|
|
Komparace jazykové stylizace elektronických a tištěných hudebních magazínů
POKORNÁ, Aneta
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu jazykové stylizace hudebních magazínů. Jejím cílem je vysledovat, jaké výrazové prostředky jsou užívány v hudební publicistice a jakým způsobem se od sebe liší jazyková stylizace ve vybraných tištěných a elektronických hudebních magazínech. V teoretické části bude představen publicistický styl, základní pojmy z oblasti žurnalistiky a médií a obecné informace o hudebních magazínech. Praktická část bude založena na analýze konkrétních článků z vybraných magazínů, které budou následně jazykově komparovány.
|
|
| |
|
|
The rise of the robo-journalists: What human journalists think of the creativity of their AI colleagues
Ellekrog, Ole Bøgh ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Je důležité sledovat a předvídat limity a potenciál robožurnalistiky a umělé inteligence (AI), které v posledních letech vstoupily do žurnalistiky. Za tímto účelem jsou v této práci provedeny rozhovory a průzkumy pěti špičkových výzkumníků a osmi novinářů z redakcí po celé Evropě, kteří všichni úzce spolupracovali s AI. Konkrétně se práce zaměřuje na kreativitu, koncept, který byl navržen jako potenciální limit pro AI. V práci je sestaven a porovnán seznam míst, kde se AI již používá, a seznam úkolů v žurnalistice, které vyžadují kreativitu. Jsou také identifikovány potenciální limity AI a potenciální hrozby, které AI představuje. Dále se provádí mini-Turingův test, který naznačuje, že lidské texty mohou být výhodnější než čtenáři, bez ohledu na jejich obsah. Na konci práce dochází k závěru, že umělá inteligence v žurnalistice je na pokraji překonání člověka v určitých úkolech, ale že nikdy nemusí být schopna napodobit "lidský dotek" kreativní žurnalistiky. Klíčová slova Umělá inteligence, AI, robožurnalistika, žurnalistika, kreativita, kreativní žurnalistika, evropská žurnalistika, lidský dotek, Turingův test,
|
|
|
Vnitřní a vnější motivace pro členství v novinářských organizacích v Dánsku
Hodina, Stanislav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se pomocích hloubkových rozhovorů a následné analýzy snaží nalézt odpověď na to jaké jsou vnitřní a vnější motivace pro členství v novinářských organizacích v Dánsku. V teoretických kapitolách práce je nejprve stručně představena historie dánské žurnalistiky. Následuje podkapitola porovnávající západního a dánského novináře. Poslední podkapitola se věnuje novinářským svazům, především tomu dánskému. Třetí kapitola popisuje metodologii hloubkových rozhovorů - od přípravy po analýzu. Praktická část bakalářské práce je složena ze samotné analýzy. Hloubkové rozhovory byly provedeny na vybraném vzorku novinářů v Dánsku.
|
|
|
Vyhnáni Putinovou invazí. Rozhovory s válečnými uprchlíky z Ukrajiny
Kramlová, Jana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novinářským zpracováním příběhů válečných uprchlíků. Jejímjádrem je praktická část obsahující soubor publicistických rozhovorů s uprchlicemi, které vyhnala z domovů ruská invaze na Ukrajinu. Teoretická část představuje jednak historický kontext a souvislosti dnešního konfliktu, věnuje se také tématu ukrajinské národní identity. Z metodologického hlediska se zabývá válečnou žurnalistikou a rozhovorem. V již zmíněné praktické části pak prostřednictvím publicistických rozhovorů se šesti uprchlicemi řeší výzkumnou otázku, která se soustředí na proměnu identity uprchlic a faktory, které jejich novouidentitu formovaly. Těmito faktory se ukazují být rodinné vazby, jazyková bariéra v Česku nebo strach z toho, že už se nebudou mít kam vrátit. Často také zmiňují vliv médií na formováníidentity nebo hrdost na to, jak se jejich země ruské agresi brání. Práce si zároveň klade za cíl obohatit dosavadní zjištění o praxi vedení rozhovoru s válečnými uprchlíky. Potvrzuje dosavadní teoretická zjištění o vedení rozhovoru s lidmi, kteří zažili traumatizující zkušenost apřináší postřehy ze spolupráce s nimi.
|
|
|
Role a postavení novinářské profese v perspektivě studentů žurnalistiky
Součková, Barbora ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přístupem studentů žurnalistiky k novinářské profesi a jejich vnímáním oboru žurnalistiky. Své hlavní téma práce rozvíjí v několika rovinách, přičemž důležité je pro ni také uvažování studentů o etických aspektech žurnalistiky, ale i jejich motivace - a to nejen ke studiu tohoto oboru, ale i k jeho následnému praktickému výkonu ve smyslu zaměstnání či kariéry. Tato témata zkoumá prostřednictvím kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů a diskusí provedených v rámci ohniskových skupin, které byly realizovány se studenty bakalářských programů oboru žurnalistika ze tří českých vysokých škol. Konkrétně studentů z Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Práce zahrnuje nejen pohledy studentů, kteří se s oborem setkali v rovinách akademických, ale i těch, již s ním mají zkušenosti přímo z praxe, tedy z redakcí a newsroomů různých českých médií. Výzkumy se na perspektivu studentů žurnalistiky začaly zaměřovat až na konci 20. století a od té doby vzniklo na toto téma po celém světě množství výzkumů, avšak v České republice zatím není tento přístup v odborných akademických pracích ve vyšší míře reflektován. Proto je důležité tyto otázky vznášet, neboť studenti žurnalistiky představují nejen zájemce, kteří se do...
|
|
|
Online harassment among male and female journalists in Nepal and its impact on their work
Manandhar, Akriti ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Online obtěžování novinářů je celosvětově rostoucím problémem, neboť stále více novinářů hlásí syndrom vyhoření, únavu a touhu skončit s žurnalistikou. Tento výzkum byl založen na hloubkových rozhovorech s pěti nepálskými novináři a pěti nepálskými novinářkami. Jeho cílem bylo zjistit, jakým formám online obtěžování novináři v Nepálu čelí, jaké má na ně dopady a jaké strategie používají, aby se s ním vypořádali. Výzkumným záměrem bylo prozkoumat rozdíly ve zkušenostech s obtěžováním u novinářů a novinářek. Výsledky ukázaly, že běžnými formami obtěžování, kterým novináři čelí, jsou kyberstalking, sexuální obtěžování, genderové obtěžování, manipulace a zastrašování. Z tohoto důvodu novináři snížili používání sociálních médií a autocenzurovali se na nich. Vedlo to k obavám z fyzické újmy, odsuzování a diskreditace. Většina zpovídaných novinářů to ignorovala s tím, že to považuje za součást své práce. Stěžování si na obtěžování nepřineslo žádné pozitivní výsledky. Ženy ze vzorku čelily poměrně většímu sexuálnímu a genderovému obtěžování, přičemž obtěžování bylo osobnější a mělo vyšší intenzitu. To mělo na některé respondentky nepříznivý dopad a vedlo je to k tomu, že opustily sociální média a profesi vůbec, což dále prohlubuje rozdíly mezi muži a ženami v tomto odvětví, v němž dominují muži. Mladší a...
|
|
|
Hranice: Série rozhlasových rozhovorů mapujících osudy válečných uprchlíků z Ukrajiny
Sedláčková, Berta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce přibližuje prostřednictvím série rozhlasových rozhovorů některé aspekty života a fungování válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku a částečně i na Slovensku. Rozhovory se dotýkají vzájemného vztahu válečných běženců a společnosti, státu nebo institucí v něm existujících. V teoretické části práce je nejprve představen rozhovor jako žánr, následně je pozornost věnována rozhovoru rozhlasovému, jenž tvoří ústřední část praktické části této bakalářské práce. Autorka dále popisuje specifika a podoby rozhlasového rozhovoru. V dalších kapitolách je stručně nastíněna motivace k výběru tématu a téma je zasazeno do aktuálního kontextu. Značná část teoretické části práce dále přibližuje konkrétní postupy a metodologii při tvorbě praktické části práce, kapitola mapuje i přípravu a postprodukci. Praktická část této bakalářské práce sestává z kompaktní série rozhlasových rozhovorů s názvem Hranice se spojovacími texty, doplněná o autentické ruchy a hudební vsuvky. První rozhovor autorka vedla s ředitelem slovenského migračního úřadu Jánem Orlovským. Druhým respondentem je Šárka Třísková, ředitelka Základní školy Pelhřimov, Osvobození 1881, na níž nyní studuje několik desítek ukrajinských dětí. Poslední rozhovor autorka vytvořila s Natálií Bas, která pochází z Ukrajiny a je majitelkou...
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Eticky sporné aspekty vybraných nástrojů media relations
Pejsová, Aneta ; Ortová, Nina (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jednou z oblastí public relations - media relations. Nejprve charakterizuje media relations jako obor, dále popisuje jednotlivé nástroje media relations a u vybraných zkoumá i jejich etickou stránku. Také hodnotí vztah mezi PR pracovníky a novináři a to, jak důležití jsou navzájem pro výkon své práce. Následně představuje etické kodexy, jež regulují media relations a jejich praktiky. Praktická část využívá jak kvantitativního, tak kvalitativního výzkumu. Nejprve jsou kvantitativnímu online dotazníku podrobeni PR profesionálové. Poté se zájem obrací na aktivní novináře lifestylových médií, kteří poskytli na téma etiky media relations rozhovor. Prostřednictvím těchto dvou metod se autorka pokouší zjistit, jak media relations fungují v praxi, jak profesionálové nahlíží na problematické aspekty media relations a jaké mají osobní zkušenosti s vybranými nástroji media relations.
|
host ::
RSS.