|
|
Regulation of pre-mRNA splicing in S. cerevisiae: where RNA cooperates with proteins.
Gahura, Ondřej ; Půta, František (vedoucí práce) ; Pospíšek, Martin (oponent) ; Staněk, David (oponent)
Ondřej Gahura, Dizertační práce 2011 Regulace sestřihu pre-mRNA v S. cerevisiae: kooperace RNA a proteinů Abstrakt Odstraňování intronů z transkriptů probíhá prostřednictvím sestřihu v reakci katalyzované velkým jaderným komplexem - spliceosomem. Sestřih je nesmírně komplikovaný a dynamický proces, v němž koordinované fungování pěti malých molekul RNA a řady proteinů zajišťuje splnění požadavků na extrémní přesnost a flexibilitu. Pro důkladné pochopení sestřihu pre-mRNA je nezbytné rozklíčovat role jednotlivých komponent spliceosomu a porozumět všem dílčím mechanismům. První část práce se zabývá rolí sestřihového faktoru Prp45 v kvasince Saccharomyces cerevisiae. Mapování genetických interakcí alely prp45(1-169) ukazuje na vztah mezi Prp45, NTC komplexem a druhým sestřihovým krokem. Analýza interakcí pomocí dvouhybridního systému a purifikace sestřihových komplexů dokladuje roli C-koncové části Prp45 v regulaci a/nebo vyvazování helikázy Prp22 do spliceosomu. Experimenty s reportérovými substráty prokazují, že Prp45 je vyžadován pro efektivní sestřih určité skupiny intronů. Naše pozorování podporují hypotézu, že role Prp45 v sestřihu je konzervována v evoluci. Druhá část práce je věnována studiu vlivusekundárních struktur intronů na identifikaci 3' sestřihových míst (3' splice site; 3'ss). Ukázali jsme, že...
|
|
|
Analýza existujících způsobů měření inovační firemní kultury
Školová, Alena ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Mudd, Dana (oponent)
Předkládaná práce řeší téma inovační firemní kultury a nástrojů jejího měření. Práce je vystavěna systematicky od obecného ke konkrétnímu. První část práce se věnuje obecné definici kultury a jejích charakteristik. Dále je popsán fenomén organizační kultury spolu s prvky, kterými je určován. Poslední teoretická část se týká definice specifického typu firemní kultury, jehož doménou je podpora dlouhodobé inovační schopnosti. Tato definice je podložena rešerší literatury k tomuto tématu. Na tomto základě je představeno několik nástrojů, které se snaží měřit inovační kulturu nebo podobné koncepty a jsou komentovány ve vztahu právě k definici inovační kultury. Následuje výzkumná část, která obsahuje výsledky použití nástroje od Rao a Weintraub (2013) a jeho hodnocení. Tento nástroj byl aplikován na konkrétní podnik, jehož činností je poradenství v oblasti inovací a designu nových produktů a služeb. Výzkum byl prováděn za základním účelem použitého nástroje - změření inovační kultury dané firmy, ale také za účelem zhodnocení kvality měřícího nástroje z pohledu validity a z pohledu metodologie tvorby dotazníku. Výzkumem se podařilo ověřit validitu použitého nástroje, ale z metodologického hlediska v dotazníku byly zjištěny určité nedostatky. Klíčová slova Kultura, firemní kultura, inovace, inovační...
|
|
|
Možnosti komunikace dětí s dětskou mozkovou obrnou
Zikmundová, Klára ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Cílem této diplomové práce je pokusit se shrnout, jaké možnosti komunikace mají děti s těžkou formou dětské mozkové obrny, popsat je a popřípadě osvětlit, čím konkrétně jsou tyto možnosti limitovány. Pokouší se také odpovědět na otázku, jak se komunikace těchto jedinců liší od způsobů vyjadřování intaktních osob. Těžiště práce spočívá v teoretickém výkladu, který se zabývá mimo jiné procesem komunikace a její verbální i neverbální složkou, diagnostickou charakteristikou dětské mozkové obrny a narušenou komunikační schopností při symptomatických poruchách řeči, které se pojí s tímto postižením. Popisuje, jak se na způsobu a možnostech komunikace odráží zejména postižení hybnosti a mentální retardace. Zvláštní pozornost je věnována metodám alternativní a augmentativní komunikace, které mohou být využívány jako terapie při stimulaci rozvoje komunikačních i řečových dovedností a často pro osoby s tímto postižením představují jeden z mála možných způsobů, jak vůbec komunikovat. Teoretickou část doprovází videonahrávky zachycující komunikaci čtyř dívek s dětskou mozkovou obrnou. Vzhledem k tomu, že projevy této diagnózy mohou být velmi různé, liší se i možnosti a způsoby komunikace jedinců s tímto postižením - ačkoli i zde můžeme najít určité obecné tendence, jako například zvýšený podíl její neverbální...
|
|
|
Specifika počítačem podporovaného překladu z němčiny do češtiny
Handšuhová, Jana ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá speciálním překladovým softwarem, jehož ovládnutí se postupně stává jedním ze základních předpokladů úspěšné překladatelské činnosti. V teoretické části se práce věnuje historickému vývoji, kategorizaci a hlavním funkcím nástrojů počítačem podporovaného překladu. Pokouší se také stanovit kritéria pro efektivní využití nástrojů CAT a určit typy a druhy textů, pro jejichž překlad se tyto nástroje nejčastěji využívají. Vychází při tom z klasifikace textů založené na funkčním pojetí jazyka a principů, na nichž nástroje CAT pracují. V empirické části diplomová práce srovnává výsledek překladatelského procesu (překladu jako produktu) při překladu za použití nástrojů CAT a bez nich. Korpus paralelních textů (originál-překlad) práce podrobuje translatologické analýze a zjišťuje, na jakých rovinách se rozdíly zpravidla projevují. Rozdíly mezi vlastním překladatelským procesem při překladu za použití nástrojů CAT a bez nich, které nelze empiricky doložit na výsledném produktu, práce analyzuje na základě dotazníkového šetření mezi překladateli. V závěru diplomová práce shrnuje a systematizuje zjištění vyplývající z empirické části a pojednává o předpokládaném vývoji na překladatelském trhu, vlivu nástrojů CAT na tradiční pojetí překladatelského procesu a jejich vztahu ke...
|
|
|
The settlement evidence of the Middle Danube Tumulus Culture in the Prague-Slaný region (Central Bohemia)
Lipovská, Silvia ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chmela, Tomáš (oponent)
7 Abstrakt - česky Práce kromě všeobecného přehledu zahrnuje poznatky o osídlení a sídlištích středodunajské mohylové kultury v středních Čechách. katalog obsahuje základní informace o lokalitách z dosavadního bádaní. Katalog obsahuje nejen lokality z destruktivních archeologických výzkumů a sběrů, ale také staré lokality s nedostatkem informací, náhodné nálezy a nálezy z muzeí. Tyto lokality sloužili jako podklad k analýze, výsledkem které bylo poukázaní na určité problémy daného tématu. V příloze se nachází mapky s lokalitami, na kterých proběhl destruktivní archeologický výzkum, se snahou je přesne lokalizovat. Klíčová slova Čechy střední, Praha, doba bronzová, středodunajská mohylová kultura, osídlení, archeologie
|
|
|
Exoskopické charakteristiky fluviálních sedimentů
Dolejšová, Michaela ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá mikroreliéfem křemenných zrn fluviálních sedimentů. V každém prostředí působí fyzicko-geografičtí činitelé, kteří podmiňují vznik určitých znaků na povrchu sedimentárních zrn, a proto je možné určit, jak sediment vznikal. Ve fluviálním prostředí lze takto odlišit i více stupňů vývoje v závislosti na energetickém potenciálu toku, resp. délce transportu. Pro srovnání s výzkumy, které byly na toto téma dosud provedeny, byly odebrány vzorky horních (Klínový potok), středních (Volyňka, Labe) a dolních toků řek (Vltava, Knovízský potok) a následně vyhodnoceny.
|
|
|
Z-scan Fluorescence Correlation Spectroscopy Applied in Studies of Model Phospholipid Membranes
Kulakowska, Anna ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Dejneka, Alexander (oponent)
(in Czech) Tato práce je věnována lipidovým dvojvrstvám, které do značné míry určují fyzikální vlastnosti biologických membrán. Jedním z klíčových parametrů je mobilita jednotlivých složek v membráně, která je odpovědná za řadu procesů probíhajících v buňce (vazba povrchových proteinů, aktivita povrchových enzymů, agregace peptidů, buněčná adheze). Protože buněčné membrány jsou komplexní a velmi heterogenní systémy, studium jejich biofyzikálních vlastností je značně obtížné. Právě proto jsem ve své práci využívala modelové membránové systémy se zjednodušeným lipidovým složením. Cíle mé práce jsou zaměřeny na následující základní otázky, vztahující se k fosfolipidovým dvojvrstvám připraveným na pevném povrchu (ang, supported phospholipid bilayrs SPBs): Jaký vliv má pevný povrch na laterální difúzi fluorescenčně značených lipidových analogů v membráně? Jaké je propojení mezi jednotlivými vrstvami v SPBs? (publikace I) Jakým způsobem je možné určit přechod fluorescenčních sond a fluorescenčně značených lipidových analogů mezi jednotlivými vrstvami v rámci SPBs ? (publikace II) Jak je laterální difúze fluorescenčně značeného koagulačního proteinu prothrombinu, který je jen slabě vázán k SPBs, propojena s laterální difúzí fluorescenčně značených lipidových analogů v membráně? (publikace III) V této...
|
|
|
Non - covalent interactions in fundamental biological processes
Klusák, Vojtěch ; Rulíšek, Lubomír (vedoucí práce) ; Burda, Jaroslav (oponent) ; Šponer, Jiří (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Physical and Macromolecular Chemistry Non-covalent interactions in fundamental biological processes Doctoral Thesis Abstract Mgr. Vojtěch Klusák Supervisor: Mgr. Lubomír Rulíšek, CSc. Institute of Organic Chemistry and Biochemistry AS CR Center for Biomolecules and Complex Molecular Systems Praha 2010 10 Úvod Klíčem k pochopení vlastností a chování biomolekul je porozumění jejich vzájemným interakcím, ať už jde o interakce mezi nimi jako celky či mezi jejich jednotlivými částmi, (např. funkčními skupinami) .Snaha o pochopení vztahu mezi strukturou a funkcí na úrovni atomů či elektronů nás často dovádí za hranice možností či rozlišení experimentálních metod. Moderní nástroje výpočetní chemie nám však často s dostatečnou mírou přesnosti a spolehlivosti umožňují popsat tyto detaily studovaných procesů a doplnit tak naše znalosti a přiřadit k měřitelným veličinám určité strukturní vlastnosti. Za normálních podmínek, za kterých se biomolekuly při buněčných procesech přeskupují a seskupují (například při sbalování proteinů, formování a přeskupování membrán, při buněčné signalizaci) nedochází ke vzniku a zániku kovalentních vazeb. Takovéto procesy jsou z velké míry řízeny nekovalentními interakcemi. Tyto interakce jsou sice poměrně slabé, jejich celkový...
|
|
|
Antonín Reichenauer a jeho houslové koncerty
Malá, Magdalena ; Maňourová, Lucie (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Antonín Reichenauer a jeho houslové koncerty Tato práce pojednává o méně známém a opomíjeném českém skladateli Antonínu Reichenauerovi. Přes stručný životopis, zasazení do dobového kontextu a přehled instrumentální hudby bylo mým cílem se konkrétněji zaměřit na jeho jediné dva koncerty pro housle a orchestr. Nejisté autorství obou koncertů a nejasné okolnosti vzniku nás vedou k zamyšlení, jestli koncerty nebyly zkomponovány samotným mistrem italského koncertu a Reichenauerovým vrstevníkem Antoniem Vivaldim. Mou snahou bylo prostřednictvím podrobné analýzy, vzájemného srovnání a interpretačního pohledu zjistit určité informace a okolnosti, které by nás přivedly k jistějšímu určení nebo vyvrácení autorství.
|
|
|
Phylogeography and ecology of the Cimex species (Heteroptera: Cimicidae) in Europe; the evolution of taxa and specialization of hosts
Balvín, Ondřej ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Votýpka, Jan (oponent)
U parazitických organismů lze pro jejich komplexní vztah s hostitelem nalézt neobvyklé a zajímavé mechanismy diverzifikace a speciace. Štěnice rodu Cimex (Heteroptera: Cimicidae) jsou jedna z obligátně ektoparazitických krevsajících skupin hmyzu. Na rozdíl od většiny ektoparazitů štěnice zaujaly strategii skrytého života v úkrytu hostitele, jehož tělo využívají pouze k potravě a transportu. Výhodu vyhnutí se konkurenci s jinými ektoparazity vyvažuje potřeba zvláště stabilního zdroje potravy, pro nějž si štěnice vybírají sociální hostitele žijící v koloniích. Nejčastějšími a také původními hostiteli štěnic jsou netopýři. Spektrum hostitelů jednotlivých druhů je často spíše široké. Morfologická analýza skupiny druhů Cimex pipistrelli ovšem prokázala rozdíly mezi štěnicemi z různých druhů netopýrů a poukázala tak na potřebu určité míry adaptace na jednotlivé hostitele. Mitochondriální DNA ale rozdíly v morfologii nereflektovala. Takto podmíněná morfologická variabilita zřejmě stála za popisem celkem tří evropských druhů skupiny C. pipistrelli, z nichž dva byly prokázány za neplatné. Štěnice jsou schopné sát na hostitelích značně vzdálených od zástupců jejich obvyklého hostitelské spektra. Dlouhodobé přežití ale vyžaduje velkou míru přizpůsobení, jehož vývoj může být v konfliktu s tokem genů z populací...
|
host ::
RSS.