|
|
Populistické tendence ve volebních programech etablovaných politických stran od roku 2008
Petřík, Hynek ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce "Populistické tendence ve volebních programech etablovaných politických stran od roku 2006" se zabývá výskytem populismu u tradičních českých politických stran. V úvodu se práce pokouší definovat populismus, popsat jeho základní prvky a ty následně konfrontuje s jednotlivými volebními programy zkoumaných stran. Těmito stranami jsou ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Z analýzy volebních programů by mělo být patrné, jakých prvků populismu se jednotlivé strany dopouštějí a v jaké míře. Stejně tak si tato práce klade za cíl zjistit, jak se tyto etablované strany stavějí k tématům nejčastěji využívanými českými populisty. V další části se pokusí objasnit, jakým způsobem se tyto populistické tendence dostávají do programů, zda jako reakce na fenomén doby, či jako reakce na jiné politické strany. V závěru se bude věnovat těm slibům, které by se daly definovat jako populistické, respektive zda je strany splnily, když dostaly mandát.
|
|
|
"Dost je dost": Diskurzivní analýza parlamentních projevů Geerta Wilderse 2010-2015
Záhorová, Kateřina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce ("Dost je dost": Diskurzivní analýza parlamentních projevů Geerta Wilderse 2010-2015) si klade za cíl analyzovat rétoriku lídra nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse v poslanecké sněmovně mezi lety 2010 a 2015 a pomocí diskurzivní analýzy jeho projevů zodpovědět výzkumné otázky. Výzkumné otázky této práce se zabývají problematikou označení Geerta Wilderse za populistického politika a jeho silné kritiky islámu, multikulturalismu a evropské integrace. Na základě teoretické literatury a praktické analýzy diskurzu Geerta Wilderse zodpoví tato práce otázku, zda Wildersova rétorika naplňuje předpoklady populismu. Zkoumáním projevů lze také určit hlavní témata Wildersových řečí a zodpovědět otázku, zda je kritika islámu či evropské integrace neustálou součástí jeho proslovů, nebo zda se jedná pouze o příležitostné zmínky. Zkoumané období zahrnuje projevy z doby po senzačním úspěchu PVV ve volbách roku 2010, po propadu ve volbách 2012 i následné období působení v opozici. Diskurzivní analýza je vystavěna na oficiálních přepisech promluv Geerta Wilderse v dolní komoře parlamentu (Tweede Kamer der Staten-Generaal), teoretická část práce je pak zakotvena odbornou literaturou i relevantními primárními zdroji: dokumenty vydanými nizozemským parlamentem, Stranou pro svobodu či...
|
|
|
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí
Kočařová, Martina ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Islamofobie a nový populismus v současné Evropě: Případ současné Francie a Nizozemí Bc. Martina Kočařová Diplomová práce Diplomová práce Islamofobie a nový populismus v současné západní Evropě: Případ Francie a Nizozemí se zabývá otázkou proměny současného západoevropského populismu. Práce má dva hlavní výzkumné cíle: (1) Ověřit hypotézu, že islamofobie se stává novým rysem současného populismu a ten se v důsledku toho proměňuje: nelze jej již jednoduše považovat za další obdobu krajní pravice, protože se neospravedlňuje primárně negativním postojem k jiným etnikům či rasám, nýbrž kritikou, která se odvolává na hodnoty svobody a rovnosti. Ideologicky vzato tedy vykračuje z krajní pravice do středu. (2) Odpovědět na otázku, zda i po této proměně zůstávají populistické strany 'populistickými'. Teoretickým východiskem pro sledování naznačeného posunu je koncept populismu Paula Taggarta, který budeme aplikovat na francouzskou Národní frontu (NF) pod vedením Marine Le Pen a nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem.
|
|
|
Populismus v reprezentativní demokracii: Nebezpečí nebo nutný doplněk?
Bublík, Vojtěch ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Tématem této práce je zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, v konceptuální části jsem analyzoval populismus a snažil se vzhledem k jeho vágnímu vymezení najít jeho minimální definici a esencialistický prvek, společný všem populistickým hnutím (v opačném případě by to znamenalo, že je to vždy vymezující se antiesencialistický přístup). V analytické části se pak věnuji zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, přičemž definuji nebezpečné stránky tohoto vztahu, ale i pozitivní momenty, kdy je populismus demokracii ku prospěchu věci či přímo jejím nutným doplňkem.
|
|
| |
|
|
Přičiny vzestupu United Kingdom Independence Party
Kult, Jakub ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Téma této bakalářské práce velmi jasně specifikuje její cíl, tím je určit a popsat příčiny růstu United Kingdom Independence Party. Na úplný úvod je představena stručná historie a volební výsledky strany. Následuje pokus o klasifikaci strany, jehož výsledkem je zjištění, že pro určení příčin jejího vzestupu je vhodné využít teorie populistických radikálně pravicových stran, ačkoliv UKIP do této stranické skupiny přesně nezapadá. Na základě této teorie jsou v práci identifikovány následující potenciální příčiny vzestupu strany: proces modernizace, ekonomická dimenze, euroskepticismus, krize a populismus, etnická reakce a téma imigrace, autoritářství, volební systém, vývoj stranické soutěže a vnitřní nabídka UKIP. Poslední část práce prochází jednotlivé příčiny toho, jaký je jejich skutečný dopad na růst strany. Výsledky zkoumání v zásadě odpovídají hypotézám. Hlavními příčinami vzestupu jsou euroskeptické, proti-imigrační a populistické názory voličů UKIP, což odpovídá nabídce strany. Některé důsledky modernizačního procesu a vývoje stranické soutěže významně napomohly k vytvoření vhodné prostředí pro růst strany. Faktorem, který značně ovlivňuje konečné volební výsledky strany, je volební systém. Nárůst preferencí strany je podpořen zlepšením organizačních schopností a rozšířením agendy o další dvě výše...
|
|
|
Krajně pravicové strany v Evropském parlamentu
Bajtler, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Černoch, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krajně pravicových stran v Evropském parlamentu. Důraz je kladen na situaci po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 a povolební vyjednávání za účelem vytvoření jednotné krajně pravicové politické skupiny. Práce představuje teoretické koncepty krajní pravice, nacionalismu, antisemitismu, rasismu, xenofobie, populismu a euroskepticismu. Dále se zabývá problematikou Evropského parlamentu, tvorbou politických skupin a charakterem evropských voleb. Krajně pravicové strany v Evropském parlamentu jsou představeny v samostatné kapitole, která se zabývá historií jejich sdružování do politických skupin, výsledky v evropských volbách 2014 a povolebních vyjednáváních o případné spolupráci. Rétorika a ideologie krajní pravice je představena na příkladu tří stran - Národní fronty, Strany nezávislosti spojeného království a Zlatého úsvitu.
|
|
|
Populismus v politické komunikaci politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a jeho lídra Tomia Okamury
Janáková, Barbora ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
(abstrakt) Magisterská práce se formou kvantitativní obsahové analýzy pokouší prozkoumat politickou komunikaci hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, respektive snaží se v ní nalézt prvky populismu. V teoretické části je definován pojem populismu, jsou zde uvedena i různá pojetí populismu, tedy populismu jako thin-centred ideologie a stylu politické komunikace. V krátkosti je v teoretické části uvedena geneze populismu a rovněž jsou zde vysvětleny znaky populismu, které byly stanoveny pro tuto práci. Koncept populismu je zde rozebrán i s politologem Janem Charvátem. V teoretické části je rovněž vysvětlen pojem politické komunikace se zaměřením na politickou komunikaci na internetu. Tiskový mluvčí hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Jan Zilvar v rozhovoru vysvětlil, jak funguje politická internetová komunikace hnutí Úsvit přímé demokracie. V praktické části je uvedena metodologie, která byla při sběru a zpracování dat použita, tedy kvantitativní obsahová analýza. Následně jsou stručně shrnuty zdroje: blog Tomia Okamury, profil na Facebooku Tomia Okamury, profil na Facebooku hnutí Úsvit přímé demokracie, tiskové zprávy, stránky www.hnutiusvit.cz a videoblog Tomia Okamury. Příspěvky z těchto zdrojů jsou podrobeny kvantitativní obsahové analýze se zaměřením na rysy populismu. V závěru jsou...
|
|
|
Vliv vztahu veřejnosti k Evropské unii na formování a ideologii euroskeptických stran
Chlumský, David ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem veřejného mínění o Evropské unii na vznik, formování a vývoj euroskeptických stran. Zaobírá se myšlenkou, zda tyto strany populisticky přizpůsobují své programy aktuálním náladám ve společnosti a snaží se pozorovat rozdíly těchto vlivů mezi stranami, které se hlásí k měkkému a tvrdému euroskepticismu (tzv. hard a soft euroscepticism). Uvedené otázky jsou zkoumány na vzorku šesti euroskeptických stran z různých zemí. Politické programy stran jsou dávány do kontextu s výzkumy veřejného mínění, které pocházejí z pravidelných celoevropských šetření Eurobarometr. Vedlejší otázkou, kterou se práce zabývá, je možné opačné působení, kdy by silně euroskeptická strana mohla ovlivňovat veřejné mínění o Evropské unii ve své zemi. V neposlední řadě přináší práce také pohled na případné transformace stran z tvrdých euroskeptiků na měkké.
|
|
|
Populismus v české politice: Návrhy na reformu volebního systému
Vilimovská, Lucia ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Höfer, Karel (oponent)
Práce "Populismus v české politice se zaměřením na návrhy reforem volebního systému" se zabývá českými politickými představiteli, kteří předkládají návrhy na reformu volebního systému, jimiž apelují na lid a dichotomii lidu vůči elitám. V úvodu se práce pokouší o definici populismu, vymezení tohoto pojmu a stanovení si základních výzkumných charakteristik, ve druhé části práce krátce shrnuje současný stav volebního systému České republiky. Ve třetí části analyzuje konkrétní návrhy na reformy volebního systému předkládané těmi subjekty české politické scény, které jsou v současnosti obecně označováni za populistické. Zkoumanými subjekty jsou Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a jejich návrhy a Karel Janeček se svým konceptem Demokracie 2.1. Cílem práce je analyzovat, zda zkoumané návrhy a jejich předkladatelé naplňují stanovené charakteristiky populismu.
|
host ::
RSS.