|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené v honitbě HS Kunžak
Nováková, Eva ; Hanzal, Vladimír (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Bylo prováděno vážení hmotnosti ulovených kusů srnčí zvěře před a po vyvržení a oddělení běhů a hlavy u srnce obecného (Capreolus capreolus). Konkrétně u srnců, srn a srnčat v časovém rozmezí let 2002 - 2015 (celkem 326 kusů), současně pak kraniometrické měření lebek samců - celkem 181 lebek. Z dostupných odborných článků bylo zjištěno, že hmotnost zvěře, nejenom srnčí, závisejí na ročních obdobích, hlavně na životních cyklech zvěře a to na říji, laktaci, období nouze a klidu. Současně pak také na nadmořské výšce, dostupnosti a výběru potravy. Dále se v článcích potvrzuje fakt, že zvěř chovaná v oborách je v daleko větší kondici, než zvěř ve volné přírodě.
Výzkum této práce se týkal hmotnosti srnčí zvěře v honitbě Kunžak v jižních Čechách, rozšířený o kraniometrické měření srnců. Ulovené či uhynulé kusy byly váženy před vyvržením, pak po vyvržení a oddělení hlavy a běhů. Data byla zapisována do tabulek, následně vyhodnocena a zprůměrována. Trofejově nejlepší srnci nevykazovali největší váhu. To dokazuje váha nepravidelného osmeráka, který byl trofejově nejkvalitnější, jež byla 16,6 kg před vyvržením a 10,5 kg po vyvržení a oddělení běhů a hlavy. Oproti tomu největší váhu měl nepravidelný šesterák, což bylo 22 kg před vyvržením a 17 kg po vyvržení a oddělení běhů a hlavy.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a jelena siky v Doupovských horách
Löwe, Radim ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) a jelena siky (Cervus nippon) v České republice v oblasti Doupovských hor. Poziční data 14 sledovaných laní jelena evropského a 2 laní jelena siky byla shromažďována v období duben 2013 až únor 2016. Cílem práce bylo určit habitatové preference laní obou druhů na základě velmi přesné výškové diferenciace vegetace vytvořené pomocí laserového leteckého skenování povrchu (technologie LiDAR). Zkoumána byla závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic laní na období roku a denní době. K vyhodnocení byla použita dvoucestná faktoriální analýza variance. Nejvyšší průměrná výška vegetace v okolí laní byla zjištěna v průběhu dne a nejnižší v průběhu noci. Laně jelena siky i jelena evropského vyhledávaly v noci otevřenější stanoviště, kde aktivně hledaly potravu. Ve dne se vyskytovaly v uzavřenějších porostech s vyšší vegetací, která jim poskytovala dostatek krytu. Po zaměření na období roku byla u laní jelena evropského za soumraku, v noci i za úsvitu zaznamenána výrazně nižší výška vegetace v letním období bez lovu než v letním období s lovem. To mohlo být způsobeno reakcí na začátek doby lovu, ale zároveň i reakcí na snížení kvality pastvy stárnutím travních porostů. Laně jelena siky byly podrobeny vyhodnocení individuálně. Mezi oběma laněmi byly zjištěny výrazné individuální odlišnosti. Obě se však pohybovaly na stanovištích s nejnižší průměrnou výškou vegetace v noci v období říje.
Výsledky práce mohou být využity pro doplnění informací o etologii jelení zvěře. Komplexní znalosti o etologii zvěře pak mohou být přímo využity v mysliveckém managementu populací jelení zvěře, zejména pro zvýšení úspěšnosti lovu a redukci stavů jelena siky. Tyto informace jsou však také přímo využitelné v lesním hospodářství při aktivní ochraně lesních porostů před škodami zvěří.
|
|
|
Společenské vnímání myslivosti z pohledu myslivců samotných
Fojtíková, Aneta ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce řeší aktuální problematiku týkající se vztahů myslivců k veřejnosti. Šetření je provedeno formou dotazníku vyplňovaného osobami vykonávajícími právo myslivosti. Dotazník se dostal do rukou třem stovkám myslivců, kteří pocházejí ze všech koutů České republiky. Respondenti byli též různého věku a vzdělání.
Smyslem bakalářské práce je najít slabiny v komunikaci mezi myslivci a samozřejmě také mezi myslivci a laickou veřejností, potažmo nimrody a médii. Cílem je také zjistit, proč jsou myslivci negativně vnímáni veřejností, zda si dokáží uvědomit co je příčinou a zároveň navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení obrazu české myslivosti.
|
|
|
Rekognice varovného signálu sojky obecné (Garrulus glandarius) u srnce obecného (Capreolus capreolus)
Pacáková, Alena ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá bioakustickými interakcemi mezi u nás žijícím srncem obecným (Capreolus capreolus), na kterého je kladen vysoký lovecký tlak a sojkou obecnou (Garrulus glandarius), která dle zažitých zkušeností a lidových pověr dokáže svým voláním heterospecificky varovat před predátorem.
Na území České republiky se jedná jednak o jednoho z nejrozšířenějších sudokopytníků, a také o jednoho z nejběžnějších ptáků. Akustická komunikace hraje v dorozumívání obou druhů velmi významnou roli, avšak jejímu výzkumu byla věnována jen nepatrná pozornost.
Tato práce se zabývá schopností rekognice srnce obecného na varovný signál sojky obecné. Celkem bylo získáno 39 záznamů srnčí zvěře s reakcí na sojčí křik. Celé nahrávání probíhalo v okolí pražského Radotína. Pomocí aparatury byly přehrávány kontrolní signály straky obecné a následně varovné volání sojky obecné. Vyhodnocováno bylo jak pohlaví, kryt, vzdálenost, tak i velikost tlupy a samozřejmě vliv doby lovu.
Výsledky nám napomohli blíže pochopit život srnčí zvěře a její chování na varovné signály. Analýzou bylo zjištěno, že srnčí zvěř reaguje stejně na varovná signál sojky jako na kontrolní signál straky. Z dalších výsledků je třeba zmínit neprokázanou korelaci u vnímání signálů mezi pohlavím a stářím kusu. Domníváme se, že behaviorální projevy na varovné signály úzce souvisí se zkušeností daného jedince.
|
host ::
RSS.