Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Forest monitoring using the GEDI sensor
Šedová, Adéla ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním zaměřením této práce je využití GEDI a jeho integrace s daty leteckého laserového skenování (Airborne Laser Scanning - ALS) pro monitorování lesa ve velkém měřítku. Studie byla provedena na vzorku GEDI dat, které spadaly do časové osy tří dostupných souborů dat ALS nasnímaných během téhož roku. Oblast zájmu, ležící na jihovýchodě Česka, je charakteristická 121 let starou smrkovou monokulturou (Picea abies) a vzhledem k častým narušením lesní dynamiky (napadení stromů) je oblast bedlivě sledována. V důsledku častých změn je les vysoce fragmentovaný, a zejména proto bylo s ohledem na jeho dynamiku upřednostněno užší časové rozmezí nasnímaných dat před jejich kvantitou a plošným rozsahem. Je známo, že nízká hustota stromů a velké mezery mezi nimy představují výzvu pro velkostopé full-waveform LiDAR senzory. Specifika GEDI senzoru, jako napříkad velikost stopy snímání, byla speciálně navržena pro překonání těchto problémů. V této práci byly nejprve zkoumány možnosti optimalizace geolokační přesnosti GEDI. Následně byl pro integraci dat GEDI a ALS využit dedikovaný nástroj GEDI Simulator, který byl použit ke standardizaci obou zdrojů a odvození metrik nadmořské výšky, relativní výšky (RH) a vegetačního pokryvu (CCF). Metriky byly odvozeny z dat GEDI, simulovaných GEDI signálů a manuálně...
Predikční modelování potenciálního výskytu vybraných druhů mechorostů na území Národního parku České Švýcarsko
Procházková, Martina ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření modelů potenciálního výskytu druhů Dicranum majus (dvouhrotec velký) a Polytrichum alpinum (ploník horský) na území Národního parku České Švýcarsko. Tyto druhy mechorostů jsou na našem území vázány na chladné klimatické oblasti typicky ve vyšších nadmořských výškách. V Českosaském Švýcarsku se mohou i přes velmi nízkou nadmořskou výšku vyskytovat díky unikátním mikroklimatickým podmínkám hlubokých inverzních roklí. V rámci studovaného území měly tyto druhy před začátkem mého výzkumu nízký počet dosud zaznamenaných výskytových lokalit (4 lokality pro Dicranum majus, 8 lokalit pro Polytrichum alpinum). Modelování potenciálního výskytu vhodných stanovišť pro tyto druhy a následná prostorová interpolace mohou efektivně sloužit k zacílení terénního výzkumu a vytipování nových výskytových lokalit či návrhu managementových opatření. Celkem jsem v rámci terénního průzkumu na území Národního parku České Švýcarsko zaznamenala 34 nových lokalit výskytu druhu Dicranum majus a 29 nových výskytových lokalit druhu Polytrichum alpinum dále využitých pro vytvoření predikčních modelů. Jako environmentální data jsem použila 8 topografických proměnných odvozených z digitálního modelu terénu s rozlišením 1 m. Za použití těchto dat jsem vytvořila modely potenciálního...
Neurčitost spojená s designem sběru dat v modelech druhové distribuce
Vrabeľ, Matej ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Vhodne zvolené vstupné dáta, ich forma, spôsob zberu, ako aj následná úprava, predstavujú kľúčový faktor ovplyvňujúci presnosť stále populárnejších modelov druhovej distribúcie (SDM). Testovaný bol vplyv designu zberu dát na vybraný model distribúcie virtuálneho druhu. Použitý bol zobecnený lineárny model (GLM). Testované boli 4 typy designu zberu prezenčne-absenčných dát virtuálneho druhu na území ČR: náhodný, systematický, body v ľahko prístupných oblastiach (okolie komunikácií) a body so zvýšnou koncentráciou vedeckých pracovníkov (územie CHKO). Pre porovnanie presnosti predpovede modelov boli použité hodnoty TSS (True skill statistics), KAPPA a AUC (Area under the curve). Body vybrané z ľahko prístupných oblastí a CHKO mali vo všetkých sledovaných hodnotách horšie výsledky ako náhodný alebo systematický výber bodov z celého územia ČR. Z výsledkov vyplýva, že typ zberu dát má preukázateľný vplyv na výslednú presnosť modelov druhovej distribúcie.
Vliv horizontální a vertikální struktury biotopů na diverzitu ptáků
Schovánková, Hana ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem horizontální a vertikální struktury biotopů na biodiverzitu ptactva České republiky na lesních a otevřených lokalitách. Model vertikální struktury byl vytvořen z digitálního modelu povrchu ČR 1. generace a z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace, informace o horizontální struktuře byly získány analýzou leteckých snímků. Z těchto dat byly pak zjištěny jednotlivé parametry. Následně bylo zkoumáno, které z těchto parametrů a jakým způsobem ovlivňují diverzitu ptactva. Na obou typech lokalit byla s rostoucí diverzitou vertikální struktury zjištěna i rostoucí diverzita ptactva, s rostoucí horizontální diverzitou však signifikantně rostla pouze diverzita ptactva otevřených ploch. Vliv dalších charakteristik byl na diverzitu ptactva lesních a otevřených ploch většinou odlišný, ale pro oba typy lokalit měla pozitivní vliv například délka okrajů jednotlivých kategorií krajinného pokryvu nebo hustota okrajů jednotlivých výškových kategorií. Další součástí práce bylo zjistit, zda by vertikální charakteristiky biotopů mohly mít vliv na predikci výskytu vybraných ptačích druhů. Výsledky se u lesních i otevřených biotopů lišily, přesto bylo u obou typů lokalit zjištěno možné využití jak horizontálních tak vertikálních proměnných.
Vizualizace katastrální mapy v ArcGIS a QGIS
Šilháček, Ondřej ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Cílem této práce je vytvoření projektu v ArcGIS a QGIS, jehož náplní je vizualizace katastrální mapy ve formátu k ukládání vektorových prostorových dat: shapefile. Prostorové prvky obsažené v mapě mají správné vektorové souřadnice, ale jejich styl, atributy a vlastnosti jsou ve výchozím nastavení. Úkolem bylo nakonfigurovat všechna nastavení, aby vzhled odpovídal stylu katastrální mapy. Z výsledného projektu se měl vytvořit nástroj, který při aplikaci na data katastrální mapy ve výchozím nastavení změní styl na styl katastrální mapy. Vytvořený styl byl uložen ve formě souborů, které ukládají informace o nastavených vlastnostech shapefilů, ale neobsahují žádná prostorová data, pouze na ně odkazují. Soubory shapefile byly stylovány podle katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Vytvořený projekt rozšiřuje možnosti, kterými lze prohlížet katastrální mapy a bude sloužit pro potencionální zákazníky Českého katastrálního a zeměměřického úřadu v Praze, kteří si zažádají o katastrální mapy ve formátu shapefile. V teoretické části jsou charakterizovány použité programy ArcGIS a QGIS, dále možnosti, kterými lze v současnosti získat a prohlížet katastrální mapy a stručná historie vývoje katastrálních map na území českého státu. Jelikož neexistují žádné metodické pokyny, podle kterých by se dala vizualizace katastrální mapy provést, neobsahuje metodika informace o postupu vypracování práce, ale pouze instrukce, které určovaly, jak by měla výsledná práce vypadat. Ve výsledcích je pak uveden podrobný postup vypracování projektu se všemi dílčími kroky od vizualizace shapefilů po uložení a spuštění projektu. Na konci teoretické části je zhodnocení uživatelské přívětivosti, klady a zápory a celkový pohled na práci s použitými programy v souvislosti s vizualizací souborů shapefile.
Modelování potenciálního rozšíření netvařce křovitého (&-lt;i&-gt;Amorpha fruticosa&-lt;/i&-gt;) a kustovnice cizí (&-lt;i&-gt;Lycium barbarum&-lt;/i&-gt;) v České republice
Müllerová, Soňa ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Za jeden z hlavních procesů, který ohrožuje biodiverzitu, jsou v současnosti považovány biologické invaze. Invazní druhy jsou introdukované, v novém areálu zdomácnělé druhy, jejichž ekologický i ekonomický dopad je znám z řady oblastí světa. V České republice jsou významnou skupinou invazních organismů cévnaté rostliny, které se vyznačují schopností rychlé adaptace, šíření a obsazování nových stanovišť. Včasné zaznamenání potenciálně nebezpečného druhu může být jedním z kroků k zabránění dalšímu šíření. Tato bakalářská práce představuje techniku modelování druhové distribuce, což je jeden z moderních nástrojů sloužící k posouzení invazního potenciálu druhů a predikci jejich rozšíření. Hlavním cílem bylo vytvořit modely potenciálního rozšíření invazních keřů netvařce křovitého (Amorpha fruticosa) a kustovnice cizí (Lycium barbarum) v České republice a analyzovat významnost jednotlivých proměnných, včetně prediktorů odvozených z digitálního modelu terénu. Modely byly vytvořeny metodou Maxent v rozlišení 100 x 100 m na základě prezenčních dat a deseti prediktorů, z nichž tři jsou prediktory topografické: nadmořská výška, svažitost (slope) a expozice (aspect). Jako nejvýznamnější prediktory pro výskyt obou druhů se ukázaly nadmořská výška, krajinný pokryv, který měl v případě netvařce křovitého převažující vliv, a roční rozsah teplot. Pro kustovnici cizí je významným prediktorem také svažitost. Expozice byla vyhodnocena jako nevýznamný prediktor. Kriterium AUC dosáhlo u obou modelů vysokých hodnot - dosažená hodnota pro netvařec křovitý je 0,961 a pro kustovnici cizí 0,906. Na věrohodnost výsledného modelu má však zásadní vliv stádium invazního procesu a rovněž kompletnost a přesnost vstupních dat.
Aktivita přispěvatelů OpenStreetMap v České republice
Vaidiš, Martin ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Komárek, Jan (oponent)
Obsahu tvořeného uživateli (UGC) dnes na internet přibývá rychlostí, jakou ještě nikdy předtím. Jedním z jeho velmi dobře využitelných zástupců jsou dobrovolně sbíraná geografická data (VGI), která se víc než kdy jindy těší značnému zájmu ze strany svých autorů. Toto platí zejména pro nejúspěšnější projekt založený právě na kolektivním mapování - OpenStreetMap (OSM). Rešeršní část této práce podává vedle stručného uvedení do problematiky VGI a možností jejich využití také bližší pohled na OSM, její strukturu, a komunitu čítající v současnosti více než dva a půl milionu členů. Stejně tak se zabývá způsoby, jak lze získat informace o aktivitě přispěvatelů, což je následně uplatněno v analytické části práce. Ta zkoumá především aktivní uživatele v České re-publice a sousedních státech - Německu, Polsku, Slovensku a Rakousku. Ze vzorku dat zahrnujícího období jednoho roku bylo, mimo jiné, zjištěno, že množství českých při-spěvatelů zdaleka nestoupá stejnou rychlostí, jako je tomu v celé komunitě, nebo že poměr nejaktivnějších je u nás výrazně nižší, než je v OSM běžné. Výsledky také na-příklad ukázaly, že počet mapových úprav, které provede průměrný jedinec v ČR, je o poznání vyšší než u ostatních zkoumaných států. Současně je diskutováno nad relevancí a možnými příčinami těchto odchylek, a v neposlední řadě navrženo, jak lze případně s výstupy pracovat v budoucnu.
Změny reliéfu dna a objemu VD Fojtka vlivem zanášení
Vlasák, Tomáš ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Sedimentace je přirozený proces, který je závislý na mnoha faktorech za působení času. Množství usazených sedimentů na dně vodních nádrží má vliv jednak na celkový objem a plochu vodního díla, ale také na reliéf dna. Tato práce se zabývá množstvím sedimentu ve vodní nádrži Fojtka a změnou reliéfu jejího dna za 109 let fungování nádrže. Pro účely této práce bylo na přehradě provedeno měření dna pomocí echosounderu z lodi, jehož výstupem byla bodová vrstva o 5500 bodech. Dále byla změřena břehová linie pomocí GPS přístroje. Zpracování dat proběhlo v programu ArcGIS, kde byla data nejdříve zredukována a upravena k použití pro interpolační nástroje ze sady ArcToolbox. Pro vybrání nejpřesnější interpolace byla vytvořena validační data, která byla porovnávána s interpolovanými. Nejlepší výsledky poskytovala interpolace Kriging a TIN v rozlišení 0,5 m. Pro srovnání se současným stavem byly vektorizovány plány z doby výstavby, u kterých byla rovněž vytvořena validační data a následně porovnávána přesnost jednotlivých interpolací. Jako nejlepší metoda pro tato data byla vyhodnocena metoda TIN v rozlišení 0,5 m. Metoda TIN byla použita u obou datových sad pro 2D a 3D vizualizace reliéfu dna a také pro výpočet aktuálního objemu a plochy zátopy nádrže. Rozdíl reliéfů dna nádrže Fojtka ukázal zmenšení objemu nádrže o 6,7% a redukci zaplavené plochy o 3,2%. Vliv na toto relativně malé zanesení má pravidelně těžená předzdrž umístěná nad nádrží.
Zhodnocení kvality dat OpenStreetMap v Praze
Zídek, Jan ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Šímová, Petra (oponent)
OpenStreetMap (OSM) je v současnosti největším a objektivně nejúspěšnějším projektem ze všech pokusů o volně dostupnou alternativu ke komerčním mapovým databázím a projektům oficiálních agentur. V České republice má širokou podporu uživatelů, ale kvalita těchto dobrovolnických geografických dat (VGI) nebyla dosud zkoumána. Tato práce hodnotí z několika hledisek kvantifikovatelné vlastnosti budov v Praze. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit především kompletnost, sémantickou přesnost a tvarovou přesnost půdorysů budov. Data z OSM byla porovnána s Digitální mapou Prahy z Geoportálu Praha, jež je oficiálním polohopisným mapovým dílem popisujícím území hl. m. Prahy. Samotné zpracování dat bylo provedeno v programu ArcGIS od firmy ESRI. Výsledky ukazují, že OSM v Praze má vysokou sémantickou přesnost a také téměř 100% kompletnost z hlediska celkové plochy. Budovám však ve více než polovině případů chybí základní popisné informace. Z hlediska tvarové přesnosti jsou půdorysy budov v OSM určeny menším množstvím vrcholů, než půdorysy budov v datech z Geoportálu Praha a v některých případech chybí určité architektonické prvky.
Zkvalitňují environmentální filtry modely druhové distribuce ?
Gábor, Lukáš ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Druhové distribuční modely (SDM) představují široce používaný nástroj v biogeografii, makroekologii a ochraně přírody, který se s postupným rozvojem stal důležitým prostředkem, využívaným například při určení lokalit potencionálně ohrožených invazními druhy nebo studování vlivu klimatických změn na biodiverzitu. S postupujícím rozvojem začíná být zřejmé, že jedním ze zásadních limitujících faktorů modelování druhové distribuce jsou vstupní data. Nejsnáze dostupná jsou presenční data, která však trpí nerovnoměrným sběrem, například s převahou záznamů na snadno dostupných lokalitách. Cílem této práce je ukázat, že popularitu získávající klimatické filtrování vstupních prezenčních dat za účelem odstranění nerovnoměrného samplování ovlivňuje negativním způsobem výsledný model. Pro tento účel byly na území Iberského poloostrova vygenerovány virtuální druhy s různou druhovou prevalencí a rozdílným počtem zaznamenaných výskytů. Následně byly vytvořeny pomocí nástroje Maxent druhové distribuční modely s a bez klimatického filtru, které byly vyhodnoceny pomocí AUC. Rozdíl mezi virtuální realitou, která je prezentována vhodností prostředí virtuálního druhu a výsledným modelem byl testován párovým T testem. Komparace AUC potvrdila, že druhové distribuční modely založené na klimatickém filtrování mají lepší diskriminační schopnost. Nicméně to jen ukazuje na dovednější práci s vybraným vzorkem dat, který již nereflektuje realitu. Oproti tomu srovnání rozdílů mezi realitou a modelem s a bez klimatického filtrování pomocí párového T testu ukazuje vyšší kongruenci mezi nefiltrovaným modelem a realitou. Tím bylo dokázáno, že klimatické filtrování nevede k vyšší validitě druhových distribučních modelů.

Viz též: podobná jména autorů
2 Moudrý, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.