| |
|
Veřejnoprávní rozhlas v Česku, jeho současná a budoucí pozice ve společnosti
Hanáčková, Kamila ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou poslechu veřejnoprávního rozhlasu v Česku mezi mileniály. Chce zjistit jejich poslechové návyky a chování, motivaci poslechu a vnímání současné pozice a budoucí role veřejnoprávního rozhlasu ve společnosti. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy, které jsou pro práci zásadní, představuje metodologii a obsah celé práce, také uvádí teoretické přístupy kulturálních studií, o které se práce opírá. Ty vychází zejména z konceptu aktivního publika, teorie selektivity a poznatků tzv. birminghamské školy. Stručně popisuje historický vývoj a úlohu rozhlasu v Čechách a jeho současnou podobu. V praktické části práce interpretuje vlastní empirický výzkum, v čem spočívá, jak byl proveden a jaké jsou jeho závěry. Ten byl proveden kvalitativní metodou a formou hloubkových rozhovorů s dvanácti respondenty, přičemž se ptal na dvacet otevřených otázek, které zjišťovaly poslech, motivaci a vnímání českého veřejnoprávního rozhlasu účastníků. Pomocí metody tzv. zakotvené teorie se skrze otevřené, axiální a selektivní kódování vytvořily kategorie, pomocí nichž mohla být zpracována kategorie centrální, na jejímž základě se vystavila finální zakotvená teorie shrnující výsledky výzkumu. Na závěr dokument shrnuje klíčové poznatky teoretické i praktické části a kriticky hodnotí celou práci.
|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
Výchovná hodnota jazykových a literárních pořadů ve veřejnoprávních médiích
HOLUBOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá jazykovými a literárními pořady prezentovanými v českých veřejnoprávních médiích - České televizi a v Českém rozhlase. V teoretické části představuje vybrané pořady, popisuje, jakými tématy se zabývají, a pokouší se o jejich interpretaci. Na základě dotazníkového šetření u žáků základních škol a dalších okruhů respondentů je sestavena praktická část, jež ukazuje, jak média veřejné služby těmito pořady naplňují svou vzdělávací a výchovnou funkci.
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
Challenges for alternative journalism in Indonesia: A case study of Project Multatuli
Tivany, Arzia Halida ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
V letech 1967 až 1998 panoval v Indonésii represivní tzv. "nový řád", kdy byla média pod kontrolou státu. Po reformách tato kontrola skončila a nastala liberalizace, vedoucí ke koncentraci, konglomerizaci a komercionalizaci médií. V tomto prostředí začala vznikat alternativní média s cílem narušit dominantní diskurz mediálního mainstreamu. Project Multatuli vznikl v roce 2021 jako první médium zaměřené na členství s misí sociálního hnutí, kterou realizoval zavedením etického a udržitelného ekonomického modelu, což je na indonéském mediálním trhu novinka. Cílem této práce je prozkoumat výzvy a strategie Projektu Multatuli a také identifikovat hlavní rozdíly vůči mainstreamovým médiím. Na základě devítí kvalitativních rozhovorů a focus group se třemi participujícími dochází práce k závěru, že Project Multatuli nese znaky jak radikálně alternativního média, tak i média sloužícího veřejnosti. Výsledky ukazují, že výzvy, kterým projekt čelí, jsou především strukturálního charakteru, zejména jde o nerozvinutou mediální infrastrukturu v zemi a nepříznivou demografickou strukturu trhu. Od mainstreamových médií odlišují projekt Multatuli strategie, jak tyto výzvy překonat, a to sociální hnutí, kolektivní kolegialní leadership a kolektivní vlastnictví. Klíčová slova Alternativní média, Veřejnoprávní média,...
|
| |
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
Eskalace krize v řecké veřejnoprávní televizi v letech 2013-2014
Srpová, Zuzana ; Köppl, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou veřejnoprávní média, obzvláště veřejnoprávní televizní vysílatelé. Po všeobecném vymezení základních pojmů souvisejících s uvedenou tematikou a vytyčení rozdílů mezi médii v soukromém a veřejném sektoru jsem dále blíže charakterizovala veřejnoprávní média ve vybraných evropských zemích. Jako tyto země jsem zvolila Velkou Británii, Německo, Itálii a Českou republiku. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že se jedná o země vyznačující se různými systémy ať po už ekonomické, politické či mediální stránce. Důkladnému rozboru je v práci podrobena historie, vývoj a současná situace veřejnoprávních médií v Řecku. V souvislosti se zařazením do historického kontextu práce plynule přechází ke krizi, která nastala v zemi v červnu roku 2013 v důsledku rozporuplného vládního zásahu do médií, kdy došlo k přerušení vysílání řecké veřejnoprávní televize ERT. Praktická část práce je následně věnována analýze sledovanosti řecké televize na základě dostupných dat v období před, během a po této situaci z června 2013. Hlavním úkolem práce je ukázat, zda se vládní jednání projevilo na sledovanosti televize řeckou veřejností.
|
|
Budoucnost mediálních ombudsmanů v éře technologické konvergence
Vohlídal, Václav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Budoucnost mediálních ombudsmanů v době technologické konvergence se věnuje fenoménu mediálních ombudsmanů jako součásti profesní samoregulace novinářů. Konkrétně podrobně zkoumá ombudsmany, které zavedla česká veřejnoprávní média mezi lety 2016 a 2018 a porovnává je s příklady zemí, kde se naopak tato funkce ruší. Práce nejdříve popíše teoretické základy etiky a morálky a zasadí do kontextu i vývoj aplikované etiky a profesní novinářské etiky. Práce také zmíní historický vývoj a současný stav ombudsmanů v Evropě, Severní Americe i dalších částech světa. Institut ombudsmana a jeho roli v redakcích pak práce vztahuje i k celospolečenským změnám, souvisejícím s pokračující technologickou konvergencí a nástupem sociálních sítí jako informační alternativy klasických médií. Právě technologická konvergence a její důsledky jsou pak předmětem výzkumné části práce. Její součástí jsou i rozhovory jak s oběma českými aktivními ombudsmany, tak s generálními řediteli obou veřejnoprávních institucí a mediálními teoretiky. Práce je doplněna i o zahraniční rozhovory jak s prezidentem asociace ombudsmanů, tak i s dvěma novinářkami ze Spojených států, které podobnou funkci vykonávaly v minulosti.
|