|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Empathy and emotion recognition in epilepsy
Vargová, Helena ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Epilepsia je chronické neurologické záchvatové ochorenie, u ktorého môže dochádzať ku kognitívnym deficitom a neželaným afektívnym zmenám. Táto práca sa venuje doposiaľ menej podrobne prebádanej oblasti, a to emočnému rozlišovaniu a empatii u epileptického ochorenia. Teoretická časť najprv popisuje emočné rozlišovanie, využívajúce informácie z výrazu tváre, postoja tela, gest a spôsobu reči. Následne sa venuje empatii ako schopnosti porozumieť pocitom a motívom iných ľudí z ich vlastnej perspektívy, zvyšujúc prosociálne správanie jedinca. Pri oboch tiež popisujeme neurobiologické koreláty. Ako súčasť sociálnej kognície môžu byť narušené tiež u epileptického ochorenia, čo je priblížené v najrozsiahlejších podkapitolách práce. Na teoretickú časť nadväzuje empirická, ktorá predstavuje vlastný výskum exploratívneho charakteru. Zameriava sa na porovnanie emočného rozlišovania a empatie u 28 pacientov s idiopatickou generalizovanou epilepsiou, ich 21 asymptomatických biologických súrodencov a zdravými kontrolnými skupinami. Využíva preložené testovacie metódy, u ktorých základne overuje vhodnosť použitia. Následne podáva výstupy, ktoré nepotvrdzujú signifikantné rozdiely medzi jednotlivými zúčastnenými skupinami, avšak ukazujú mierne odchýlky pacientov a ich súrodencov, pričom sa tieto dve skupiny...
|
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Subjektivní hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií
Žalud, Jakub ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Název práce: Subjektivní vnímání nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií Autor práce: Bc. et Bc. Jakub Žalud Vedoucí práce: PhDr. Alena Javůrková Ph.D. Počet stran: Počet zdrojů: Epilepsie je chronické záchvatovité onemocnění, které může negativně ovlivňovat kvalitu života, kognici či afektivitu. K léčbě tohoto onemocnění se užívají antiepileptika, která mají řadu více či méně známých nežádoucích účinků. Obtíže, které samotní pacienti přisuzují nežádoucím účinkům antiepileptik, mohou být i přes určitou míru subjektivity důležitým informačním zdrojem a měly by být brány v potaz při následných léčebných postupech. Tato práce se věnuje subjektivnímu hodnocení nežádoucích účinků antiepileptik u pacientů s epilepsií. Teoretická část poskytuje základní informace o samotném onemocnění a jeho dopadu na kvalitu života, kognici a poukazuje na některé duševní poruchy, které jsou často vázané k epilepsii. Dále se teoretická část zabývá antiepileptickou farmakoterapií charakteru práce není v těchto kapitolách zacházeno do hloubky; jedná se především o přehled užívaných antiepileptik a některá specifika spojená s jejich léčebným užitím. Jádrem teoretické práce jsou především nežádoucí účinky antiepileptik, j subjektivního pohledu pacienta. Jinými slovy se práce zabývá otázkou, které nežádoucí účinky...
|
|
|
Psychopatie a možnosti její diagnostiky
Kuncová, Tereza ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Bakalářská práce s názvem Psychopatie a možnosti její diagnostiky se zabývá konstruktem psychopatie a vybranými možnostmi jeho diagnostikování v současné forenzní oblasti. Teoretická část práce se zaměřuje na seznámení čtenáře s konstruktem psychopatie, současnými významnými modely tohoto konstruktu, emoční stránkou charakteristik psychopatie a v neposlední řadě poskytuje přehled stěžejních diagnostických nástrojů. Význam je kladen především na diagnostiku pomocí Hareho Psychopathy Checklist Revised a analýzy pozdních komponentů ERP. Výzkumná část bakalářské práce obsahuje návrh výzkumu, který se zabývá možným ověřením specifické mozkové aktivity u jedinců s psychopatickou strukturou osobnosti. Předpoklad odlišné mozkové aktivity spočívá ve snížené hodnotě komponentu s názvem Late Positive Potential (LPP).
|
|
|
Změny v prožívání jáství u deprese a poruch schizofrenního okruhu
Shtalman, Polina ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Změny v prožívání jáství jsou v české literatuře poměrně opomíjeným tématem. Tato diplomová práce se proto zabývá touto problematikou se zaměřením na unipolární depresi a poruchy schizofrenního okruhu. Je rozdělena na dvě části - teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou v jednotlivých kapitolách shrnuty nejdůležitější informace o schizofrenii, o některých dalších poruchách schizofrenního okruhu, které se následně vyskytují ve výzkumném vzorku této práce, a o depresi. Jsou popsány symptomatologie, diagnostika, epidemiologie, etiopatogeneze a léčba těchto nemocí. Dále je představeno téma změn v prožívání jáství a dva hlavní fenomenologicky orientované teoretické přístupy k tomuto fenoménu. Poté jsou nastíněny konkrétní projevy změn v prožívání jáství u poruch schizofrenního okruhu a u deprese. V závěrečné kapitole teoretické části je podán stručný výčet nejznámějších metod, které se zaměřují na zkoumání změn v prožívání jáství. Výzkum této diplomové práce obsahuje dvě části. První z nich si klade za cíl srovnat změny v prožívání jáství u poruch schizofrenního okruhu a u deprese. Za tímto účelem byla použita nově vyvíjená Škála narušení jáství. Celkem se prezentovaného výzkumu zúčastnilo 49 pacientů s poruchou schizofrenního okruhu, 50 pacientů s unipolární depresí a 44 zdravých jedinců. Z...
|
|
|
Možnosti diagnostiky kognitivních funkcí u neurologických pacientů. Převod a validizace Neuropsychological Assessment Battery (NAB)
Dvořáková, Zuzana ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Ptáček, Radek (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zmapování možností diagnostiky kognitivních funkcí u neurologických pacientů v českém prostředí. Hlavním cílem je ověření psychometrických kvalit i využitelnosti české verze Neuropsychological Assessment Battery (NAB). NAB je testová baterie testující pozornost, jazyk, paměť a prostorové a exekutivní funkce. V teoretické části jsou představeny základní kognitivní funkce a diagnostické nástroje určené k jejich diagnostice, další kapitola se věnuje NAB a zejména jejím psychometrickým charakteristikám. Třetí kapitola se zaměřuje na konkrétní onemocnění (epilepsii a psychogenní záchvaty), jejich projevy a dopad na kognici. Součástí empirické části byla participace na adaptaci NAB do českého prostředí. Při řešení projektu byla skupina zdravých dobrovolníků (n = 116) a pacientů z Epileptologické monitorovací jednotky (n = 60) vyšetřena pomocí Screeningové modulu NAB. U části vzorku byla pro ověření konvergentní validity NAB-SM administrována také Repeatable Battery for the Assessment of Neuropsychological Status včetně indikátoru snahy (tzv. Effort Index). Na základě výsledků můžeme konstatovat, že NAB-SM se jeví jako vhodná metoda k diagnostice kognitivních funkcí u pacientů s psychogenními neepileptickými záchvaty. Výhoda NAB spočívá především v modulárnosti uspořádání...
|
|
|
Nefarmakologické metody kognitivní remediace u pacientů se schizofrenním onemocněním - transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) a kognitivní trénink
Hohinová, Michaela ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou neurokognitivních změn u schizofrenie a možností nefarmakologických intervencí. Shrnuje nejprve současné poznatky o schizofrenii, a to v souvislosti s interdisciplinárními přesahy umožňujícími orientaci v tématu. Popsány jsou také jednotlivé kognitivní poruchy, které bývají součástí nemoci. Hlavním těžištěm práce je informovat o možnostech kognitivní remediace. Podrobněji se věnujeme kognitivnímu tréninku a transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem. Zejména využití stimulačních metod nebylo v české literatuře dosud popsáno. Práce by tak měla přispět ke zmapování této problematiky. Na teoretickou část navazuje empirická, která představí výsledky naší pilotní studie. Ve studii mapujeme pomocí kvantitativně-kvalitativní metodologie objektivní a subjektivní změny v kognitivních funkcích před a po aplikaci stimulace kombinované kognitivním tréninkem u pacientů se schizofrenním onemocnění. Do studie bylo zařazeno 9 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria. Z výsledků v kvantitativní části jsme nezjistili signifikantní změny po aplikaci aktivní stimulace tDCS v kombinaci s kognitivním tréninkem. Kvalitativní část studie popsala subjektivně vnímané změny a zlepšení v kognitivních funkcích referované pacienty a ověřila bezpečnost stimulace tDCS. Z výsledků naší...
|
|
|
Nefarmakologické metody kognitivní remediace u pacientů se schizofrenním onemocněním - transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) a kognitivní trénink
Hohinová, Michaela ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou neurokognitivních změn u schizofrenie a možností nefarmakologických intervencí. Shrnuje nejprve současné poznatky o schizofrenii, a to v souvislosti s interdisciplinárními přesahy umožňujícími orientaci v tématu. Popsány jsou také jednotlivé kognitivní poruchy, které bývají součástí nemoci. Hlavním těžištěm práce je informovat o možnostech kognitivní remediace. Podrobněji se věnujeme kognitivnímu tréninku a transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem. Zejména využití stimulačních metod nebylo v české literatuře dosud popsáno. Práce by tak měla přispět ke zmapování této problematiky. Na teoretickou část navazuje empirická, která představí výsledky naší pilotní studie. Ve studii mapujeme pomocí kvantitativně-kvalitativní metodologie objektivní a subjektivní změny v kognitivních funkcích před a po aplikaci stimulace kombinované kognitivním tréninkem u pacientů se schizofrenním onemocnění. Do studie bylo zařazeno 9 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria. Z výsledků v kvantitativní části jsme nezjistili signifikantní změny po aplikaci aktivní stimulace tDCS v kombinaci s kognitivním tréninkem. Kvalitativní část studie popsala subjektivně vnímané změny a zlepšení v kognitivních funkcích referované pacienty a ověřila bezpečnost stimulace tDCS. Z výsledků naší...
|
|
|
Psychological and Psychosocial Aspects of the Placebo Effect: Status Quo of Concepts
Nejedlý, Martin ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá současnými psychologickými koncepcemi placebo efektu. Teoretická část začíná popisem vývoje terminologie v placebo výzkumu, která v posledních letech prošla významnou proměnou. Následně diskutuje rozdílné psychologické mechanismy, které se s placebo efektem pojí, a uvádí přehled modelů, jež se snaží tyto mechanismy konceptuálně uchopit. Třetí kapitola zasazuje placebo efekt do širšího psychosociálního kontextu a shrnuje přechod od dispozičního přístupu zdůrazňujícího osobnostní rysy k interakční perspektivě. V poslední kapitole jsou nastíněny vybrané metodologické problémy placebo výzkumu. Na tuto část plynule navazuje návrh výzkumu, který tato úskalí zohledňuje a zaměřuje se na vztah mezi možností volby léčby, osobností a silou placebo efektu. Klíčová slova placebo, placebo efekt, farmakologické podmiňování, komunikace s pacientem, randomizované kontrolované studie
|
host ::
RSS.