|
|
Změna narativu v kontextu ukrajinských válečných uprchlíků
Kroc, Daniel ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou mezi politickým a mediálním narativem o ukrajinských uprchlících a jeho vlivem na formování migrační politiky v České republice. V kontextu konfliktu na Ukrajině se Česká republika stala dějištěm rozsáhlé uprchlické krize, což vyvolalo různé reakce jak v médiích, tak na půdě Poslanecké sněmovny. K řešení této problematiky byl použit rámec Narrative Policy Framework (NPF), který umožňuje analyzovat narativy a jejich vliv na politický proces. Mediální a politické narativy byly analyzovány v období od 24. února 2022 do konce března 2023. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že se narativy o ukrajinských uprchlících postupně měnily od pozitivní solidarity a empatie k obavám z ekonomických dopadů uprchlické krize a negativnímu rámcování uprchlíků. Hlavním zjištěním této práce je, že narativy mají v politickém procesu významný vliv a proměna narativu v průběhu zkoumaného období.
|
|
|
Fotoesej, příběhy žen z Mayotte žijících na ostrově Réunion
Slámečková, Anna ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zachytit život žen z ostrova Mayotte příchozích na ostrov Réunion. Praktickou částí práce je fotokniha s názvem Holky jako já. Na příbězích pěti dívek ve věku autorky sleduje tento fotoesej okolnosti jejich expatriace v mladém věku. K vyprávění jsou použity portréty, úryvky z rozhovorů s dívkami, jejich fotografie z dětství a snímky prostředí ostrova Réunion. Teoretická část práce vymezuje fotoesej jako žánr, popisuje jeho počátky a jeho postavení vedle fotoreportáže a dokumentární fotografie, dále nastiňuje geopolitické danosti ovlivňující migraci mezi zmíněnými ostrovy. Teoretická část je doplněna metodologií a rozhovorem s fotografem Petrem Topičem.
|
|
|
Externalizace migračních politik Evropské Unie v letech 2015-2016
Vlková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je externalizace migračních politik Evropské unie (EU) v letech 2015-2016, kdy EU čelila největšímu přílivu migrantů od konce druhé světové války. Práce analyzuje, jaká opatření přijala Evropská komise v reakci na uprchlickou krizi v rámci externalizace migračních politik EU a aplikuje koncepty root cause a remote control. Od konce 90. let 20. století přešla Evropská unie od převažujícího vnitřního přístupu k externalizovanému přístupu v otázkách migrace. Tento přístup je reakcí na rostoucí migrační toky a potřebu efektivní koordinace migrační politiky. V období uprchlické krize došlo k intenzifikaci externalizačních procesů s prioritou na zabezpečení hranic a redukci neregulérní migrace. Tato práce poskytuje ucelený pohled na strategie EU v této kritické době.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Co víme o migraci supů mezi Evropou, Asií a Afrikou?
Váhala, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Kauzál, Ondřej (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznání o prostorové aktivitě supů Starého světa se zaměřením na jejich migraci. Supi jsou jednou z nejohroženějších skupin ptáků celého světa. Jejich úbytek je zapříčiněn ztrátou přirozeného prostředí, cíleným i necíleným trávením, lovem pro tradiční medicínu a konzumací pro ně jedovatých veterinárních přípravků. Supí migrace je poměrně málo zdokumentovaný jev. Nejlépe prozkoumané druhy supů jsou Neophron percnopterus, Aegypius monachus a Gyps fulvus, tedy druhy vyskytující se v Evropě, ale i tak jsou tyto druhy většinou málo prozkoumány v rámci jejich populací mimo Evropu. Zbylé druhy, jmenovitě ty vyskytující se v Indii a subsaharské Africe, jsou, co se týče migrace, prozkoumány jen málo a má se zato, že většina z nich je rezidentní. Klíčová slova: Gyps fulvus, Aegypius monachus, Neophron percnopterus, migrace, telemetrie
|
|
|
Cizinci v České republice: historie, trendy a struktury
Stejskal, Jan ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Cizinci v České republice: historie, trendy a struktury Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na cizince legálně pobývající na území České republiky z pohledu vědního oboru demografie. Práce je primárně založena na datech o cizincích, která jsou dostupná z veřejně přístupných zdrojů. Jsou v ní představeny základní právní předpisy, které upravují možnosti pobytu cizinců v Česku, dále se zabývá statistickou evidencí cizinců a hlavními zdroji dat o nich. Soustředí se na historii mezinárodní migrace v Česku, vývoj počtu cizinců v Česku, nabývání českého občanství cizinci a mezinárodní ochranu na území Česka. Prostor je věnován demografickým událostem a procesům cizinců, jejich demografickým strukturám a prostorovému rozmístění cizinců na území České republiky. Nabízí mezinárodní srovnání počtu cizinců se členskými zeměmi Evropské unie. Zaměřuje se také na uprchlickou vlnu z Ukrajiny, která započala v roce 2022. Přínosem této práce je analýza procesu úmrtnosti cizinců a struktur živě narozených dětí cizincům v letech 2021 a 2022 včetně srovnání se souborem občanů České republiky. Tato práce může posloužit jako podklad pro hlubší analýzu v oblasti demografického zkoumání cizinců v České republice. Klíčová slova: Česká republika, cizinci, migrace, historie, trendy, struktury
|
|
|
Fylogeografie hlubokomořských ryb na globální škále
Knězů, Tereza ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Fylogeografie hlubokomořských ryb je málo prozkoumaná, a to převážně kvůli extrémním podmínkám, ve kterých tyto živočichové žijí, a obtížné logistice sběru vzorků pro jejich výzkum. Cílem této práce je shrnout informace o fylogeografii hlubokomořských ryb, identifikovat faktory ovlivňující rozšíření populací a porovnat situaci napříč fylogenezí paprskoploutvých ryb. Rozšíření/oddělení jednotlivých populací hlubokomořských ryb je ovlivněno fyzikálními, topografickými a hydrografickými faktory. Jejich propojení je způsobeno migračními schopnostmi ryb a využitím mořských proudů pro jejich disperzi. Naprostá většina hlubokomořských ryb podstupuje nějakou formu migrace, minimálně během ontogenetického vývoje. Migrace může být vertikální nebo horizontální a nejčastější je diurnální vertikální migrace, kdy se ryby pravidelně v noci přesouvají do nižších hloubek kvůli potravě. Pro výzkum fylogeografie se využívají molekulární metody, převážně markery mitochondriální DNA, za účelem vytvoření či rekonstrukce fylogenetického stromu druhů. Výsledky naznačují, že topografie mořského dna je jen v malém množství případů bariérou pro tok genetické informace. Dále výsledky často vyvrací hypotézu o izolaci způsobené vzdáleností mezi populacemi, protože hlubokomořské ryby často vykazují poměrně vysokou míru panmixie....
|
host ::
RSS.