|
Místo, kde žijeme jako téma občanské výchovy
Svobodová, Eliška ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Fleischerová, Andrea (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionalistickým učivem na druhém stupni základní školy, konkrétně v předmětu Občanská výchova. Práce blíže seznamuje se současným a dřívějším kurikulárním zakotvením tématu Místo, kde žijeme. Současné kurikulum RVP ZV postrádá závazné výstupy, které by se tímto tématem explicitně zabývaly. Regionalistické učivo je podrobeno zkoumání z pohledu regionálistiky, regionálního vývoje a politiky. Práce také podrobně popisuje dělení a klasifikaci regionů a jejich paralelu s učivem. Z tohoto zkoumání vychází didaktický materiál, který tvoří 13 vyučovacích hodin, které na sebe navazují a v žácích podporují aktivní občanství a zapojování do regionální komunity.
|
|
Role školy v procesu formování aktivního občanství očima českých politických aktivistů
Černá, Anna ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Cílem textu je kriticky sociologicky analyzovat roli instituce školy v procesu formování aktivního občanství, jež autorka chápe jako specifický vzorec jednání osvojovaný v průběhu socializace. Participační model demokracie, z něhož vychází i české vzdělávací kurikulum, předpokládá vychovat z mladých informované a aktivní jedince uznávající demokratické hodnoty. Formální vzdělávání coby jeden z aktérů sekundární socializace představuje jediný veřejně kontrolovaný nástroj výchovy občanů. Ačkoli je výchova k občanství formálně zahrnuta do vzdělávacího kurikula, současné výzkumy v českém prostředí ukazují, že škola nehraje v politické socializaci mladých významnější roli. Z toho důvodu nahlíží autorka na formální vzdělávání jinou optikou a diskutuje i další aspekty. Klíčový je pro ní pohled českých politických aktivistů, které vnímá jako nedílnou součást občanské společnosti a prototyp aktivních občanů. Analýza role instituce školy je založena na 26 hloubkových rozhovorech se zástupci organizací politického aktivismu. Autorka představuje školu jako instituci výchovy k občanství, jež na jednu stranu v politické socializaci mladých selhává, na stranu druhou však k občanské výchově disponuje příslušným potenciálem. Dále ukazuje, že školu není možné vnímat jako homogenního aktéra procesu socializace, ale jako...
|
|
Divadlo utlačovaných jako cesta k empowermentu
Pejřimovská, Hana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak dochází u účastníků divadla utlačovaných k empowermentu a jak jsou tyto zkušenosti z divadla přenositelné do dalšího života. Práce je postavena na kvalitativním výzkumu. Výzkumný vzorek se skládá z romských a ne-romských hráčů. Výzkumnou metodou jsou polostrukturované rozhovory, analýza je provedena otevřeným kódováním. Práce ukazuje, že pro empowerment je důležité setkávání s druhými a dialog, hry a intervence, sdílení zkušeností a práce s vlastním útlakem. V dalších oblastech života se empowerment projevuje na individuální rovině (nárůstem sebevědomí, získáním komunikačních dovedností, smyslem pro odpovědné občanství). Dále v oblasti profesní, při práci se skupinou, výkonu stávajícího povolání, či zapojení se do nových projektů. Pro občanskou společnost je důležité setkávání majority s minoritou, nárůst občanských kompetencí, růst sociálního kapitálu, setkávání s výraznými angažovanými osobnostmi, otevírání diskuze ve veřejném prostoru a podpora zodpovědnosti za svůj život a okolí. Klíčová slova: divadlo utlačovaných, empowerment, práce s útlakem, Romové a ne- Romové, občanská společnost, aktivní občanství
|
|
Ženy migrantky jako aktivní občanky
Jenková, Pavla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se snaží nabídnout nový pohled na migraci a integraci migrantek žijících v České republice a to prostřednictvím vyprávění deseti z nich. Za použití metody narativního vyprávění životních příběhů těchto žen se autorka snaží dekonstruovat stereotypní chápání migrace jako hrozby nebo bezpečnostního ohrožení pro přijímající společnost, a naopak ukázat migrantky a jejich životní příběhy jako příběhy osob, které Českou republiku považují za svůj druhý domov, a na jehož rozvoji se aktivně podílejí. Občanství autorka chápe jako členství ve společnosti, jejíž právoplatnými a aktivními občankami jsou i ženy migrantky. Práce má celkově přispět k budování pozitivního vztahu k ženám migrantkám a nabídnout doporučení pro majoritní společnost a tvůrce/tvůrkyně integrační politiky jak reflektovat ženy migrantky.
|
|
Občanská participace seniorů v kontextu Univerzity třetího věku
Biláková, Kristýna ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Ve své diplomové práci "Občanská participace seniorů v kontextu Univerzity třetího věku" jsem se zaměřila na roli občanské participace v životech aktivních seniorů - posluchačů Univerzity třetího věku, kterou jsem zkoumala v kontextu vzdělávání dospělých. Konkrétně skrze program zájmového vzdělávání, který se specializuje na vzdělávání seniorů, tj. Univerzita třetího věku. Z demografického hlediska bude populace seniorů i nadále stoupat. Tento fakt se nutně promítne i na rozvoji občanské společnosti, na němž se senioři podílí. I proto je na místě, věnovat seniorům jako aktivní skupině, více výzkumné pozornosti. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Pozornost byla věnována zejména postojům a zkušenostem, které respondenti s občanskou participací v rámci svého života získali. Z analyzovaných výpovědí respondentů bylo možné vyčíst, že respondenti ve svém životě vnímají participaci skrze aktivity spojené s politikou a politicky zaměřeným jednáním, tj. přikládají největší význam politické participaci. Projevy formální participace se rovněž vyskytly, ale na tyto ve svých výpovědích respondenti příliš důraz nekladli, považovali je často za samozřejmé.
|
|
Lidové vysoké školy a potenciál jejich rozvoje v rámci soudobého českého vzdělávání dospělých
Soukupová, Markéta ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Lidové vysoké školy jsou instituce vzdělávání dospělých, které vznikly v Dánsku v polovině 19. století a vyznačují se specifickým hodnotovým zaměřením a přístupem k vyučování. Diplomová práce zpracovává problematiku lidových vysokých škol od jejich vzniku, přes historický vývoj až po současnou podobu a společenskou funkci. Práce dále prověřuje možnost ukotvení vybraného modelu lidové vysoké školy v českém prostředí, a to v rámci Městské knihovny v Praze (MKP). V teoretické rovině práce identifikuje potřebu změny české legislativy a zajištění stálého zdroje financování pro reálné začlenění lidové vysoké školy do systému veřejných knihoven. Provedené šetření kvantitativního charakteru pak potvrzuje zájem čtenářů MKP o knihovnu jako instituci poskytující vzdělávací a rozvojové aktivity pro dospělé. Klíčová slova lidová vysoká škola, liberální vzdělávání, aktivní občanství, celoživotní učení
|
|
Rozvoj kompetencí učitele pro vedení žáků k aktivnímu občanství
Zavadilová, Barbora ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvoji aktivního občanského přístupu u žáků a přípravě učitelů v této oblasti. Výchova k aktivnímu občanství je mezinárodně považována za klíčový cíl vzdělávání a v souvislosti se společenskými změnami nabývá na důležitosti. Cílem práce je zjistit, jaký význam je tématu v českém prostředí přikládán a zda je zahrnován do přípravy budoucích učitelů. Teoretická část práce se věnuje jeho definování, možnostem využití ve výuce, specifiky vzdělávání učitelů v této oblasti a dostupným metodickým zdrojům. V praktické části bylo realizováno kvantitativní šetření mezi studenty Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, doplněné o kvalitativní výzkum se zástupci akademické obce a neziskových organizací. Hypotézy práce byly tímto šetřením ověřeny: mezi vzdělavateli učitelů i mezi studenty učitelství je tématu přisuzován značný význam, v současné době je však jeho aplikace do praxe limitovaná. Ze strany fakulty existuje postupná snaha o spolupráci s neziskovými organizacemi, které v této oblasti disponují kvalitní nabídkou vzdělávání učitelů. Práce přináší cenná zjištění o současném pojetí problematiky vedení žáků k aktivnímu občanství a může být zdrojem pro rozvoj tématu v prostředí fakult vzdělávajících učitele, stejně jako pro další výzkum.
|
|
Koncept občanství u Václava Havla a jeho odkaz pro výchovu k občanství
Sadílková, Eva ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje konceptu aktivního občanství v pojetí Václava Havla a zaměřuje se na možnosti využití odkazu této významné osobnosti novodobých českých dějin v oblasti výchovy mládeže. Teoretická část práce mapuje koncepty aktivního občanství a totalitarismu, které následně propojuje na příkladu období komunistického Československa. Empirická část práce pomocí kvalitativních metod analyzuje vnímání pojmu aktivní občanství a Havlova odkazu u studentů a pracovníků Knihovny Václava Havla a také analyzuje rozvíjení občanských postojů v rámci programů Knihovny Václava Havla zaměřených na výchovu k občanství. Metodou analýzy dokumentů pak práce zpracovává esej Moc bezmocných prezentovanou v Knihovně Václava Havla jako jeden ze stěžejních Havlových textů coby podklad pro výchovu k občanství. Klíčová slova Občanství, aktivní občanství, totalitarismus, komunismus, Václav Havel, odkaz Václava Havla, Knihovna Václava Havla, Moc bezmocných
|
|
Podpora mobility osob a transferu znalostí v EU: Erasmus+ na příkladu projektu venkovského turismu v rámci mobility mládeže
Přibylová, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou možností transferu znalostí v krátkodobých projektech pod záštitou programu Erasmus+ platného pro období 2014--2020. V teoretické části jsou stručně vymezeny relevantní pojmy spojené s mobilitou, regionální politikou a transferem znalostí. Dále je nastíněn vývoj vzdělanostní politiky Evropské unie, dopady programů podporujících mobilitu a popis stěžejního programu Erasmus+. Hlavní důraz je kladen na zmapování procesních a administrativních záležitostí předcházejících před podáním žádosti o grant krátkodobých projektů výměny mládeže. Výsledkem práce je návrh modelového projektu výměny mládeže a jeho možnost implementace do praxe.
|