|
|
Skrytá avantgarda. Próza české poválečné avantgardy mezi individualismem a kolektivismem
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Flaišman, Jiří (oponent)
v českém jazyce Předmětem předkládané práce je česká poválečná avantgarda a její próza v širším evropském kontextu. Kladli jsme si za cíl rozšířit literárněhistorické pole vřazením do výkladového rámce předpoetistické avantgardy žánru povídky a jeho autorů, ať už přehlížených, či zapomenutých, nebo známých spíše pro jejich básnickou tvorbu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka) a s tím i o celou řadu autorů nám dovolilo dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda, a především individualismus × kolektivismus. Opozici individualismus × kolektivismus, která dle našeho názoru organizuje dobový poválečný literární diskurs, představujeme jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretujeme rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Uvěřítelnost narativních textů a jimi budovaných (fikčních) světů
Špidla, Kryštof ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
The dissertation thesis called Narrative Texts' and their (fitonal) world Plausibility and (Fictional) Worlds created by These Narratives is based on the hypothesis that there is a specific feature of narrative texts: plausibility. The dissertation thesis is focused on the role of a reader in the process of the narrative worlds' actualization and there are also distinguished two sorts of narrative texts - narrative texts, which construct possible fictional worlds; and narrative texts, which create non-possible fictional worlds such as distinct kinds of self-voiding fictions. The thesis also differentiates between two sorts of plausibility - plausibility of fictional worlds and plausibility of fictional narrative act. Reference of narratives which means relation between fictional and actual world represents the fundamental issue. The dissertation thesis also concerns the relationship of plausibility of fiction and actual world changes, in other words - the relationship of plausibility and cultural- historical horizon. Reference frames also represent crucial concepts. These frames establish means of reception and plausibility reliance on them. The theoretical findings are illustrated through concrete examples of narratives - primarily through contemporary Czech prose. The dissertation thesis...
|
|
|
Revitalizace bretonštiny (vztah jazyka a identity u nové generace bretonsky mluvících)
Třesohlavá, Anna ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Studie se zabývá současným fenoménem revitalizace bretonštiny. Práce se dělí na tři části. První přináší teoretickou bázi, ze které vycházejí části následující. Druhá se věnuje bretonštině v širším kontextu (jazyková politika Francie, Bretaň a její jazyky, a vývoj užívání bretonštiny). Poslední část tvoří těžiště celé práce. Přináší ilustraci studovaného jevu na základě vlastního etnologického terénního výzkumu, který byl prováděn v letech 2008 až 2011 mezi studenty bretonštiny na univerzitě Rennes 2. Jedním z hlavních výsledků je potvrzení hypotézy o symbolické důležitosti bretonštiny jako jednoho ze základních pilířů bretonské identity. Čerpáno je kromě výše zmíněného výzkumu z frankofonních, českých a anglofonních zdrojů.
|
|
|
Kategorie výběru z hlediska kategorie autora a fáze geneze literárního procesu
Kroulíková, Lucie ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je poukázat na význam kategorie výběru v literárním procesu, jež dosud není systematicky zpracovaná. Mapuje její výskyt ve všech složkách textové geneze, konkrétně se zaměřuje na autora jako produktora výběru a zkoumá, do jaké míry výběr jeho prostřednictvím ovlivňuje konečnou podobu literárního díla. Práce se z hlediska selekčního principu zabývá výběrem z aktuálního světa a jeho následnou verbální reprezentací realizovanou výběrem konkrétních literárních postupů a jazykových prostředků. Kategorie je zasazena do širokého kontextu své interdisciplinární působnosti a je zdůrazněna i její vědomá a nevědomá povaha a nadindividuální determinanty. V závěru nahlíží práce na autora z druhé strany - jako na produkt výběru - a klade si otázky výběrových kritérii za účelem konstituování literárního kánonu.
|
|
|
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
|
|
|
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...
|
|
| |
host ::
RSS.