|
|
Twitter as an additional battlefield? Analysis of Israel Defense Forces' social media campaign during the Great March of Return
Plíštilová, Tereza ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi narativy a rámováním událostí a do jaké míry s nimi rezonuje vizuální obsah v podobě snímků a videí. V této práci zkoumám, jak Izraelská armáda rámovala protesty v Gaze, také známy pod názvem Great March of Return, v období mezi 30. březnem 2018 až 30. březnem 2019 na sociální síti Twitter. Během analýzy jednotlivých tweetů aplikuji prvky rámování dle Entmana (1993) a zaměřuji se na strategické narativy, které Izrael v současné době využívá. Mezi tyto narativy se řadí zejména narativ Izrael jako jediné demokracie na blízkém východě, Izrael jako "startup nation" a centrum technologického pokroku, a nakonec Izrael jako vůdce v boji proti islámskému terorismu. V teoretické části se také zabývám předchozími výzkumy a studiemi zabývajícími se sociálními médii a jejich využíváním vojenskými silami. V analytické části identifikuji jednotlivé rámce (frames), které Izraelské armáda opakovaně používala během protestů v Gaze ve zkoumaném období. Každý identifikovaný rámec (frame) je doprovázen vizuálním obsahem ve formě fotky či videa a pokud jsou k dispozici, tak také strategickými narativy.
|
|
|
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.
|
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
|
Stuttgart 21: politická a společenská reflexe
Kaňková, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce Stuttgart 21: společenská a politická reflexe se zabývá železničním a urbanistickým projektem Stuttgart 21, tedy konkrétně společenským a politickým děním okolo tohoto projektu. Práce úvodem shrnuje faktické informace o projektu, pak přechází k analýze samotných protestů, které vyvrcholily v roce 2010 tzv. "Černým čtvrtkem", kdy došlo k těžkému střetu demonstrantů s policisty. Na tento střet vláda reagovala tak, že zorganizovala urovnání tzv. smírčí rozhovory, kterými chtěla docílit uklidnění vyostřené situace. Na těchto rozhovorech, které moderoval křesťanskodemokratický politik Heiner Geißler, se sešli jak příznivci a odpůrci projektu, tak i experti na danou infrastrukturní problematiku. Situace se po těchto debatách opravdu mírně uklidnila. Vyřešení sporu okolo projektu Stuttgart 21 bylo opravdu důležitým úkolem, protože zanedlouho následovaly volby do zemského sněmu (březen 2011). Díky událostem okolo projektu Stuttgart 21 a také díky volebnímu tématu atomové energie, které se dostalo do popředí kvůli havárii ve Fukušimě, se strana zelených Die Grünen dostala k moci. Spolu se sociálními demokraty SPD vytvořila koalici v čele s předsedou vlády Kretschmannem (Die Grünen). Jelikož v této době vyvolával kontroverzní projekt Stuttgart 21 i nadále četné diskuze, rozhodla se vláda...
|
|
|
Protesty proti válce ve Vietnamu v USA
Vítek, Tomáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá protesty proti válce ve Vietnamu v USA. Zahrnuje časový úsek od 50. let až do roku 1968, od hnutí za jaderné odzbrojení až po konec prezidentské období Lyndona B. Johnsona. Největší důraz klade na období let 1965 až 1968, tedy na konflikt samotný. Práce zkoumá kořeny a hlavní představitele protiválečného hnutí, ať už to byly jednotlivci nebo organizace. Dále stručně srhnuje situaci v jihovýchodní Asii a sleduje postupné narůstání americké vojenské přítomnosti. V následující části popisuje eskalaci války a tím zároveň i vznik samotného protiválečného hnutí. V části mezi léty 1965 až 1967 sleduje nejen jeho vývoj, rozšiřování a etablování jakožto společenského proudu, ale i vnitřní a vnější konflikty a také provázanost s hnutím za občanská práva. Prozkoumává metody, které hnutí využívalo a také jeho vztah k většinové populaci. V poslední části upírá pozornost na rok 1968, který zásadně proměnil vnímání Vietnamské války v očích americké veřejnosti. Dále zkoumá dopady srpnového sjezdu demokratické strany v Chicagu na protiválečné hnutí. Na konci popisuje výhled po roce 1968.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.
|
|
|
Justice and Development Party (AKP) and its influence on Turkey
Murinova, Dominika
Hlavným cieľom bakalárskej práce je zistiť ako moc prezident Erdogan a jeho strana AKP ovplyvňuje Turecko a jeho obyvateľstvo. Prvá časť opisuje voľby od roku 2002 až do posledných volieb, ktoré sa konali tento rok v Novembri. Ďalšia časť sa zaoberá protestmi, kto protestoval a prečo a aké to malo následky v nasledujúcich rokoch pre Stranu Spravodlivosti a Rozvoja. Ďalšia kapitola je zameraná na vzťah Turecka a Európske Únie od svojho začiatku a od momentu kedy sa AKP dostalo k moci. Posledná kapitola sa venuje politickej vízii strany AKP na najbližšie roky. Aké sú jej ciele a čo sa chystá zmeniť.
|
|
| |
host ::
RSS.