|
|
Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520 psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi
SOLDÁTOVÁ, Aneta
Bakalářská práce "Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520. psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi" se sestává ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část si klade za cíl přiblížit život a tvorbu významného malíře. Zabývá se kulturněhistorickým pozadím umělcovy tvorby. Zaměřuje se na korespondenci Vincenta a jeho bratra Thea, která často obsahovala drobné kresby dokládající tvorbu umělce a pro nás čtenáře přibližuje tak jeho výtvarné záměry a osvětluje skrytou osobní podstatu umělcovu. Praktická část je zaměřena na jednu konkrétní kresbu poslanou v dopise pod číslem 520. Tato drobná kresba se stala inspiračním zdrojem pro výtvarnou praktickou část, jejímž cílem bylo dále rozvíjet náměty z konkrétních dopisů v podobě perokresby nebo kresby. Na samém konci této kvalifikační práce se mohou v příloze čtenáři seznámit s obrazovým materiálem, na který je v textu vždy odkázáno.
|
|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
|
| |
|
|
Jan Nepomuk Harrach a čeští umělci
Štěpánová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828-1909) byl český šlechtic, který se zasloužil o rozvoj kultury, průmyslu a zapojoval se do politiky. Cílem práce je přiblížit vztah Jana hraběte Harracha k českým umělcům. Hrabě byl velkým mecenášem a umělce velmi podporoval. Práce sleduje jeho písemnou komunikaci s vybranými českými umělci, a to na základě dochované korespondence a dalších dokumentů. Práce se zabývá korespondencí Jana Nepomuka hraběte Harracha s českým architektem a mecenášem Josefem Hlávkou, a dále s básníkem a vychovatelem hraběcího syna Juliem Zeyerem. K bližšímu porozumění vzájemných vztahů a porovnání způsobu komunikace hraběte Harracha je v práci uvedena i korespondence Otty hraběte Harracha, syna Jana Nepomuka hraběte Harracha s Juliem Zeyerem. Základem práce je korespondence uložená v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Předmětem výzkumu jsou i komunikační strategie hraběte Harracha, z níž je znát rozdíl mezi komunikací s mecenášem a s básníkem. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Nepomuk Harrach (1828-1909), Harrachové, korespondence, čeští umělci, Josef Hlávka (1831-1908), Julius Zeyer (1841-1901), Otto Harrach (1863-1935)
|
|
|
Demlova rodina v dopisech a díle
Moldová, Klára ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Demlova rodina v dopisech a díle obsahuje edici dopisů spisovatele Jakuba Demla (1878-1961), které byly odeslány jeho rodině. Korespondence z let 1902-1961 shrnuje 81 dopisů. Vysvětluje mnoho událostí, jež se odehrávaly v autorově životě, a objasňuje také některá fakta, která pomáhají hlubšímu porozumění děl. Edice korespondence je doplněna o ediční poznámku, soupis korespondence, jmenný heslář a vysvětlivky. Doprovodný komentář představuje nejdůležitější osobnosti autorovy rodiny, zpracovává zobrazení postavy matky a sestry Matyldy v díle a popisuje podoby dvou rodových kronik: V Zabajkalí a Mohylu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
host ::
RSS.