Název:
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
Autoři:
NOVÁKOVÁ, Hana Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01). The basic prerequisite to the economic prosperity of an agricultural company specializing in dairy cows is maximum production of milk and, by extension, dairy by-products at minimal production costs. In order to achieve that it is necessary to have dairy cows with the potential to reach optimal dairy production in the conditions of the given agricultural company. The objective of this paper is to assess the effect of genotype, lactation sequence, and age of the dairy cow at first calving on the parameters of her milk productivity. Our monitoring was conducted at a company named CIZ-AGRO, a. s., Cizkrajov. For our analysis, we used productivity data measured from October 2012 to February 2015, during which the cows ended at least one lactation period lasting 240 305 days. These input parameters were collected from a total of 495 dairy cows that had ended a total of 997 lactations. The compilation of lactations was subsequently sorted out by genotype and lactation sequence, and thereupon by genotype and age of the dairy cows at first calving. Thus classified groups were assessed by average milk production, dairy fat, milk protein per lactation, and percentage content of fat and protein in their milk. The obtained results were thereupon subjected to a statistical analysis. The highest average milk productivity per lactation (9283 liters) was achieved by dairy cows in the group H100 that calved first at the age of over 27 months; the lowest milk (6239.2 liters) was recorded with a C100 heifer. In the group classified by lactation sequence, the differences were not statistically significant, the groups classified by the age at first calving, the differences were less significant statistically (P<0.05). Evaluation of the percentage content of milk components as well as the overall production of milk components per lactation in the group of lactations classified by genotype and lactation sequence, there were no statistically significant differences between the individual groups identified. In the group of lactations classified by genotype and age at first calving, the result showed less significant differences (P<0.05) between the group evaluated by total milk fat productivity and milk protein content per lactation. Monitoring the percentage content of fat in the milk in relation to the genotype and age of the dairy cow at first calving recorded medium level of statistically significant differences between the groups (P<0.01).
Klíčová slova:
dojený skot; dojnice; holštýnský skot; mléčná bílkovina; mléčná užitkovost; mléčný tuk; český strakatý skot; Bohemian spotted cattle; dairy cattle; dairy cow; Holstein cattle; milk fat; milk productivity; milk protein Citace: NOVÁKOVÁ, Hana. Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách. České Budějovice, 2016. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta zemědělská a technologická
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/32562
host ::
