|
| |
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Komparace politických a kulturních aktivit extrémně pravicové scény v ČR a SRN v 90. letech 20. století
Pardubská, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce Komparace politických a kulturních aktivit extrémně pravicové scény v ČR a SRN v 90. letech 20. století se nejprve zabývá terminologickým vymezením pojmů, které souvisí se studiem pravicového extremismu (extrémní, krajní, radikální, extremistická pravice, ultrapravice aj.). Z politických aktivit jsou analyzovány volební úspěchy českých a německých ultrapravicových stran, zakládání a členství v pravicově extremistických organizacích, pořádání demonstrací, protestních akcí a násilné trestné činy s pravicově extremistickým podtextem páchané přívrženci pravicového extremismu. Z kulturních aktivit se práce věnuje pořádání koncertů, na kterých vystupují ultrapravicové hudební skupiny a jsou nastíněny obsahy písní některých českých a německých neonacistických skupin. Následně je porovnána podoba a četnost českých a německých politických a kulturních aktivit. V závěru došla autorka ke zjištění, že podoby pravicového extremismu v České republice a v Německu v 90. letech byly velmi podobné. V Německu však docházelo k častějším a brutálnějším násilným trestným činů ze strany přívrženců pravicového extremismu. KLÍČOVÁ SLOVA Pravicový extremismus, ultrapravice, neonacismus, extrémně pravicové politické strany, extrémně pravicové politické organizace, skinheads.
|
|
|
Hodnoty, postoje a volný čas nerasistických skinheads
KOKEŠOVÁ, Lucie
Práce se zabývá hodnotami, postoji a volným časem nerasistických skinheads. Pomocí kvalitativního výzkumu poskytuje vhled do jejich života, vyjasňuje jejich postoje k různým aktuálním tématům, objasňuje vztahy ke společnosti, dále se pokouší nastínit jejich hodnoty, reflektovat jejich cíle a poukázat na trávení jejich volného času jakožto podstatnou součást typických rysů této subkultury. Líčí historii subkultury skinheads v Anglii a v České republice, popisuje důvody vstupu do této subkultury a pokouší se srozumitelně poukázat na problematiku týkající se rozdělování jednotlivých odnoží v subkultuře skinheads.
|
|
|
Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989
SEGI, Stefan
Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání literární cenzury po roce 1989 a představuje polemické doplnění monografie V obecném zájmu, která se daným obdobím také zabývala. Jádro disertační práce představují čtyři kapitoly, které na základě původního výzkumu zkoumají charakteristické případy cenzury a diskurzu o ní a jež jsou zasazeny do širšího rámce proměn myšlení o cenzuře a politické korektnosti ve sledovaném období. Kapitola věnovaná zákazu skinheadské skupiny vychází z analýzy soudního spisu a na rozboru proměny myšlení o svobodě slova na počátku devadesátých let. Kapitola o cenzuře na poli literatury pro děti a mládež je založena na komparaci různých vydání knih Bohumila Říhy a sledování podmínek, za jakých jsou zásahy do nových vydání textů označeny za cenzuru. Zkoumáním cenzury na internetu se zabývá kapitola věnovaná regulaci virtuální (literární) dětské pornografie a kapitola věnovaná politické korektnosti se pak zaměří na texty a paratexty splatterpunkové literatury. Tato disertační práce by tak měla poskytnout komplexní obraz proměn podob cenzury a myšlení o ní po roce 1989.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
|
|
Skinheads - političtí aktivisté?
Stejskalová, Petra ; Kolářová, Marta (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem "Skinheads - političtí aktivisté" je deskripce a následná hlubší analýza apolitického - tradičního segmentu české subkultury skinheads, a to především z pohledu jejich politických orientací. Uvedení do tématu představuje teorie subkultur, tak, jak byly v minulosti vnímány a analyzovány. Následuje metodologická část, ve které je shrnut postup výzkumu od výběru respondentů, přes scénář vedení hloubkových rozhovorů až po analýzu alternativních médií. Před samotnou analýzou je část věnovaná vzniku a vývoji subkultury skinheads ve světě i v českém prostředí. Empirická část shrnuje výsledky zjištění z analýzy politických vlivů na subkulturu, hodnotové a politické orientace příslušníků subkultury a především dává do souvislostí běžně vnímaný obraz subkultury v kontrastu s její vlastní interpretací. Cílem práce je odhalit souvislosti mezi extremismem a subkulturou skinheads v českém prostředí. Výsledky analýzy přinesly zjištění, že subkultura ne-politických skinheads není extrémistickým hnutím, a to i přes některé styčné plochy s pravicovým extrémismem. Samotné základy subkultury se ale od politiky distancují a dnešní čeští skinheads toto pravidlo neporušují a svou existenci staví na hodnotách vztažených k zábavě a stylu. Politický extrémismus většina z nich rázně odmítá.
|
host ::
RSS.