|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálního postavení na životní styl v České republice
Špaček, Ondřej ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
V současné diskuzi sociální diferenciace životních stylů a vkusu lze rozeznat dvě základní teoretické pozice. Homologická teorie odvozená z myšlení Pierra Bourdieu předpokládá velký překryv mezi společenskou hierarchií a hierarchií kulturní spotřeby. Naopak úvahy postmodemích autorů jako je Beck či Bauman hovoří o procesu individualizace, který do značné míry oslabuje vztah mezí sociálním postavením jednotlivce a jeho životním stylem. Autor se v této práci snaží posoudit empirickou věrohodnost těchto antagonistických pozic. Z marketingových dat o spotřebních preferencích MML 2004 konstruuje typologii životních stylů české populace. Za pomocí multinomické logistické regrese zjišťuje míru ovlivnění těchto typů sociodemografickými charakteristikami respondentů. Ukazuje, že vzdělání a příjem respondentů diferencuje jejich životní styl. Zdaleka se ale nejedná 0 nejdůležitější determinantu. Fáze životního cyklu má na respondentův životní styl větší vliv než obě socioekonomické charakteristiky dohromady. Stejně tak je do značné míry odlišný od ostatních životní styl Pražanů, a to 1 při kontrole příjmu a vzdělání. Na základě analyzovaných dat tedy nelze přijmout postmoderní představu individualizace. Ani úzkou souvislost sociálního postavení a životního stylu předpokládanou homologickou teorií ale nelze potvrdit....
|
|
|
Legitimizace v lidskoprávním diskurzu
Andresová, Zuzana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka ve svém textu hledá odpověd na otázku, jak je koncept lidských práv využíván k legitimizaci určitého mocenského postavení. V první části textu popisuje koncept lidských práv a šíři sociologických pohledů, které se snaží vysvětlit podstatu tohoto konceptu. V druhé části textu se pak zabývá procesem symbolické nadvlády. Pomocí teorií pole, habitusu, kapitálu a symbolické moci P. Bourdieuho popisuje autorka mechanismus symbolické interakce, především pak specifika této interakce ve školním prostředí. Vychází z textů M. Madsena, který aplikuje Bourdieho poznatky do analýzy právního pole. Tyto poznatky autorka využívá k popisu specifických vztahů mezi subjekty na poli lidských práv. V závěru textu provádí analýzu výuky lidských práv a ukazuje jakým konkrétním způsobem jsou lidská práva k legitimizaci postavení využívána.
|
|
|
Diskurzivní re/produkce nerovností v rozhodování: příklad Pankrácké pláně
Šamánek, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce propojuje teoretické předpoklady o nových nerovnostech, typických pro pozdně kapitalistickou společnost a vznikajících mezi skupinami přikládajícími odlišnou prioritu akumulaci ekonomického kapitálu, s analýzou konkrétního sociálního prostředí. Autor vychází z radikálně demokratického východiska a využívá přístupu kritické diskurzivní analýzy k odhalení nástrojů reprodukce tohoto druhu nerovností v masmediálním diskurzu týkajícím se rozhodování o veřejných prostorech, konkrétně výstavby na pražské Pankrácké pláni. Analýza ukazuje, že pro daný diskurz jsou typické určité jevy vedoucí k omezení uznání identit skupin, které se neorientují primárně na ekonomický zisk, a ke zvýhodnění primárně ekonomicky orientovaných skupin v rozhodování v rámci daného právního společenství. Autor využívá výsledků analýzy k ilustraci rozporu hegemonie ekonomicky redukcionistického diskurzu s požadavky na fungování společnosti založené na radikálně demokratických principech rozhodování.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.