|
|
Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů
Voráček, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá svobodou médií v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) z pohledu profesionálních novinářů a novinářek. Jejím cílem je zmapovat, jak žurnalisté ve čtveřici zemí vnímají svobodu ve vztahu ke své profesi - jak rozumí pojmu svoboda projevu, co podle nich ohrožuje svobodu projevu, respektive svobodu médií, jak se cítí být ve své profesi svobodní a jaký je podle nich trend v oblasti mediální svobody v nadcházejících letech. Teoretická část zevrubně zachycuje historický vývoj svobody projevu, její právní zakotvení v ústavních listinách a mezinárodních úmluvách a dokumentech, meze svobody projevu či formy jejího omezení. Dále představuje nejvýznamnější nevládní neziskové organizace monitorující míru mediální svobody ve světě a přibližuje mediální prostředí v jednotlivých zemích. Teoretická část se rovněž věnuje vnímání a přístupu profesionálních novinářů a novinářek ke svobodě projevu, svobodě médií a dalším žurnalistickým konceptům a hodnotám. Analytická část pak formou kvalitativní analýzy na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s aktivními novináři a novinářkami ze zemí Visegrádské skupiny sleduje žurnalistický profesní diskurz. Pomocí postupů kvalitativního kódování (otevřené a axiální kódování ze zakotvené teorie) vytváří typologii...
|
|
|
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
|
|
|
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
|
|
|
Vybrané aspekty svobody projevu v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Čejková, Michaela ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Vybrané aspekty svobody projevu v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva Práce je rozdělena do dvou částí. První část představuje teoretické zakotvení tématu. První kapitola popisuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP), řízení před ESLP a jeho ukotvení v rámci Rady Evropy. Druhá kapitola první části je věnována právní úpravě svobody projevu a to jak z vnitrostátního, tak z mezinárodního pohledu, kde je detailně popsána úprava svobody projevu v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, Listině základních práv Evropské unie a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Druhá část práce je rozdělena do tematických kapitol, které se zaměřují na judikaturu ohledně svobody projevu a ochranu soukromí, online prostředí, náboženské projevy, hate speech a diverzifikaci médií a ochranu zdroje. Ačkoliv je práce zaměřena na judikaturu ESLP, v každé kapitole je pro srovnání rozebráno rozhodnutí jiných soudů, například Soudního dvora EU či tuzemského Ústavního soudu. Na závěr každé kapitoly je přidána podkapitola týkající se analýzy dílčích závěrů, kde je vyhodnocena problematika rozhodovací praxe ESLP vždy ve vztahu ke konkrétním případům. V kapitole svoboda projevu a ochrana soukromí jsou rozebrány čtyři případy ESLP a jeden případ Soudního dvora EU. Kapitola svoboda projevu a online...
|
|
|
Zákaz diskriminace spotřebitelů při poskytování zboží a služeb
Kautská, Anna ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Diskriminace spotřebitele při poskytování zboží a služeb Abstrakt Tématem této diplomové práce je zákaz diskriminace spotřebitele při poskytování zboží a služeb. V poslední době se toto téma dostalo objektu zájmu díky nálezu Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2019, ve kterém se ústavní soud zabýval diskriminací spotřebitele přímo. Cílem této práce je analyticky rozebrat pojem diskriminace v oblasti poskytování zboží a služeb a porovnat princip zákazu diskriminace s dalšími principy působícími protichůdně. Z toho důvodu je práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Po úvodu následuje část, která se plně věnuje rozboru pojmu diskriminace spotřebitele a dalších pojmů s tímto termínem souvisejících. Druhá část práce se zabývá principy, proti kterým princip zákazu diskriminace přímo působí. První část s názvem Diskriminace spotřebitele je rozdělena do pěti kapitol. Hlavní úvodní kapitola se detailně věnuje analýze pojmu diskriminace a v jednotlivých podkapitolách se zabývá diskriminačními kritérii. Druhá kapitola zmiňuje případy rozdílného zacházení, které z titulu zákona nejsou a nemohou být považovány za diskriminaci spotřebitele. Ve třetí kapitole je věnován prostor vysvětlení pojmu nepřímé diskriminace. Čtvrtá kapitola shrnuje právní zakotvení zákazu diskriminace spotřebitele v českém právním řádu, včetně...
|
|
|
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název rigorózní práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů Abstrakt Ústředním tématem rigorózní práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě, Spojených státech amerických a Argentině v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a popisuje, jak je možné...
|
|
|
Svoboda projevu v českém mediálním prostředí - případové studie
Gantner, Filip ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce se zabývá komplexním popisem svobody projevu v českém mediálním prostředí. Odpovídá přitom na výzkumnou otázku, jaké jsou meze svobody projevu médií a v médiích, pokud se tato svoboda střetne s právem na ochranu osobnosti. Práce je pojata jako interdisciplinární studie na pomezí právní a mediální vědy. Důraz klade na roli médií při realizaci svobody projevu a na působení soudů při aplikaci ustanovení o svobodě projevu, a zvláštní pozornost pak věnuje právě kolizi mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti. Práce nejprve vymezuje jednotlivé složky svobody projevu, a to na podkladu jednotlivých relevantních ustanovení českého právního řádu, mezinárodních smluv a předchozí rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Následně přibližuje, jak byla tato východiska reflektována v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Zabývá se zároveň i základním vymezením otázek spojených s ochranou osobnosti. Na základě provedené analýzy pak přináší celkem deset případových studií zaměřených na aplikaci poznatků z předchozího textu práce na hypotetické skutkové okolnosti týkající se svobody projevu médií a svobody projevu v médiích. V nich odpovídá na výzkumnou otázku a naznačuje, jak by za současného stavu judikatury mohly být soudní praxí rozhodovány spory spočívající v kolizi mezi právem na...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název diplomové práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA Abstrakt Ústředním tématem diplomové práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě a Spojených státech amerických v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy na obou kontinentech odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a...
|
|
|
Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií
Chamrádová, Adéla ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
8. 5. 2019 Abstrakt Diplomová práce Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií Adéla Chamrádová Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova 2018/2019 Diplomová práce se zabývá dodržováním lidských práv na Kubě v souvislosti s Dohodou o politickém dialogu a spolupráci, kterou Kuba uzavřela s Evropskou unií na konci roku 2016. Každá unijní dohoda o obchodu, spolupráci či politickém dialogu se třetími zeměmi musí obsahovat tzv. lidskoprávní klauzuli, která zaručuje, že obě strany budou jednat v souladu s principy lidských práv, demokracie a právního státu. Cílem mé práce proto bude zjistit, zdali na Kubě vlivem této smlouvy skutečně došlo k pokroku v oblasti lidských práv. Zaměřím se na práva politická a občanská, neboť pro jejich nedodržování je Kuba mezinárodním společenstvím dlouhodobě kritizována. Předmětem výzkumu bude svoboda projevu a přesvědčení a právo na pokojné shromažďování a sdružování.
|
host ::
RSS.