|
|
Connectivity Between Brain Networks Dynamically Reflects Cognitive Status Of Parkinson’S Disease
Klobušiaková, Patrícia
Parkinson’s disease patients display a less efficient transfer of information globally and reduced between-network connectivity of large-scale brain networks as compared to healthy controls. Between-network connectivity increases with worse cognitive status, reflecting compensatory efforts. This pattern is observed in the results of each complementary method applied: seed-based between-network connectivity analysis, partial least squares analysis and graph theory measures analysis. Longitudinal studies with longer follow-up periods might show whether distinct internetwork connectivity patterns may predict dementia conversion in Parkinson’s disease.
|
|
|
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika metodami klinické a experimentální neuropsychologie
Marková, Hana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Ve snaze o nalezení kauzální léčby neurodegenerativních onemocnění vedoucích k syndromu demence se úsilí o jejich rozpoznání ubírá do stále časnějších stádií. Ze stádia syndromu demence se ústřední bod zájmu přesunul do prodromálních a preklinických stádií onemocnění. V centru pozornosti neuropsychologického výzkumu je charakteristika časných kognitivních markerů a vývoj metod, které budou schopny tyto markery spolehlivě zachytit a určit míru rizika progrese kognitivního deficitu na individuální úrovni. Teoretická část poskytuje přehled dosavadního poznání na poli neurodegenerativních onemocnění, nejvíce pozornosti je věnováno Alzheimerově nemoci (AN) jakožto nejčastější příčině syndromu demence. Předkládáme aktuální směr neuropsychologické diagnostiky v časných stádiích AN, tedy způsoby subjektivního a objektivního hodnocení kognitivní výkonnosti, a na základě toho zdůvodňujeme cíle empirické části disertační práce. Empirickou částí disertační práce rozšiřujeme dosavadní poznání na poli AN, diskutujeme sedm původních publikací, které sledují tři základní cíle: prozkoumání povahy subjektivních kognitivních stížností u jedinců v riziku rozvoje AN, hodnocení potenciálu vybraných standardních a experimentálních neuropsychologických metod k diagnostice časných stádií kognitivního deficitu a validizace...
|
|
|
Effect Of Intensive Dance-Exercise Intervention
On Brain Plasticity In Healthy Seniors And
Patients With Mild Cognitive Impairment
Klobušiaková, Patrícia
Intensive dance-exercise intervention leads to cortical thickening in the inferior temporal and lateral occipital cortices of the right hemisphere that are engaged in the ventral visual pathway; and to the increase in resting-state functional connectivity within the frontoparietal control network, i.e. the cognitive brain network that controls visual attention tasks. Subjects undergoing an active intervention improved in the five-point task that evaluates particularly executive functions. These findings show that 6-month intensive non-pharmacological intervention may enhance distinct brain plasticity and executive functions in a mixed cohort of healthy seniors and patients with mild cognitive impairment. Further longitudinal studies should examine whether it may also prevent/postpone cognitive decline and dementia in this population.
|
|
|
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
|
|
|
Změny paměti epizodického typu v průběhu stárnutí
Čechová, Kateřina ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývala pamětí epizodického typu u lidí a jejími změnami v průběhu stárnutí u zdravé populace. Epizodická paměť je typ paměti pro specifické události a jejich vztahy v čase a prostoru, zahrnující vědomé znovuvybavení a mentální cestování časem. Jako její analogie testovatelná u zvířat byla navržena paměť epizodického typu definovaná jako paměť pro čas a umístění určité události v minulosti ("co-kde-kdy"). Nejprve jsme se zaměřili na metodologické srovnání standardních psychologických testů epizodické paměti a nově vyvinutého neverbálního počítačového testu paměti epizodického typu (EMT; Episodic-Like Memory Test) s několika různě obtížnými variantami, který umožňuje rozlišovat paměť pro obrázky, jejich pořadí a umístění (Vlček et al., 2009). Druhým cílem naší studie bylo prokázat, že koncept paměti epizodického typu "co-kde-kdy" je vhodným modelem pro testování epizodické paměti u lidí. Test EMT není závislý na verbalizaci obsahu oproti jiným testům epizodické paměti, proto bylo zajímavé porovnat jeho výsledky s jinými standardně užívanými testy epizodické paměti. Výsledky v testu EMT byly porovnány ve třech věkových kohortách (N = 58; mladší, střední věk, starší) zdravých dobrovolníků. Signifikantní rozdíl mezi věkovými skupinami byl zaznamenán u prostorové složky paměti...
|
|
|
Detekce prvotních příznaků Alzheimerovy nemoci blízkou osobou nemocného
Krynská, Martina ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce se věnuje konstrukci nového dotazníku aktivit denního života ze čtyř již existujících dotazníků, který by shrnoval jejich silné stránky a předkládal pouze ty dovednosti, které bývají demencí Alzheimerova typu postiženy nejdříve. Sledovaná problematika je představena v širších souvislostech, které zahrnují oblast společensko-vědní, medicínskou a nechybí ani rovina ryze praktická, týkající se dopadu Alzheimerovy nemoci na život nemocného i jeho okolí. Výsledkem empirického bádání je nový dotazník, zkonstruovaný na základě korelační analýzy položek tří běžně používaných orientačních kognitivních testů a čtyř orientačních dotazníků aktivit denního života, používaných v Poradně pro poruchy paměti Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Vzhledem k tomu, že do výzkumného souboru byli zařazeni pouze nemocní Alzheimerovou nemocí, lze nově konstruovaný dotazník aktivit denního života používat nejen jako orientační nástroj pro posuzování soběstačnosti blízkou osobou v čase. Jeho přínosem je i představení souhrnu konkrétních oblastí aktivit denního života, které Alzheimerova nemoc zasahuje nejdříve a tento srozumitelný výčet zpřístupňuje a nabízí k použití široké veřejnosti.
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Profil mírné kognitivní poruchy u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě.
Jaremová, Vladěna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). V teoretické části byla popsána iCMP, dále byl představen koncept MCI a nakonec byla pozornost věnována neuropsychologickým nástrojům měření. V rámci empirického výzkumu bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Rozdíly v úrovni kognice byly zkoumány pomocí neuropsychologických testů v pěti kognitivních doménách: paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, zrakově-prostorových schopností a symbolických funkcí. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také mohou být nápomocny při vytváření...
|
|
|
Srovnání alternativní verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ 2) s jeho verzí základní (MoCA-CZ 1).
Fayette, Dan ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou skríningové psychodiagnostiky se zaměřením na amnestickou mírnou kognitivní poruchu a Alzheimerovu nemoc. Teoretická část práce popisuje koncept zdravého stárnutí a poruchy kognitivních funkcí. Podává přehled v ČR nejčastěji užívaných skríningových metod, blíže se pak zaměřuje na charakteristiku testu MoCA. Stručně se věnuje též problematice retestování v psychodiagnostice. Cílem empirické části práce bylo ověřit psychometrické charakteristiky české alternativní verze MoCA-CZ a posoudit, zda je možné užívat tento test v praxi. Součástí tohoto posouzení je i srovnání této nové verze s již v praxi zavedenou standardní verzí testu MoCA-CZ. Standardní a alternativní verzi MoCA-CZ jsme zadali s odstupem dvou měsíců 59 zdravým dobrovolníkům, 35 pacientům s mírnou kognitivní poruchou a 41 pacientům s demencí vzniklou v důsledku Alzheimerovy nemoci. Zjistili jsme silnou korelaci mezi alternativní a standardní verzí testu MoCA-CZ. Potvrdili jsme statisticky významné rozdíly v průměrných skórech mezi jednotlivými výzkumnými skupinami, a to v obou verzích testu. Prokázali jsme reliabilitu alternativní verze MoCA-CZ 2. Zjistili jsme, že administrace a vyhodnocení testu MoCA-CZ 2 nevyžaduje vyšší časovou dotaci než MoCA-CZ 1. V obou verzích testu jsme identifikovali...
|
|
|
Mírná kognitivní porucha u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě: profil a rehabilitace
Jaremová, Vladěna ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil a rehabilitaci mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). Teoretická část se věnuje iCMP, konceptu MCI, neuropsychologickým nástrojům měření a kognitivní rehabilitaci. V rámci empirického výzkumu byly provedeny dvě studie. V první bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. V druhé studii bylo vyšetřeno 68 pacientů za účelem výzkumu účinku kognitivní rehabilitace. Výsledky ukázaly, že experimentální skupina nedosáhla signifikantně většího zlepšení kognitivních funkcí než skupina kontrolní. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také...
|
host ::
RSS.