|
| |
|
|
Zralost pro vstup do mateřské školy. (Problémy začleňování dětí, které nedosáhly 3 let, do mateřské školy).
Nováková, Hana ; Koťátková, Soňa (oponent) ; Opravilová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce Zralost pro vstup do mateřské školy (Problémy začleňování dětí, které nedosáhly tří let, do mateřské školy) mapuje situaci z hlediska zralosti dětí v době vstupu do mateřské školy v různých oblastech biologického a psychosociálního vývoje dětí. Na základě závěrů výzkumu upozorňuje na rizika upřednostnění společenské potřeby nad potřebami dětí. S ohledem na zahraniční zkušenosti navrhuje řešení, které nejlépe odpovídá potřebám dětí. Klíčová slova mateřská škola, jesle, legislativa, vývojová charakteristika dítěte, zralost
|
|
|
Tanec seniorů
Nováková, Hana ; Bednář, Miloš (oponent) ; Jebavá, Jana (vedoucí práce)
Název diplomové práce: Tanec seniorů Thesis title: Dance movement in the elderly. Cíle práce: Cílem diplomové práce je: - analyzovat současnou seniorskou populaci, - stanovit základní charakteristiku seniorského věku, - dělení etap v životě, - typická onemocnění a možnosti alternativní terapie. Vzhledem k tomu, že pohybový aparát seniorů je méně ohebný je nutné, vytvořit specifické pohybové aktivity, které by zvýšily kvalitu jejich života. Objectives: The aim ofthe research was to make analysis ofthe current senior population, to set the basic characteristics ofthe senior age to characterize the specific periods ofhuman life to give basic information about the typical health problems and the possibilities that the alternative therapy can offer As the tissues ofthe musculoskeletal system become less elastic and more fragile in the elderly it is neccessary to create specific movement activities for them .These activities should be ableto improve the seniors quality oflife.
|
|
|
Studium vlivu přísady hypromelosy na hmotnost očních kapek
Nováková, Hana ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zatloukal, Zdeněk (oponent)
STUDIUM VLIVU PŘÍSADY HYPROMELOSY NA HMOTNOST OČNÍCH KAPEK Hana Nováková Souhrn V této práci byl studován vliv tří faktorů na hmotnost očních kapek produkovaných ze stlačitelné plastové lékovky: vliv kapacího nástavce, vliv úhlu kapání a vliv viskozity roztoku. Všechny vlivy měly na hmotnost kapky významný (p 0,05) vliv. Plastový nástavec s menším průměrem odkapávání plochy poskytoval menší kapky ve srovnání s pryžovým nástavcem s větším průměrem odkapávací plochy. Zmenšení úhlu kapání z 90řna 45řvedlo ke zmenšení hmotnosti kapek pro oba druhy nástavce. Hmotnost kapek nelineárně stoupá se zvyšující se viskozitou 0,00%-0,16%-0,25%-0,50%-0,75%-1,00% roztoků hypromelosy (HPMC). Viskozita roztoků významně zvyšuje hmotnost kapky ze smáčeného nástavce, ať plastového nebo pryžového, už od hodnoty cca 3 mPas odpovídající koncentraci 0,16% HPMC. Hmotnost kapky z nesmáčeného nástavce byla významně zvýšena až od viskozity cca 17 mPas, odpovídající koncentraci 0,50% HPMC.
|
|
|
Rozvoj kloubní pohyblivosti dospívajících hráčů fotbalu v průběhu jarní sezóny
Novosad, Jan ; Nováková, Hana (vedoucí práce) ; Buzek, Mario (oponent)
Název práce: Rozvoj kloubní pohyblivosti dospívajících hráčů fotbalu Development joint mobility measured at preadult soccer players in the course of spring season. Cíle práce: Cílem naší práce bylo zjištění stavu kloubní pohyblivosti u dospívajících a pravidelně zatěžovaných hráčů fotbalu pomocí navržené testovací baterie. Ověření účinnosti doporučených protahovacích cviků zapojení protahovacího programu do tréninkového procesu a zjišťování možností rozvoje kloubní pohyblivosti v průběhu jarní fotbalové sezóny v mládežnické kategorii ligového mladšího dorostu. Metoda: K měření kloubní pohyblivosti bylo použito optoelektrické měřící zařízení PRIMAS. Systém je neobrazová kinematická měřící technika. Pracuje na principu bezkontaktního určování souřadnic bodů označených reflexním polepem. Výsledky: Potvrdil se předpoklad, že i v průběhu závodního období Garní sezona) lze úspěšně při minimální časové dotaci působit na rozvoj kloubní pohyblivosti u dospívajících hráčů fotbalu. Klíčová slova: měření kloubní pohyblivosti- fotbal - flexibilita- neobrazová kinematická měřící technika.
|
|
|
Přechod dítěte z mateřské do základní školy
Nováková, Hana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce v teoretické části vymezuje historický a současný význam pojmů školní zralost, školní připravenost a klíčové kompetence. Stručně mapuje historický vývoj Školství na území naší republiky a zabývá se současnou legislativou, která se týká vstupu dítěte do základní školy. Dále popisuje zápis do první třídy a porovnává návaznost preprimárního a primárního školství v ČR a v některých dalších zemích. V praktické části zkoumá pohled laické i odborné veřejnosti na školní připravenost dětí v období přechodu školství k rámcovým vzdělávacím programům. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, dítě mladšího školního věku, školní zralost, školní připravenost, klíčové kompetence při vstupu do ZŠ, odklady školní docházky, mateřská škola, základní škola, rodina, adaptace dítěte, zápis do 1.třídy základní školy, pedagogicko-psychologická poradna, pedagogická diagnostika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jak se (také) dělá divadlo v Londýně
Nováková, Hana ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Předmětem této diplomové práce je současné britské divadlo, a to z hlediska dynamiky vztahů mezi dramatikem, hercem a režisérem, která se v mnohém liší od toho, na co jsme zvyklí v kontinentální Evropě. Na základě popisů konkrétních inscenací londýnských jevišť i historického vývoje moderního britského divadla se práce snaží pojmenovat, co je pro britskou režii, herectví a dramatiku typické. Každá z kapitol se zaměřuje právě na jednu z těchto složek a nastiňuje specifika britské scény se zřetelem k prostředí českému. Srovnáním vybraných pražských a londýnských inscenací téhož britského dramatického textu potom práce poukazuje na některá úskalí, která přenos této dramatiky do jiného kulturního prostředí může přinášet.
|
|
|
Motivace pracovní činnosti
Nováková, Hana ; Kolman, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci, která se zabývala motivací pracovní činnosti dobrovolníků služby Dobroduš. Je srovnávána motivace dobrovolníků jiné dobrovolnické služby.
|
|
|
Změny koncentrace prolinu a výtoku elektrolytu u vybraných druhů tribu Panicoideae v závislosti na vodním deficitu
Nováková, Hana ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tématem práce je vliv vodního deficitu na koncentraci prolinu a výtoku elektrolytu u zástupců tribu Panicoideae. V současnosti nabývá na významu vliv sucha na zemědělskou produkci i v podmínkách České republiky. Výjimečně suchý rok 2014/2015 a s ním spojený vodní deficit v půdě, se projevil především na sklizni širokořádkých plodin, včetně kukuřice. Zástupci tribu Panicoideae - čirok a bér se řadí mezi nejsuchovzdornější plodiny světa. Čirok a bér jsou řazeny podobně jako kukuřice do II. skupiny obilnin, ale oproti kukuřici vykazují nižší transpirační koeficient, jsou méně náročné na podmínky pěstování a jsou také méně sužovány chorobami a škůdci. Mohou konkurovat kukuřici také širokými možnostmi využití. Je proto vhodné zjistit, jak budou tyto plodiny reagovat na vodní deficit během jejich ontogenetického vývoje. Pro potřeby tohoto pokusu byly zvoleny genotypy pocházející z podmínek mírného klimatu, které mají kratší vegetační dobu, což je významným faktorem pro načasování sklizně těchto pozdě setých plodin v našich klimatických podmínkách.
Cílem diplomové práce bylo stanovení a vyhodnocení vlivu vodního deficitu na obsah prolinu a výtok elektrolytů u vybraných genotypů čiroku a béru a na základě výsledků zvolit genotypy s vyšší odolností vůči vodnímu deficitu. Na základě cílů práce byly stanoveny následující hypotézy: zjištění, zda existují rozdíly v koncentraci prolinu a výtoku elektrolytů mezi vybranými genotypy v závislosti na působení vodního deficitu a zda existují rozdíly v daných fyziologických charakteristikách v reakci na vodní deficit mezi čiroky a bérem. Pro naplnění cílů a vyhodnocení hypotéz byl založen skleníkový pokus s vybranými genotypy čiroku a béru na Katedře botaniky a fyziologie rostlin ČZU v Praze Suchdole.
Do pokusu byly zařazeny čtyři genotypy druhu Sorghum bicolor (L.) Moench. (čirok obecný): 1216, 30485, Barnard Red a Ruzrok a jedna odrůda druhu Setaria italica (L.) Beauv. (bér vlašský) Ruberit. Pokus byl designován celkem na čtyři varianty (jednu kontrolní a tři pod vlivem různě časově rozloženého vodního deficitu). Rostliny v kontrolní variantě byly zavlažovány po celou dobu pokusu. Varianta KS byla zavlažována prvních 14 dní, poté byla 10 dní bez zálivky a poslední 4 dny byla opět zavlažována. Rostliny ve variantě SK byly pod vlivem prvních 10 dní experimentu, poté byly 18 dní zavlažovány a rostliny ve variantě SS byly bez zálivky prvních 10 dní, během 4 následujících dní byla zálivka obnovena, poté se opakovalo stejné schéma: 10 dní bez zálivky a 4 dny s obnovenou zálivkou. Fyziologické charakteristiky byly sledovány na rostlinách ve vývojových fázích BBCH 14-16. Koncentrace prolinu byla určována prostřednictvím měření absorbance vzorků vzniklých reakcí s ninhydridem. Následně byly naměřené hodnoty porovnány s kalibrační křivkou. K měření absorbance vzorků při 520 nm byl využit spektrofotometr Hellios gama (Thermo). Výtok elektrolytu byl měřen na terčících z pletiva listů za pomoci elektrického konduktometru GRYF 158 (Gryf HB, s.r.o.).
Ze získaných výsledků vyplývá, že se koncentrace prolinu zvyšovala v reakci na stres, jelikož nejvyšší koncentrace prolinu byla zjištěna u rostlin rostoucích v nejvíce stresované variantě SS (670,13 mikrogramů), v porovnání s ostatními variantami stresu. Rostliny ve variantě KS (643,85 mikrogramů) vykazovaly vyšší akumulaci prolinu než ve variantě SK (636,69 mikrogramů). Nejvyšší koncentrace prolinu byla naměřena mezi genotypy u odrůdy čiroku Ruzrok (642,94 mikrogramů). Nejnižší obsah prolinu byl zjištěn u odrůdy čiroku 1216 (623,78 mikrogramů), tato hodnota byla zároveň jediná průkazně odlišná od obsahů prolinu ostatních genotypů. Což alespoň z části potvrzuje navrženou hypotézu, že existují rozdíly v obsahu prolinu mezi genotypy.
Nejvyšší výtok elektrolytů, respektive poškození buněk vykazovaly opět rostliny z varianty SS
(39,56 %). Rostliny z varianty SK vykazovaly vyšší míru poškození buněk (32,95 %) než rostliny ve variantě KS (29,88 %). Nejnižší poškození buněk vykazovaly rostliny pěstované v kontrolních podmínkách, což opět značí, že se poškození buněk zvyšuje v reakci na vodní deficit. Z genotypů v daném pokusu vykazovala nejvyšší míru poškození buněk odrůda čiroku 1216 (29,26 %) a nejnižší poškození buněk bylo zjištěno u odrůdy čiroku Ruzrok (27,03 %). Průkazně odlišná míra poškození buněk vyšla pouze u odrůdy béru Ruberit (28,6 %), což potvrzuje naši hypotézu, že existují rozdíly ve výtoku elektrolytu mezi čiroky a bérem.
Hypotézy nebyly tímto pokusem zcela potvrzeny. Přesto lze na základě získaných výsledků konstatovat, že nejméně odolným genotypem v pokusu byla odrůda čiroku 1216 a nejlépe adaptovanou na vodní deficit byla odrůda Ruzrok. Zároveň se potvrdilo, že vyšší akumulace prolinu může rostlinu chránit před negativními vlivy vodního deficitu na buněčné membrány, což se posléze projevuje sníženým výtokem elektrolytů.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
host ::
RSS.