|
|
Detekce linií terénní kostry z dat leteckého laserového skenování
Jaroš, Jakub ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Předmětem této práce je navrhnout nový způsob detekce linií terénní kostry z dat leteckého laserového skenování. V teoretické části je předložen stručný úvod do problematiky leteckého laserového skenování, ve kterém jsou představeny hlavní principy této technologie a postupy aplikované při vytváření digitálních modelů terénu z laserových dat. Blíže je popsáno také využití leteckého laserového skenování na území Česka. Následuje přesné vymezení klíčových pojmů souvisejících s touto prací. Z pohledu geomorfologie, topografie a geoinformatiky jsou definovány zejména termíny linie terénní kostry, terénní hrana, údolnice a hřbetnice. Obsahem literární rešerše je přehled doposud publikovaných způsobů detekce terénních hran. Zahrnuty jsou zde algoritmy zaměřené na zpracování dat v podobě původního bodového mračna i algoritmy určené pro zpracování dat v rastrové podobě. Prioritou je vystihnout základní principy, na kterých jsou publikované způsoby detekce postaveny. V praktické části jsou nejprve představena data, s nimiž bylo dále pracováno. Jádrem práce je popis nové metody detekce linií terénní kostry. Metoda zpracovává laserová data převedená do rastrové podoby a je postavena na analýze příčných profilů získaných dekompozicí rastru. Kromě vyhledání linií je cílem stanovit, jak významně se jednotlivé linie...
|
|
|
Klasifikace dat leteckého laserového skenování s využitím informace o intenzitě a šířce zaznamenaného signálu
Petr, Peter ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace dat leteckého laserového skenování s využitím informace o amplitudě a šířce signálu Abstrakt Filtrace bodového mračna za účelem odvození digitálního modelu reliéfu a digitálního modelu povrchu je jedním ze základních úkolů při zpracování dat leteckého laserového skenování (ALS). Nová generace skenerů (tzv. full-waveform LiDAR) umožňuje analýzu celého zaznamenaného signálu. Získaná hodnota amplitudy a šířky signálu odpovídající odrazům od jednotlivých objektů se liší v závislosti na geometrii těchto objektů. Cílem diplomové práce je vytvořit metodiku klasifikace dat laserového skenování zastavěných území, která bude založena na informaci o počtu odrazů, jejich amplitudě, šířce zaznamenaného signálu a na prostorových příznacích. Zároveň bude zkoumáno, jaký vliv na uvedené dva parametry (amplituda, šířka) má charakteristika povrchu zástavby. Tedy vliv radiometrických vlastností (různé materiály střech) a geometrických vlastností (různé hodnoty sklonitosti střech) - jakému typu materiálu a sklonu jaká amplituda a šířka přísluší. Obecně řečeno, jestli tedy jsou vůbec amplituda a šířka takovými příznaky, které dokážou zkvalitnit filtraci bodového mračna zájmového území a pokud ano, tak jakým způsobem. Klíčová slova: klasifikace, segmentace, LiDAR, eCognition, intenzita pulsu, šířka pulsu
|
|
|
Využití Straight Skeletonu pro rekonstrukci tvaru střechy z dat laserového skenování.
Ečer, Pavel ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat doposud užívané metody automatické rekonstrukce střech a na základě této analýzy navrhnout metodický postup, který by k prvotní aproximaci střechy využíval geometrickou strukturu Straight Skeleton. V první části diplomové práce je prozkoumána problematika automatické detekce budov a extrakce střešních rovin z dat laserového skenování. Dále je podrobně popsán Straight Skeleton a je vysvětleno jeho možné využití zejména pro konstrukci valbových a sedlových střech. Jako optimalizační metoda je stanoveno opakované mazání bodů a jejich přesouvání mezi rovinami s využitím principů ortogonální regrese. V druhé části práce byl navržený algoritmus implementován s využitím open source knihovny CGAL a následně testován na rozdílných datových sadách. V závěru práce je konstatována nevhodnost použití algoritmu na složitější typy střech, ale zároveň jsou vyzdviženy vynikající výsledky optimalizace tvaru valbových a sedlových typů střech.
|
|
|
Vliv horizontální a vertikální struktury biotopů na diverzitu ptáků
Schovánková, Hana ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem horizontální a vertikální struktury biotopů na biodiverzitu ptactva České republiky na lesních a otevřených lokalitách. Model vertikální struktury byl vytvořen z digitálního modelu povrchu ČR 1. generace a z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace, informace o horizontální struktuře byly získány analýzou leteckých snímků. Z těchto dat byly pak zjištěny jednotlivé parametry. Následně bylo zkoumáno, které z těchto parametrů a jakým způsobem ovlivňují diverzitu ptactva. Na obou typech lokalit byla s rostoucí diverzitou vertikální struktury zjištěna i rostoucí diverzita ptactva, s rostoucí horizontální diverzitou však signifikantně rostla pouze diverzita ptactva otevřených ploch. Vliv dalších charakteristik byl na diverzitu ptactva lesních a otevřených ploch většinou odlišný, ale pro oba typy lokalit měla pozitivní vliv například délka okrajů jednotlivých kategorií krajinného pokryvu nebo hustota okrajů jednotlivých výškových kategorií. Další součástí práce bylo zjistit, zda by vertikální charakteristiky biotopů mohly mít vliv na predikci výskytu vybraných ptačích druhů. Výsledky se u lesních i otevřených biotopů lišily, přesto bylo u obou typů lokalit zjištěno možné využití jak horizontálních tak vertikálních proměnných.
|
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
|
|
Vyhodnocení změny mikrotopografie svahu a půdního profilu v závislosti na zpracování půdy různými technologiemi
Ureš, Jan ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Eroze může znatelně degradovat kvalitu půdy a snížit výnosy plodin ze zemědělských ploch. Doposud se výzkum ztráty půdy obvykle zaměřoval především na vodní a větrnou erozi. Ovšem v posledních dvaceti letech některé studie upozornily na důležitý a podstatný vliv metod zpracování půdy na přemístění půdy v kopcovitých zemědělských pozemcích. Mechanické zpracování půdy totiž nenarušuje půdu nejen do hloubky, ale také horizontálně ve směru orby. V této souvislosti se začala více věnovat pozornost i erozi zpracováním půdy.
Tato práce si klade za cíl určit přesun půdy v orniční vrstvě před zpracováním a po pěti zpracováních půdy různými technikami, a sice orbou radličným pluhem (A), talířovým kypřičem (B) a radličkovým kypřičem (C) na území s půdním typem černozemě u obce Šardice na Jižní Moravě v České republice.
Vliv různých typů zpracování půdy na vertikální změny ornice byl určen popisem 37 mělkými sondami. Před pokusem bylo vykopáno 10 průzkumných sond a dalších 27 sond bylo vykopáno posléze po sérii pěti zpracování půdy. Výsledky půdního průzkumu jsou založeny na určení stratigrafie půdního profilu. Případná ztráta ornice byla zjištěna (stanovena) změnou v přechodu tmavého Ac horizontu a žlutého sprašového Ck horizontu a objemem této změny. Posun ornice po provedení 5 operací zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 9-15 cm u sond v místech konvexního sklonu svahu a 4-14 cm v místech konkávního sklonu svahu. Z výsledků pokusu jsou rovněž patrny výrazné změny napříč ke každé metodě zpracování půdy (směrem od C k A), které jsou ale více či méně způsobeny celkovým tvarem svahu.
Vytvořením a porovnáním DMT bylo zjištěno, že největší posun půdních částic způsobuje metoda zpracování půdy orbou radličným pluhem. Transport půdních částic byl výraznější ve vertikálním směru než v horizontálním a pohyboval se v rozmezí -5 až +13 cm. Při podrývání radličkovým kombinátorem došlo k výraznému horizontálnímu posunu půdních částic do stran v rozmezí -5 až +5 cm. Mělká orba talířovým podmítačem při porovnání DMT ukázala změnu reliéfu v horizontálním směru taktéž v rozmezí -5 až +5 cm.
|
|
|
Zdroje topografických dat a odvozené topografické atributy pro popis variability zemědělského pozemku
Ladmanová, Markéta ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Komárek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu topografie na výnos na zemědělském pozemku. Teoretický přehled dané problematiky je dán v literární rešerši a je zaměřen na zdroje výškových dat pro Českou republiku, dále na popis topografických atributů, které ovlivňují výnos na zemědělském pozemku.
Praktická část práce se zabývá vyhodnocením dat o zemědělském pozemku ve Vendolí u Svitav ve východních Čechách. Cílem práce bylo porovnat dvě sady výškových dat a vhodnost jejich použití pro popis variability pozemku. Výšková data poskytnuta ČÚZK byla získána metodou leteckého laserového skenování povrchu (DMR 4G), druhou sadou výškových dat byla data měřená pomocí DGPS přijímače umístěného na sklízecí mlátičce. Z výškových dat byly odvozeny topografické atributy pomocí běžně dostupných nástrojů v ArcGIS 10.2. Následně byly tyto atributy porovnávány s výnosem na daném pozemku. Výnosová data pšenice ozimé pro rok 2014 pocházela rovněž ze sklízecí mlátičky. V datech se projevila závislost výnosu na digitálním výškovém modelu. Pro ostatní topografické atributy se významný vztah nepotvrdil.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a jelena siky v Doupovských horách
Löwe, Radim ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) a jelena siky (Cervus nippon) v České republice v oblasti Doupovských hor. Poziční data 14 sledovaných laní jelena evropského a 2 laní jelena siky byla shromažďována v období duben 2013 až únor 2016. Cílem práce bylo určit habitatové preference laní obou druhů na základě velmi přesné výškové diferenciace vegetace vytvořené pomocí laserového leteckého skenování povrchu (technologie LiDAR). Zkoumána byla závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic laní na období roku a denní době. K vyhodnocení byla použita dvoucestná faktoriální analýza variance. Nejvyšší průměrná výška vegetace v okolí laní byla zjištěna v průběhu dne a nejnižší v průběhu noci. Laně jelena siky i jelena evropského vyhledávaly v noci otevřenější stanoviště, kde aktivně hledaly potravu. Ve dne se vyskytovaly v uzavřenějších porostech s vyšší vegetací, která jim poskytovala dostatek krytu. Po zaměření na období roku byla u laní jelena evropského za soumraku, v noci i za úsvitu zaznamenána výrazně nižší výška vegetace v letním období bez lovu než v letním období s lovem. To mohlo být způsobeno reakcí na začátek doby lovu, ale zároveň i reakcí na snížení kvality pastvy stárnutím travních porostů. Laně jelena siky byly podrobeny vyhodnocení individuálně. Mezi oběma laněmi byly zjištěny výrazné individuální odlišnosti. Obě se však pohybovaly na stanovištích s nejnižší průměrnou výškou vegetace v noci v období říje.
Výsledky práce mohou být využity pro doplnění informací o etologii jelení zvěře. Komplexní znalosti o etologii zvěře pak mohou být přímo využity v mysliveckém managementu populací jelení zvěře, zejména pro zvýšení úspěšnosti lovu a redukci stavů jelena siky. Tyto informace jsou však také přímo využitelné v lesním hospodářství při aktivní ochraně lesních porostů před škodami zvěří.
|
|
|
Detekce a lokalizace dopravních značek
Kudláč, Ondrej ; Španěl, Michal (oponent) ; Veľas, Martin (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je navrhnúť jednoduchý systém pre detekciu a lokalizáciu dopravného značenia v obraze s využitím už existujúcich riešení. Detekcia značiek prebieha na základe ich tvarov a lokalizácia detekovaných objektov prostredníctvom dat z LIDARu. Vytvorené riešenie pozostáva z dvoch komponent: z detektora a lokalizátora pričom každá dokáže pracovať samostatne.
|
|
|
Lokalizace robota pomocí OpenStreet mapy
Rajnoch, Zdeněk ; Veľas, Martin (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá lokalizací robota v rámci výřezu z OpenStreet mapy. Pro rekonstrukci uražené trajektorie jsou použity senzory robota IMU, odometrie a kompas, ta je poté porovnána s referenční GPS trajektorií. Následná lokalizace probíhá pomocí rozšířené Monte Carlo lokalizace a shlukování. Jako implementační jazyk je použit C++ a middleware ROS.
|
host ::
RSS.