|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
| |
|
|
Škola ve vyprávění rodičů dětem
Šplíchalová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Škola ve vyprávění rodičů dětem" se zaměřuje na oblast orální historie rodiny ve vztahu ke škole. Teoretická část shrnuje, jak důležitou roli hraje vyprávění v lidském životě. Ukazuje příběh jako zdroj důležitých hodnot, historie společnosti, jako možnost formování osobní identity. Představuje vzájemné působení rodiny a školy, i vliv školy při utváření rodinných příběhů. Empirická část práce popisuje výzkum, jehož cílem je objasnit z jakého důvodu rodiče vypráví dětem příběhy o škole. Výsledky ukazují, že ve většině rodin sledovaného vzorku hraje škola důležitou roli, je zdrojem tradičních hodnot a norem, proto o ní rodiče hovoří. Působí jako konzervativní instituce poskytující rodině stabilitu a jistotu.
|
|
|
Traditional Czech and British Fairy Tales - The Most Obvious Analogies
Dražková, Michaela ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat, jestli české a britské pohádky vykazují analogie z hlediska motivů a struktury vyprávění. Teoretická část objasňuje původ pohádek v obou zemích a předkládá definice tradiční pohádky a její funkce. Praktická část začíná analýzou jednotlivých stylů psaní autorů Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, Josepha Jacobse a Oscara Wilda, kteří jsou považovány za hlavní představitele tradiční pohádky, a tak jejich díla umožňují podrobné srovnání. Následně se autorka soustředila na rozbor tradičních pohádek obou literatur. Vedle shodných rysů srovnání ukázalo i řadu rozdílů. Klíčová slova Pohádky, analýza, styl psaní, dětská literatura, analogie, odlišnosti, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Joseph Jacobs, Oscar Wilde, motivy, vyprávění
|
|
|
Čas a prostor v psaných dětských projevech
Švarcová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak žáci pátých a devátých tříd ztvárňují v psaném vyprávění čas a prostor. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první z nich jsou shrnuty poznatky z oblasti naratologie, vývojové psychologie a výzkumu osvojování jazyka s ohledem na věkovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. V praktické části jsou analyzovány psané projevy žáků pátých a devátých tříd. Postupně jsou charakterizovány oblasti jako koherence projevu, čas, prostor a postava. V závěru této části práce jsou obě věkové skupiny srovnány. Diplomovou práci uzavírají náměty pro školní výuku formulované na základě poznatků získaných z analýzy žákovských vyprávění.
|
|
| |
|
|
Vyprávění a jeho grafický doprovod v předškolním věku
Bartošová, Magda ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá různými podobami zpracování pohádkového příběhu dětmi. Děti pracují s pohádkou ve třech odlišných reprezentacích. Nejprve příběhu naslouchají, následně pohádku kreslí a nakonec je s dětmi veden rozhovor. Rozhovor má dvě podoby. Zpočátku je středobodem kresba dětí. Postupně navazuje také rozhovor o obrázku z pohádkové knížky. Obrázek je doplněn textem, přičemž mě zajímá, jak děti s těmito reprezentacemi naloží. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje předškolní období z hlediska vývoje jedince. Zaměřuje se na důležité vývojové úkoly tohoto období. Druhá kapitola proniká do světa pohádek. Třetí kapitola si klade za cíl seznámit s tématem počáteční dětské komunikace. Empirická část práce je zaměřena na výzkum, který probíhal v mateřské škole. Snahou bylo vzniklé tři podoby reprezentace pohádky propojit. Každá z těchto podob má na dítě různé nároky. Pokouším se najít a popsat možné způsoby využití získaných informací.
|
|
|
Vyprávění rodičů dětem o škole
Hávová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vyprávění, která povídají rodiče svým dětem. Vyprávění je zaměřeno na oblast školy a školního prostředí. V teoretické části práce seznamuje čtenáře nejprve s tím, jaký význam má vyprávění v našem životě. V textu jsou citovány názory a teorie odborníků, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají. Dále představuje další důležité oblasti související s tématem práce - zabývá se významem rodiny, mezigeneračním přenosem, rodinnými příběhy a rodinnými mýty. Druhou významnou část práce tvoří vlastní empirický výzkum. Cílem výzkumu je snaha zachytit obraz školy předávaný mezi generacemi a dále zachytit, jakou funkci plní rodinný příběh v případě školního materiálu. Pro naplnění výzkumného záměru nám posloužily písemné texty dětí, které vyprávějí o tom, co jim jejich rodiče vyprávěli o škole. Sebrány a následně analyzovány byly slohové práce žáků šesti tříd druhého stupně dvou vybraných základních škol. Analýza dat ukázala, že rodiče prostřednictvím vyprávění o škole sdělují a předávají svým dětem něco velmi významného, důležitého a hodnotného. Z výzkumu vyplynulo, že rodinný příběh je vyprávěn a že slouží ke kohezi rodiny. Dále se ukázalo, že děti mají právo na to být zlobivé, že občasné zlobivé dítě je dítě radostné a šťastné. V neposlední řadě bylo zjištěno, že škola je dle...
|
|
|
Telling and Showing in The Bluest Eye and To Kill a Mockingbird
Felcmanová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV Telling and Showing in The Bluest Eye and To Kill a Mockingbird AUTOR Martina Felcmanová KATEDRA Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zaměřuje na shodné a odlišné rysy narativních strategií v románech Jak zabít ptáčka a Velmi modré oči. Hlavní část práce analyzuje jakým způsobem a za jakým účelem romány využívají dvou módů narace, vyprávění a ukazování (nebo také diegesis a mimesis). Práce se také zaměřuje na porovnání dvou rozdílných typů vypravěčů a snaží se popsat jaký efekt jejich vyprávění má na implikovaného čtenáře.
|
host ::
RSS.