|
|
Elektronické řídicí jednotky současných zážehových spalovacích motorů
Michna, Lukáš ; Beran, Martin (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Elektronické řídicí jednotky současných zážehových spalovacích motorů“ pojednává o v současné době známých a rozšířených elektronických systémech řízení spalovacích motorů, tedy těch, jejichž hlavní funkcí je řízení přípravy zápalné směsi paliva se vzduchem i jejího následného zapálení ve spalovacím prostoru. Tyto dvě funkce jsou stěžejní pro chod motoru, a proto o nich publikace pojednává z hlediska obecného principu fungování i z hlediska popisu jednotlivých druhů těchto systémů, potažmo vývojových stádií. Dalším sledovaným cílem je výčet a popis jednotlivých komponent systému podílejících se na řízení motoru, rozčleněných do logických celků. Závěr práce pak seznamuje čtenáře s jednotlivými rozšířenými typy elektronických řídicích systémů, jejich výrobci a základními odlišnostmi.
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
| |
|
|
Rozvojová politika EHS (60.- 70- léta) ve vztahu ke státům třetího světa (se zaměřením na Afriku)
Brázdilová, Monika ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený náhled na rozvojovou spolupráci Evropského hospodářského společenství v 60. a 70. letech 20. století ve vztahu ke státům třetího světa se zaměřením na africké rozvojové státy. Zároveň se práce zabývá rozborem samotného pojmu rozvoj, rozvojová spolupráce a rozvojová politika. Práce je koncipovaná od obecného ke konkrétnímu, kdy jsou nejdříve rozebrány hlavní pojmy, uskupení a smlouvy a teprve následně se zabývá jejich podrobnějším rozborem. Nejprve je stručně popsán vznik EHS a charakteristika uskupení ACP. Následně dochází k rozboru samotné rozvojové spolupráce a nástrojů, kterými byla rozvojová pomoc uskutečňována. Další dvě obsáhlé části se věnují smluvnímu rámci kooperace, která je v tomto období vymezena Částí IV. Římské smlouvy a Prováděcí dohodou, dvěma dohodami z Yaoundé a první dohodou z Lomé. Ve smlouvách z Lomé došlo k velké změně z hlediska rovnosti mezi státy EHS a ACP, jelikož byl pojem asociace změněn na princip partnerství. Rozvojová pomoc musela být také nějak spravována, takže další kapitolou je téma institucionálního rámce rozvojové spolupráce. V posledních dvou kapitolách dochází k rozboru finanční podpory směřující z členských zemí Společenství na africký kontinent a způsob využití této pomoci ze strany afrických rozvojových zemí....
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972
Brožová, Lucie ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972" pojednává o zlomovém vývoji francouzsko-britských vztahů v době, kdy Británie usilovala o vstup do Evropského společenství, zatímco Francie jejich snahu blokovala. Je vymezena lety 1967 poté, co Charles de Gaulle již podruhé vetoval britskou přihlášku do EHS, a rokem 1972, ve kterém byla podepsána smlouva o vstupu Británie do Společenství. V tomto období nejprve oba státy dosáhly maximální míry vzájemné nevraživosti a podezřívavosti, což vyvrcholilo událostí, která je dnes známa jako Soamesova aféra. Následně oba státy dosáhly podivuhodné shody a jejich porozumění a spolupráce byly jedním z faktorů, které umožnily první rozšíření Společenství. Práce nabízí na začátku chronologický přehled událostí a poté postihuje změnu postoje obou států ve třech různých rovinách. Nejdřív se zaobírá personální změnou na postu francouzského prezidenta, kde de Gaulla nahradil Georges Pompidou, a na postu britského předsedy vlády, do kterého byl nově zvolen Edward Heath. Ve druhé části práce analyzuje francouzskou i britskou zahraniční politiku a jejich politicko-strategické cíle. Třetí rovinu tvoří mezinárodní kontext a klíčové události a procesy, které se odehrávaly ve světě - vývoj Evropského...
|
|
|
Politické strany ve Velké Británii a vstup Británie do EHS (1970-1975)
Krejčí, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je přístup Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství k prvnímu lednu roku 1973. Analyzuje příčiny, které vedly britskou politickou reprezentaci k počátečnímu odmítání vést monarchii směrem k evropské integraci a následnému přehodnocení této politiky a snaze Británie do Společenství přivést. Postoje, které Británie v současné Evropské unii a směrem k ní zastává, jsou odrazem historického vývoje. Zkoumán je proto rovněž vztah Anglie a poté Velké Británie k evropské pevnině v historické retrospektivě. V této souvislosti je nadnesena otázka, v čem vlastně spočívá současné "britství", jak sami sebe Angličané a Britové identifikují a identifikovali v průběhu staletí a rovněž otázka současného "evropanství". Postoj britských politických na pozadí toho vývoje vystupuje jako názorově shodný, vycházející ze snahy zachovat pozici světové velmoci, a z toho důvodu neochotě zapojit do mezinárodní organizace, v níž by členství znamenalo vzdát se části národní suverenity. Poté, co se snaha udržet se v pozici světové velmoci ukázala jako nereálná, došli všichni hlavní politické strany ve Velké Británii k poznání, že v národním zájmu jejich země bude k Evropským společenstvím se připojit. Klíčová slova: Velká Británie, Labouristická...
|
host ::
RSS.