|
|
Japan Modern Architecture 1945-1970. Discourse in the mid-20th-century Europe
Hojda, Ondřej ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Mitášová, Monika (oponent) ; Speidel, Manfred (oponent)
Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně evropském diskurzu mezi lety 1945 a 1970. Někteří architekti zaznamenali překvapivé podobnosti mezi principy moderní architektury a tradičním Japonskem poprvé ve dvacátých letech, po druhé světové válce pak tyto podobnosti vyvolaly mezi architekty široký zájem. Tento zájem odrážela bohatá publikační činnost, která nemá ve svém záběru a hloubce obdobu, pokud jde o neevropské civilizace. Cílem této práce je zmapovat takto vzniklou rozpravu, určit hlavní témata, která byla s Japonskem spojována, a ukázat jejich širší význam. Zdrojem jsou především tištěná prameny: architektonické časopisy a knihy o architektuře. Hodí se tu dobře pojem "obraz," protože jde o reprezentaci jedné kultury v jiné; zajímají nás dějiny idejí, ale i vizuální reprezentace hlavně pomocí fotografie. Tento výzkum zároveň řeší obecné otázky porozumění "jinému". Hlavní část práce tvoří analýza různých reprezentací Japonska v tištěných médiích o architektuře. Abychom prozkoumali počátky tohoto myšlení, začínáme podrobněji u dvou píšících architektů ze 30. let 20. století - Tecuró Jošidy a Bruno Tauta, a dále sledujeme psaní o Japonsku u mnoha dalších architektů, mezi nimiž nejznámější je asi Walter Gropius. Sledujeme také vývoj diskuse o...
|
|
|
Meziválečné výstavní kolonie Werkbundu jako památka
Podholová Varyšová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Tato práce řeší historii, vývoj a památkovou ochranu a obnovu výstavních kolonií Werkbundu v Evropě. Konkrétně se jedná o šest sídlišť postavených mezi lety 1927-1932 ve Stuttgartu, Brně, Wroclawi, Zurichu, Vídni a Praze v rámci výstav moderního bydlení. Cílem je srovnat vývoj v jednotlivých městech a především jejich dochovanost a způsob památkové ochrany a obnovy. První kapitola se věnuje vzniku kolonií a jejich odlišnostem. V další části řeším osudy a stavební proměny během války a prvních poválečných let až po prohlášení první kolonie památkou. Třetí kapitola objasňuje vývoj v 60. až 80. letech, začátky památkové ochrany a první celkové renovace sídlišť. Poslední kapitola se zaměřuje na současnost sídlišť, dnešní přístup k obnově funkcionalistické architektury a jeho úskalí. Ve všech kapitolách se podařilo porovnat vývoj a ukázat specifika jednotlivých souborů, díky čemuž jsem mohla upřesnit, proč je třeba kolonie chránit, v jakém rozsahu jsou dnes památkově chráněné, nakolik jsou dochované a jaké problémy s sebou přináší stavební obnova. Díky odlišnému stavu a přístupu v jednotlivých zemích se tak povedlo shromáždit cenné inspirační zdroje pro ochranu a zachování sídlišť na našem území, která jsou podle srovnání nejohroženější. Přínosem práce je komplexní srovnání všech šesti souborů především...
|
|
| |
|
|
Velyslanectví ČSSR v Londýně
Machková, Nina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Práce se zabývá budovou zastupitelství ČSSR v Londýně, která obdržela cenu Královské společnosti britských architektů za nejlepší novostavbu v Londýně v roce 1971. Úkolem práce není jen přiblížit architektonickou podobu stavby a zmapovat historii jejího vzniku, ale i zasadit tuto budovu do kontextu české architektury zahraniční reprezentace v šedesátých letech. Centrem této tvorby je série výstaveb ambasád okruhem okolo architektů Karla Filsaka a Jana Šrámka, které dnes považujeme za jeden z vrcholů československé dobové tvorby. Vzhledem k udělené ceně je stavba rovněž zasazena do dobového britského architektonického kontextu. Práce mapuje vývoj Nového brutalismu jako směru definovaného okruhem umělců okolo manželů Smithsonových a sleduje jejich vliv na výherce ceny Královské společnosti britských architektů mezi lety 1965 a 1971. V těchto stavbách nachází nejen britské, ale i zahraniční vlivy, které jsou srovnávány se stavbou zastupitelství ČSSR. Klíčová slova architektura, reprezentace, ambasády, zastupitelské úřady, 20. století, šedesátá léta, brutalismus, Londýn, Velká Británie, cena Královské společnosti britských architektů, Karel Filsak, Jan Šrámek, Jan Bočan
|
|
|
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
|
|
|
Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu
Španihelová, Magda ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Magda Španihelová Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu Abstrakt Tato práce se zabývá vizuální reprezentací dílčích aspektů fyzické kultury a sportu v meziválečném Československu. Ve čtyřech ústředních kapitolách, a prostřednictvím symbolických postav, které jsou v oblasti dobové vizuální produkce exponovány jako různé tělesné typy, je sledován obecnější fenomén společenské afiliace a národní identifikace. Vedle tělocvičného spolku Sokol a jeho pokusu o formulaci národního těla, je to postava zápasníka Gustava Frištenského jako nositele nejen tradičních obsahů zdraví a krásy, ale také odpovědného moderního občanství. Tanečnice Milča Mayerová poskytuje rámec pro expozici taneční kultury jakožto příznačného dobového fenoménu kultivace ženského těla pohybem, který zároveň zprostředkovává a zviditelňuje určité procesy modernity. Atletka Zdena Koubková završuje evokace národních těl moderní atletickou figurou krajních schopností. Disertační práce tak prostřednictvím křížení dvojí tematické osy - vizuální reprezentace těla a sportovní tělesnosti v československé meziválečné kultuře a procesu národní afiliace - nahlíží na dynamiku tohoto vzájemného vztahu. Diskurzivní analýza dobového...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy
Kober, Jan ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Markéta (oponent)
Klíčová slova Reprezentace - parlamentní budova - soutěže - veřejná debata - centrum Prahy - Československo - Střední Evropa Anotace Jan Kober: Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy. Kvalifikační práce, Univerzita Karlova v Praze, 242 stran. Diplomová práce zkoumá bezmála zapomenutý příběh snah o zbudování nové parlamentní budovy. Na počátku XIX. století opustil český zemský sněm své odvěké sídlo na Pražském hradě a přestavěl si nový palác na Malé Straně. Na počátku 20. století se Praha stala prudce se rozvíjejícím městem, jemuž však, na rozdíl od evropských hlavních měst, chyběla, až na několik výjimek, nová monumentální architektura veřejných budov. To vedlo k myšlence výstavby podstatně větší a reprezentativnější parlamentní budovy (Antonín Balšánek), ovlivněné pařížským vzorem. Obnova nezávislého státu v roce 1918, stejně jako s tím spojené zvýšení počtu poslanců, vedly okamžitě k požadavkům na novou budovu a také ke vzniku různých iniciativních návrhů autorů, jakými byli Václav Roštlapil, Max Urban, Antonín Balšánek a Bohuslav Fuchs. Politické změny umožnily uskutečnit rovněž starou vizi Velké Prahy, sjednocení historického centra s předměstími a vytvoření Státní regulační komise. Komise vypsala architektonickou soutěž na...
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
host ::
RSS.