|
|
Zprostředkovatelské role Československa a Kanady mezi velmocemi a Kubou v letech 1959-1969
Krýsl, Ondřej ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na období velmocenského soupeření studené války, respektive na šedesátá léta, a zajímavý fenomén zprostředkovatelské role. Kanada a Československo na sebe tehdy braly úlohy daleko přesahující význam jejich bilaterálních vztahů s Kubou. Často vyvíjely značné úsilí a vynakládaly nemalé zdroje. Dále práce komparuje charakter zprostředkování vztahů mezi Kubou a velmocemi na příkladech uvedených zemí v tomtéž časovém období a snaží se rozkrýt jejich zákonitosti. Přesněji řečeno, práce má zájem rozklíčovat motivace Kanady i Československa k iniciativě, jakou role prostředníka mezi Kubou a jednotlivými bloky byla. Zmíněné státy tuto roli zaujímaly ve vztahu mezi Kubou a západními zeměmi v případě Kanady a Kubou a východním blokem v případě ČSSR. Jako jedno z možných vysvětlení je použit a analyzován teoretický přístup bipolární rovnováhy Kennetha Waltze. Z metodologického hlediska práce využívá Millovy metody rozdílu a komparativní historie. Práce má také ambici přispět k zajímavému tématu, které neprávem uniká širšímu povědomí laické veřejnosti. Hlavními zdroji dat jsou sekundární zdroje doplněné o informace z odborných článků a okrajově i z osobních rozhovorů s aktéry vztahů a z fondu Kanceláře prezidenta republiky Gustáva Husáka v Národního archivu v Praze. Autor dochází k...
|
|
|
Europeanization of the Slovak Foreign Policy
Novotná, Lucia ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala mírou EU ve slovenské zahraniční politice ve třech konkrétních oblastech, a to ve vztahu k politickému postoji Slovenska k mezinárodnímu postavení Kosova, zahraniční politice Slovenska vůči Ukrajině a politickému postoji Slovenska k možnému členství Turecka v EU. Výzkum byl prováděn na základě obsahové analýzy oficiálních dokumentů, ve které byl kladen důraz na kódy náležející k různé intenzitě europeizace, národního vlivu, vlivu NATO a vlivu dalších faktorů na agendu zahraniční politiky Slovenska. Pomocí metody procentuální shody a Cohenovy metody kappa bylo možné označit získané výsledky výzkumu jako dostatečně spolehlivé. Proto lze odmítnout výzkumnou hypotézu, která předpokládala, že slovenská zahraniční politika je europeizována ve všech třech oblastech výzkumu. Je tedy možné argumentovat, že ve třech zkoumaných oblastech nebyl potvrzen vliv EU na slovenskou zahraniční politiku.
|
|
|
Specific Contribution of the Roman Catholic Church to the European Integration according to the Article 17.3. of the TFEU: EU perception of the dialogue with COMECE
Kubiš, Vojtěch ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat, jak Evropská unie vnímá pojem specifický přínos církví do evropského integračního procesu v kontextu článku 17.3 Smlouvy o fungování EU. Specifický přínos církví je analyzován na případě Římsko-katolické církve (ŘKC), jakožto dominantního náboženského aktéra v dialogu realizovaného v rámci čl. 17.3. Časově je práce vymezena dvěma obdobími. Nejprve je zkoumán specifický přínos ŘKC v kontextu debaty o Evropské ústavě. Na základě diskurzivní analýzy projevů a pozměňovacích návrhů, se hledá odpověď na otázku, do jaké míry je specifický přínos církve dáván do souvislosti s (evropskými) hodnotami. Druhé období je vymezeno lety 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Analýza je uzavřena rokem 2014, kdy byla úroveň dialogu s církvemi poněkud degradována. Tehdy totiž odpovědnost za dialog převzalo DG JUST namísto BEPA, orgánu operujícího přímo pod vedením předsedy Evropské komise. Na základě projevů a dalších dokumentů pořízených z jednotlivých setkání mezi představiteli EU a ŘKC je zkoumáno, jaká očekávání evropští politici od církve měli. Cílem je zjistit, v čem byla tato očekávání specifická, a proč byl dialog s církvemi oddělen od dialogu s občanskou společností. Z mého výzkumu vyplývá, že specifickým přínosem ŘKC pro EU nebyl ani tolik její ideový...
|
|
| |
|
|
Srovnání postavení prezidenta v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo
Krautová, Tereza Rozalie ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postavení prezidentů v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo. Spolková republika Německo přijetím Základního zákona v roce 1949 postavila prezidentský úřad na zcela na novém základě. Hlavním cílem této práce je zjistit, proč je úloha prezidenta v politickém systému SRN pouze reprezentativní. V práci je využita komparativní případová studie. Postavení prezidentů ve Výmarské republice a SRN je nahlíženo z několika pozic. Úvodní kapitola obsahuje obecnou klasifikaci politických režimů (poloprezidencialismus a parlamentarismus) a postavení hlavy státu v těchto režimech. Následující kapitola se zabývá historickými souvislostmi, konkrétně vznikem prezidentských úřadů v obou zemích. Klíčové kapitoly práce jsou zaměřeny na roli prezidentů Výmarské republiky a SRN z ústavněprávního pohledu a posléze i z pohledu praktického. Při hledání odpovědí na výzkumnou otázku je velice důležité se při srovnávání postavení prezidentů zaměřit nejen na ukotvení hlavy státu v ústavách republik, ale rovněž i analyzovat praxi výkonu prezidentského úřadu, která může být odlišná a posouvat tak politický systém i jiným směrem. Poslední kapitola jakožto exkurz zkoumá vliv konkrétních prezidentů na výkon úřadu. Slouží k doplnění klíčových kapitol a k upevnění závěrů z nich...
|
|
|
Posun vlivu víry na sociální práci v průběhu času
Jeřábek, Martin ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Práce se věnuje posunu vlivu víry na sociální práci v průběhu času. Pro sledování tohoto vlivu používá sondu do historie pomocí primárních i sekundárních zdrojů. Práce je rozdělena na období mezi dobou předbělohorskou a současností. Každé období popisuje různé aspekty sociální práce a jak se vyvíjely. Jedná se o popis doby, způsoby a důvody práce, terénní práce, supervize, životní úroveň pečujících, profesionalizace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Member State's positions towards Western Balkans Enlargement
Války, Oliver ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme postojem členských států Evropské Unie vůči rozšíření Evropské Unie o státy Západního Balkánu. Zkoumáme, co formuje jejich pozice, jaký vliv má čistý příjem z evropského rozpočtu, čisti plátci jsou méně pravděpodobně podpůrci dalšího rozšířeni Unie. Mira migrace a pocit, že migrace je znepokojující záležitost pro Evropskou unii, nemají žádný relevantní vliv na popularitu rozšířeni. Nenašli jsme žádnou relevantní korelaci mezi pocitem Evropského občanství a podporou členství krajin Balkánu v Unii. Můžeme ale vidět, že nové členské státy (státy co do EU vstoupili v roce 2004 a později) jsou většími podporovateli rozšiřování než staré členské státy. Vybrali jsme čtyři případy pro případové studie. Případová studie Francie ozřejmuje vliv francouzského prezidenta Macrona na proces rozšiřování a následnou reformu tohoto procesu. V případě Německa je pozice politických elit silná podpora dalšího rozšiřování, i když veřejnost není tak entusiastická a má prostřednictvím silného parlamentu značný vliv na tohle rozhodnutí, protože Bundestag musí schválit jakékoliv nové přístupové rozhovory. V případě Řecka můžeme sledovat, jak bylo Řecko schopné využít svoji pozici uvnitř EU a ovlivnit tak svůj spor o oficiální název s Makedonii. V poslední případové studii zkoumáme, jak...
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Veřejná diplomacie Velké Británie, Německa a Francie v České republice s přihlédnutím k otázce Evropské unie
Blažková, Adéla ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá veřejnou diplomacií Francie, Velké Británie a Německa v České republice. Na základě teoretické části jsou formulovány dva modely veřejné diplomacie. Hlavním kritériem pro dělení modelů jsou cíle, kterých se praxe veřejné diplomacie snaží dosáhnout. První je model zlepšení obrazu v zahraničí, v rámci kterého se praxe veřejné diplomacie snaží představit svůj stát zahraniční veřejnosti. Během užívání druhého modelu prosazení zájmů se státy pomocí veřejné diplomacie snaží aktivně prosazovat své hodnoty a postoje u zahraniční veřejnosti. Po přestavení organizací veřejné diplomacie vybraných států a historického vývoje jejich činnosti v České republice byla provedena analýza na základě dat sesbíraných ze sociálních sítí, webových stránek a rozhovorů s představiteli organizací veřejné diplomacie. Praxe britské, francouzské a německé veřejné diplomacie byly na základě rozboru cílů uvedených v rámcových dokumentech, cílů jednotlivých organizací veřejné diplomacie, škály spolupracujících partnerů, témat, kterými se zabývají a nástrojů, které k jejich prosazování využívají, přiřazeny do jednotlivých modelů. Na základě analýzy nebylo možné ani jednu z praxí veřejné diplomacie vybraných států působících v České republice jednoznačně přiřadit do modelu prosazování zájmů.
|
|
| |
host ::
RSS.