané sedmipatrové budovy centru Brna, na ulici Pohořelec. Řešený objekt se nachází v historickém jádru města Brna nedaleko Malinovského náměstí. Nejedná se o památkově chráněnou stavbu, ale spadá do Městské památkové rezervace Brno, a proto je dbáno zvýšené pozornosti na zachování jejího původního vzhledu a historické podstaty. Stavba pochází z poválečného období a je postavena ve funkcionalistickém stylu. Budova byla navržena pro účely Janáčkovy akademie múzických umění Brno. Stane se sídlem rektorátu i Ateliéru scénografie. V parteru je navržena kavárna s drobným občerstvením. Podstatou celého návrhu je zachování původního vzhledu současně s adaptací nové funkce a maximálního využití prostoru. Proto jsou zásahy do obvodového pláště budovy minimální a podstatná část změn se projeví spíše v interiéru budovy.
|
|
|
Chandighar - indický sen o městě
Spilková, Klára ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem indického města Chandigarh, které bylo postaveno na zeleném drnu. K jeho vybudování vedly závažné politické důvody související se vznikem Indie jako samostatného státu. První část vysvětluje architektonické a urbanistické principy světoznámého architekta Le Corbusiera, který navrhl „master plan“ Chandigarhu. Dále je popsán vznik a vývoj města až do současnosti. V praktické části práce porovnává Chandigarh s tradičním indickým městem Amritsar. Následuje popis současného stavu vybraných sektorů a stručná analýza příslušných výkresů územně plánovací dokumentace. Cílem práce je představit problematiku výstavby města Chandigarh na zelené louce, včetně analýzy jeho funkčnosti. Tato práce by mohla být přínosná vzhledem ke skutečnosti, že v podobném rozsahu se vznikem, vývojem a současným stavem Chandigarhu žádná českojazyčná publikace zatím nezabývala.
|
|
|
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivů
Pilařová, Zdislava ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jordánová, Květa (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s minulostí, kterou mohou dané stavby reprezentovat. Oba přístupy souvisí s problematikou subjektivity a ideové podmíněnosti památkové péče. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury od dvacátých let 20. století, vývoje památkové péče a do kontextu vyrovnávání se s vlastní minulostí. V práci jsou zmíněny i osudy vybraných památek, které se staly pro změnu narativu stěžejní. V práci je využita metoda kvalitativní analýzy informací získaných z dobové literatury a webové platformy NPÚ Památkový katalog a následná komparace přístupů k památkové ochraně staveb ve stylu funkcionalismu a staveb z období socialismu. Práce se snaží o propojení několika témat - vývoje funkcionalistické architektury a architektury z období socialismu, vývoje památkové péče a jednotlivých přístupů ochrany moderní architektury a vyrovnávání se s vlastní minulostí, která je často problematická. Vztahu těchto interdisciplinárních témat...
|
|
|
Osada Baba - historie a současnost
Varyšová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Osada Baba - historie a současnost Eliška Varyšová Abstrakt v českém jazyce Anotace Práce Osada Baba - historie a současnost se zabývá fenoménem funkcionalistické výstavní osady v pražských Dejvicích. Protože samotný vznik a evropský kontext kolonie byly shrnuty ve dvou monografických publikacích, autorka se snažila zaměřit svou pozornost na poválečný vývoj a především současný stav jednotlivých domů z hlediska památkové problematiky. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje zasazení kolonie do evropského kontextu a vzniku osady, okolnostem výstavby a dosaženým výsledkům. Druhá kapitola mapuje osudy domů a lokality od roku 1948 do současnosti a nastiňuje problematiku památkové ochrany kolonie. Poslední část navazuje formou katalogu 10 domů, které představují příklady různého přístupu k domům v osadě, jejich dochování a udržování. Závěrem autorka shrnuje poznatky a snaží se odpovědět na otázku, jak zachovat historickou identitu místa a autenticitu domů jednotlivě i jako celku.
|
|
|
Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století
Kubištová, Mariana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Schlosser Trnková, Petra (oponent) ; Pospěch, Tomáš (oponent)
Mariana Kubištová ČESKÁ FOTOGRAFIE ARCHITEKTURY VE DVACÁTÝCH AŽ PADESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ Abstrakt Dizertační práce Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století se zabývá tématem fotografie architektury, jež je vymezeno dvacátými až padesátými lety 20. století, soustředěno na české prostředí a zaměřeno zejména na stýkání fotografie se soudobými počiny na poli architektury, tedy na fotografii moderní architektury. Metodologicky téma zkoumá jak pohledem vycházejícím z vizuálních studií, tak aplikuje o něco tradičnější přístupy, které se snaží definovat fotografii architektury v závislosti na posláních, které vykonává, vymezit různé její kategorie, popsat její historii a jmenovat některé její důležité představitele. Každý z těchto přístupů je totiž schopen zachytit jiný aspekt sledovaného tématu. První část práce se pokouší odpovědět na otázku, co je to fotografie architektury, co za ni můžeme považovat a jak k ní lze přistupovat a interpretovat ji. Shrnuje také dosavadní poznání o historii tohoto oboru, a to jak u nás, tak v zahraničí. V neposlední řadě se pokouší nastínit historický, společenský a výtvarný kontext ve zkoumané době. Druhá část práce vychází z předpokladu, že jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání...
|
|
|
Divadlo pro 21. století
Chernykh, Yurii ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout projekt rekonstrukce divadla které může sloužit jako kulturní a společenské centrum a nabízet prostory pro širokou škálu akcí. Kromě divadelních a filmových představení tu budou moci probíhat také kongresy a konference, přednášky, literární večery, společenské akce, výstavy, koncerty a festivaly. Zajistit provoz budovy přes den a večer. Moderní kavárna a divadlo mohou být pro nás místem setkávání s kulturou, uměním a dalšími lidmi. Kavárna může být prostor pro odpočinek, relaxaci, práci nebo společenské setkání, zatímco divadlo nabízí možnost sledovat různé druhy uměleckých vystoupení, jako jsou divadelní představení, koncerty, opery a další. Moderní kavárna a divadlo mohou být také symbolem kulturního života a vývoje města, které se snaží nabídnout návštěvníkům a obyvatelům kvalitní kulturní zážitky a zlepšit kvalitu života v městském prostředí. Projekt rekonstrukce funkcionalistického divadla je zaměřen na transformaci historického divadelního objektu v Brně na moderní multifunkční kulturní centrum s celodenním využitím. Projekt obsahuje kompletní rekonstrukci exteriéru a interiéru budovy, přístavby nového prostoru, výměny oken, nového fasádního systému a obnovy materiálu exteriéru a interiéru. Dispozice stávající budovy bude změněna. Přízemí budovy bude rozšířeno pro novou místnost technického zabezpečení. Po dokončení rekonstrukce bude divadlo sloužit jako multifunkční kulturní centrum, které bude nabízet nejen divadelní představení, ale také výstavy a workshopy pro veřejnost. Kromě divadelních sálů bude centrum také obsahovat kavárnu a multifunkční prostory pro vzdělávání a setkávání. Projekt rekonstrukce funkcionalistického divadla v Brně představuje významnou investici do kulturního dědictví města s cílem obohatit kulturní život obyvatel a návštěvníků města.
|
|
|
Moderní architektura. Nejslavnější funkcionalistické vily
VOJTÍŠKOVÁ, Lucie
První část teoretické práce je věnována obecně moderní architektuře na počátku 20. století, jejímu vzniku, prvotním umělcům a stavbám, které v té době vznikaly. Blíže se zaměřuje na funkcionalismus, a to jak ve světě, také českých zemích. Druhá část práce popisuje nejslavnější funkcionalistické architekty v Evropě, kteří ovlivnili další tvorbu ve vývoji architektury. Těžištěm bakalářské práce je analýza a komparace funkcionalistických vil ve světě a na českém území - vily Savoye od Le Corbusiera, vily Tugendhat od Miese van der Rohe a Müllerovy vily od Adolfa Loose.
|
|
| |
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
host ::
RSS.