|
|
Downsova teorie racionální volby a její aplikovatelnost na vysvětlení volební účasti v České republice
Koreň, Pavel ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aplikovatelností teorie racionální volby Anthonyho Downse na české prostředí, respektive využitelností jejího modelu na vysvětlení volební účasti a identifikaci racionality u českých voličů. První část práce poskytuje teoretický fundament práce, jsou zde vysvětleny základní pojmy, o které se práce opírá, a alternativní teorie k výzkumnému problému. Je zde také představen aktuální stav společnosti z hlediska percepce politiky, účasti u voleb a deklarovaných důvodů její podoby. Jádrem práce je představení Downsovy teorie racionální volby, jednotlivých pohledů na ni a její případné doplnění z hlediska kritiky. Zde jsou představeny základní proměnné, jak na ně nahlížejí různí autoři, co je jejich obsahem a co je ovlivňuje. V analytické části práce jsou pak tyto proměnné v rámci provedeného výzkumu zkoumány z hlediska četností výskytu v populaci a v jednotlivých segmentech voličů. Primární ukazatele modelu teorie racionální volby jsou následně testovány jak z hlediska vzájemné závislosti, tak z hlediska jejich signifikance v modelu a jejich vlivu na rozhodování o volební účasti. Závěr shrnuje výsledky výzkumu, kdy představuje vyhodnocení aplikovatelnosti modelu na české voliče, relevanci jednotlivých proměnných reprezentujících teorii racionální volby a zhodnocení...
|
|
|
Nové služby a management emocí v postindustriální společnosti
Valentová, Barbora ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce Nové služby a management emocí v postindustiální společnosti se zabývá "novými službami", které začínají zaujímat důležitou pozici v těch nejintimnějších sférách lidského života, jako je partnerský život, výchova nebo dokonce rození dětí. S rozvojem těchto služeb se společnost ocitá na hranici komodifikace, kdy stále větší prostor lidského života ovládají tržní mechanismy a věci, které pro nás dříve byly osobní záležitostí, se stávají pouhým zbožím. Hranice mezi těmito dvěma oblastmi jsou propustnější, a to se odráží v propůjčování rétorik a diskurzů napříč těmito sférami. S tím, jak se hranice komodifikace posunuje, se mění i naše vnímání, cítění a jednání a dochází k určitému odosobnění. Náš vztah k vlastnímu osobnímu životu a jeho významu se stává zprostředkovaným právě skrze tyto služby a osoby, které je vykonávají, s čímž se jedinci vyrovnávají zapojením emoční práce. V rámci diplomové práce jsou zkoumány tyto procesy a jejich vliv na prožívání a jednání na subjektivní úrovni a utváření self. Zkoumáno je také fungování protichůdných mechanismů dekomodifikace, které se zapojují ve chvíli, kdy tržní logika překročí určitou hranici a jedinec se začíná cítit příliš odcizen svému self a své identitě. Práce také poskytuje jakýsi úvod do sociologie emocí, která je v českém prostředí...
|
|
| |
|
|
Slabá církev? Jeden pokus o obnovu katolických farností v Čechách
Tichý, Radek ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Lužný, Dušan (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Disertační práce se zabývá procesem v římskokatolických diecézích v České republice, které se po roce 2000 pokusily reformovat strukturu farností a obnovit jejich náboženský život. Na základě analýzy dat z několikaletého terénního výzkumu probíhajícího zejména v Arcidiecézi pražské je tento proces obnovy detailně popsán a je interpretován pomocí sociologie prostoru a sociologie organizační změny. Úspěšná restrukturalizace farní sítě, a zároveň neúspěšná širší obnova náboženského života, původně zamýšlená jako cíl celého procesu, je na základě analýzy vysvětlena jako zapříčiněná zejména tzv. provozní vyčerpaností církevních aktérů, faktickou izolací jednotlivých hierarchických vrstev a praktickou nevymahatelností pastoračních rozhodnutí. Součástí disertace je diskuse o organizační povaze církve, o možnostech srovnání české a francouzské zkušenosti a o vnější a vnitřní sekularizaci českého katolicismu.
|
|
|
Elektronická komunikace v organizacích
Cejthamr, Václav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šafránková, Jana Marie (oponent) ; Nový, Ivan (oponent)
Práce zkoumá teoretické poznatky o působení elektronické komunikace na fungování pracovního týmu na důvěru, členskou spokojenost, sebehodnocení výkonu pomocí empowermentu a kohezi. Pro ověření zjištěných poznatků byla zpracována explorativní studie v přirozeném prostředí pracovních týmů, intenzivně používajících elektronickou komunikaci. Hlavní metodou je analýza teorií o elektronické komunikaci a fungování pracovních týmů v tomto prostředí. Pro explorativní studii byla použita metoda pozorování, nestrukturované rozhovory a dotazník. Po zpracování současných teoretických poznatků a vymezení hlavních teoretických směrů se práce zaměřuje na zkoumání prostředí pracovního týmu s vyšší úrovní virtualizace. Vedle několika teorií racionální volby v elektronické komunikaci a vlivu technologií byl pro vysvětlení poznatků získaných v explorativní studii použit i koncept Human relations, jehož zaměření na sociální vztahy bylo rozhodujícím vysvětlujícím aparátem. Hlavním zjištěním byla dominance sociálních vztahů v komunikaci, která převážila racionální teorie i technologický determinismus. Vedlejším zjištěním bylo zjištění vlivu kontextové situace na výběr komunikačních prostředků a způsob komunikace.
|
|
|
Pravicový extremismus v ČR optikou morální paniky
Půbalová, Božena ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem pravicového extremismu v České republice v letech 2007-2010, na který nahlíží sociálně konstruktivistickou optikou sociologického konceptu morální paniky. Teoretická část se zaměřuje na vymezení používaných pojmů pravicový extremismus a morální panika s ohledem na jejich vývoj a užití v sociální teorii a zároveň stručně charakterizuje podobu a významné subjekty české extrémně pravicové scény ve zkoumaném období. V analytické části práce jsou za pomoci kvalitativní obsahové analýzy podrobně prozkoumány mediální obsahy čtyřech vybraných aspektů a kauz pravicového extremismu v celostátním vydání deníku Mladá Fronta DNES. Analýza sleduje, nakolik a jakými konkrétními způsoby reprezentace těchto kauz v daném periodiku naplňuje aspekty a procesy ideálního typu morální paniky, reprezentované kombinovaným modelem morálních panik Klockeho a Muscherta, a jakým způsobem jsou kauzy zasazeny do obecnějšího rámce konstrukce pravicového extremismu, jakožto významného společenského problému.
|
|
| |
|
|
Ekologické zemědělství očima farmářů
Zagata, Lukáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Lošťák, Michal (oponent)
Současná popularita ekologického zemědělství z části staví na idealizované představě tohoto způsobu hospodaření a jeho výrobků (bioproduktů). Cílem této práce je prozkoumat způsoby pohledů zúčastněných zemědělců na jejich vlastní praxi a nabídnout srovnání, do jaké míry dané subjektivní postoje farmářů korespondují s představami a pozitivními očekáváními, která jsou do něj vkládána ze strany oficiální politiky a laické veřejnosti. Empirická studie využívá méně známého výzkumného nástroje Q metodologie, která hledá ideálně typické pohledy zúčastněných aktérů. Data byla pořízena prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s českými ekologickými zemědělci. Provedená analýza ukázala tři faktory, které byly následně interpretovány jako tři existují přístupy mezi ekologickými farmáři. Obsah každé z těchto perspektiv dal logický základ pro jejich pojmenování - ekologické zemědělství (1) jako životní způsob, (2) jako zdroj obživy a (3) jako produkce potravin zvláštní kvality. Každý pohled zdůrazňuje odlišné prvky ekologického hospodaření a specifickým způsobem tak naplňuje (konstruuje) jeho účel. Nalezená klasifikace přispívá do teoretické diskuse o povaze současného ekologického zemědělství a jeho pozice v soudobé moderní společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunitní formy ekologicky příznivého života v individualizované společnosti
Losenický, Jan ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Komunitní formy ekologicky příznivého života v individualizované společnosti" pojednává o současných intencionálních ekokomunitách, které jsou většinou v podobě ekovesnic a cohousingů spojeny s obrodou komunitního hnutí v západní společnosti v devadesátých letech 20. století. S využitím konceptu kvantitativního a kvalitativního individualizmu G. Simmela se zabývá otázkou, nakolik je existence a podoba intencionálních ekokomunit ovlivněna procesem individualizace. Podrobněji je zkoumána motivace iniciátorů a členů ekokomunit, problém soukromí a zapojení komunit do místních vztahů a veřejného života. Třetí část práce nabízí popis příkladů intencionálních ekokomunit v České republice včetně popisu komunitních projektů, které s tímto tématem souvisí.
|
|
|
Diskurzivní re/produkce nerovností v rozhodování: příklad Pankrácké pláně
Šamánek, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce propojuje teoretické předpoklady o nových nerovnostech, typických pro pozdně kapitalistickou společnost a vznikajících mezi skupinami přikládajícími odlišnou prioritu akumulaci ekonomického kapitálu, s analýzou konkrétního sociálního prostředí. Autor vychází z radikálně demokratického východiska a využívá přístupu kritické diskurzivní analýzy k odhalení nástrojů reprodukce tohoto druhu nerovností v masmediálním diskurzu týkajícím se rozhodování o veřejných prostorech, konkrétně výstavby na pražské Pankrácké pláni. Analýza ukazuje, že pro daný diskurz jsou typické určité jevy vedoucí k omezení uznání identit skupin, které se neorientují primárně na ekonomický zisk, a ke zvýhodnění primárně ekonomicky orientovaných skupin v rozhodování v rámci daného právního společenství. Autor využívá výsledků analýzy k ilustraci rozporu hegemonie ekonomicky redukcionistického diskurzu s požadavky na fungování společnosti založené na radikálně demokratických principech rozhodování.
|
host ::
RSS.