|
|
Dvojí výjimečnost v pedagogicko-psychologické praxi
Smítková, Ivana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je v teoretické cásti zmapovat problematiku mimorádne nadaných detí se zamerením na vysoce specifickou oblast tzv. dvakrát výjimecných detí, tj. nadaných detí s handicapem. Vzhledem k relativní novosti tématu a malé orientaci verejnosti v této problematice je nezbytné uvést téma "dvojí výjimecnosti" do širších souvislostí. Teoretická cást proto zacíná vymezením základních pojmu, souvisejících s tématikou - inteligence, nadání, talentu a tvorivosti. Kapitoly týkající se fenoménu dvakrát výjimecných detí jsou zarazeny až na konci teoretické cásti, po celkovém shrnutí poznatku o nadaných detech - jejich charakteristikách, vývoji, identifikaci, vzdelávání apod. Tyto kapitoly, vztahující se již prímo ke zkoumané skupine nadaných detí, završují teoretickou cást a soucasne tvorí urcitý prechod k cásti empirické. Empirická cást této práce vychází z pedagogicko-psychologické praxe. Jejím cílem je prostrednictvím vybraných kazuistik predložit konkrétní projevy, souvislosti vývoje a vlivy výchovného a vzdelávacího prístupu u nejvýznamnejších podskupin dvakrát výjimecných detí. Tato data mají být praktickým doplnením a ilustrováním zmapované psychologické problematiky dvakrát výjimecných detí, kterou se zabývala teoretická cást diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Psychologické souvislosti efektivity outdoorových programů
Švyhnosová, Alena ; Štětovská, Iva (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Stále více firem vyhledává v dnešní době outdoorové programy pro manažery či pracovní týmy jako prostředek rozvoje. Outdoorové programy využívají zážitkového vzdělávání a mají pomoci účastníkům lépe porozumět sami sobě i ostatním. Aktivity, které tyto programy využívají, jsou speciálně vyvinuty tak, aby pomohly dosáhnout žádoucího cíle a naplnit potřeby zadavatele. Hlavními výstupy pro účastníky jsou netradiční prožitky v neformálním pracovním prostředí, práce s vlastním potenciálem (poznání vlastních hranic), poznání kolegů. Pro splnění vzdělávacího cíle je potřeba, aby byl program spojen se zpětnou vazbou (review), která bývá facilitována instruktory. Ti by měli po ukončení aktivity iniciovat skupinovou diskuzi a usměrňovat ji žádoucím směrem, tedy ke zobecnění poznatků, aby ty pak mohly být převedeny do praxe. Bez review je zužitkování poznatků méně efektivní. Řada firem věnuje na různé výcvikové programy značné finanční prostředky, aniž by se zajímala o to, zda byly vynaloženy efektivně. My jsme se v této práci pokusily představit outdoorové programy a teoreticky je vymezit v rámci sociálního učení, zážitkového učení a malé sociální skupiny. Cílem naší studie bylo zjistit, pomocí rozhovoru, individuálně reflektovanou efektivitu outdoorového programu a zajímalo nás, zda je přínos programu hodnocen stejně...
|
|
|
Proměna preferencí ve vztazích mezi pohlavími v období pubescence ve školních třídách
Čelikovská, Lucie ; Štětovská, Iva (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vztahy mezi chlapci a dívkami v průběhu období pubescence ve školní třídě. Cílem práce je sledování proměn preferencí mezi pohlavími v rámci školní třídy v období pubescence. Podkladem pro zpracování sledovaného tématu jsou data ze sociometrických šetření ve školních třídách v rámci programu primární prevence sociálně patologických jevů. V teoretické části jsou zachycena témata týkající se zkoumaných jevů a prostředí - popis jedince v období pubescence, socializace, školní třída jako malá sociální skupina, program primární prevence sociálně patologických jevů. V empirické části jsou analyzována data pozitivních voleb, získaná ze sociometrií. Základním cílem kvantitativního výzkumu je sledování změn četností pozitivních mezipohlavních voleb v jednotlivých věkových kategoriích. Výsledky výzkumu potvrzují na základě souboru téměř 5000 probandů hypotézu, že v průběhu pubescence dochází k silné proměně vztahu chlapců směrem k dívkám, a zachycují období, ve kterém k těmto změnám dochází.
|
|
|
Aktuální otázky didaktiky psychologie
Andršová, Alena ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Didaktice psychologie zatím není věnována velká péče. Tato rigorózní práce je možným příspěvkem do dané problematiky. Navazuje na diplomovou práci "Aktuální otázky didaktiky psychologie na středních školách" obhájenou v roce 2004, rozvíjí ji a rozšiřuje jak v části teoretické, tak praktické; zcela nová je část aplikovaná. Část ,-:eoreticko - praktická východiska tvoří nejduležitější aspekty výuky psychologie. V souladu se záměry práce jsme se snažili podchytit a zmapovat nejvýznamnější témata didaktiky odrážející se v pedagogickém procesu. Jedná se především o obecnou charakteristiku předmětu psychologie na ruzných typech škol, faktory ovlivňující výuku, metody a formy výuky, motivace, osobnost učitele, hodnocení či materiálnědidaktické prostředky. Snažili jsme se uchopit nejzákladnější teoretická témata mající dle našeho názoru největší vliv na kvalitu výuky předmětu. Chápeme, že problematika je jistě ještě obsáhlejší, ale domníváme se, že jsme vhodně vybrali nejpodstatnější aspekty. Empirická sonda má za cíl zmapovat situaci výuky psychologie na vybraných školách pomocí dotazníkové metody a rozhovoru a vyvodit z výsledku závěry, které by mohly posloužit k optimalizaci výuky psychologie.
|
|
| |
|
|
Psychosociální klima na specializovaném oddělení věznice Příbram
Dvořák, Luděk ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce)
Práce se zabývá psychosociálrúm klimatem v prostředí věznice. Upozorňuje na změny v našem vězeňství a zkoumá jejich vliv na vývoj psychosociálního klimatu percipovaného skupinou odsouzených mužů - toxikomanů podrobených zvláštnímu programu zacházení na specializovaném oddělení pro drogově závislé. Výsledky současně srovnává s paralelním šetřerúm v homogenní skupině odsouzených toxikomanů, kteří však absolvují běžný program v rámci standardního oddílu věznice. Při šetření vychází z originální techniky CIES podle R. H. Moose, vyvinuté pro výzkum psychosociálního klimatu ve věznici. Česká verze tohoto dotazníku upravená pro podmínky našeho vězeňství z roku 1984 se po zásadním přeformulování (aktualizaci) položek stala základem této práce.
|
|
|
Možnosti podpory dítěte s problémy v chování pomocí práce s jeho rodinou
Papoušková, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi intervence u dětí s problémy v chování. Hlavním zaměřením je při tom práce s rodinou (na rozdíl od běžně využívaných intervencí, které se zaměřují především na práci se samotným dítětem). První část mapuje teoretická východiska. Popisuje mechanismy působení rodiny na dítě ve smyslu faktorů, které riziko problémů v chování zvyšují a naopak faktorů, které působí protektivně a pomáhají dítěti situaci zvládnout funkčním způsobem. Na základě těchto východisek jsou uváděny různé formy intervence v rodině, které na popsané rizikové a resilientní faktory působí. Výzkumný projekt si klade za cíl reagovat na rozpor mezi prokázanou účinností intervence v rodinách a nízkou mírou jejího využívání (převahou práce s dítětem samotným). Pomocí kvalitativního rozboru rozhovorů s odborníky mapuje možné cesty rodin k intervenci, její benefity a rizika a doporučení pro zefektivnění systému tohoto druhu péče v České republice. Klíčová slova: problémy v chování, intervence v rodině, terapie
|
|
|
Způsob výchovy v rodině a interakční tendence osobnosti dospívajících
Wedlichová, Iva ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Řada psychologických výzkumů i praktických poradenských zkušeností ukazuje, že rodina je jednou z nejzákladnějších sociálních determinant vývoje dítěte. Její formativní působení na rozvoj jedince je dnes jíž, byf v různé míře, všeobecně uznáváno a přijímáno. Způsobem výchovy v rodině, jakožto jedním ze základních sledovatelných parametrů působení rodičů na formování dítěte, jsem se zabývala již ve své diplomové práci, kde jsem sledovala jeho vliv na oblíbenost žáka ve třídě, tedy na jeden z parametrů začlenění dítěte do vrstevnických vztahů. Výzkum, realizovaný s více jak třemi sty studenty ve věku 15-19 let, potvrdil větší oblibu těch žáků, jejichž způsob výchovy v rodině byl s ohledem na emoční vztah v rodině a způsob řízení klasifikován jako příznivý. Dále byla prokázána statisticky významná souvislost emočního vztahu rodičů k dítěti v rodině s oblíbeností žáka ve škole a v neposlední řadě pak nezanedbatelné působení způsobu výchovného řízení v rodině, kdy bylo potvrzeno, že silná a střední forma výchovného řízení pozitivně působí na příznivé přijímání žáka ve školní třídě. Způsob výchovy v rodině však neovlivňuje jen tyto vnější interakční pozorovatelné složky osobnosti. Významnou měrou se podílí též na rozvíjení emočních charakteristik osobnosti. Je zřejmé, že například emoční vztahy k dítěti v rodině...
|
|
|
Způsob výchovy v rodině a interakční tendence osobnosti dospívajících
Wedlichová, Iva ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Vališová, Alena (oponent) ; Janoušek, Jaromír (oponent)
Řada psychologických výzkumů i praktických poradenských zkušeností ukazuje, že rodina je jednou z nejzákladnějších sociálních determinant vývoje dítěte. Její formativní působení na rozvoj jedince je dnes jíž, byf v různé míře, všeobecně uznáváno a přijímáno. Způsobem výchovy v rodině, jakožto jedním ze základních sledovatelných parametrů působení rodičů na formování dítěte, jsem se zabývala již ve své diplomové práci, kde jsem sledovala jeho vliv na oblíbenost žáka ve třídě, tedy na jeden z parametrů začlenění dítěte do vrstevnických vztahů. Výzkum, realizovaný s více jak třemi sty studenty ve věku 15-19 let, potvrdil větší oblibu těch žáků, jejichž způsob výchovy v rodině byl s ohledem na emoční vztah v rodině a způsob řízení klasifikován jako příznivý. Dále byla prokázána statisticky významná souvislost emočního vztahu rodičů k dítěti v rodině s oblíbeností žáka ve škole a v neposlední řadě pak nezanedbatelné působení způsobu výchovného řízení v rodině, kdy bylo potvrzeno, že silná a střední forma výchovného řízení pozitivně působí na příznivé přijímání žáka ve školní třídě. Způsob výchovy v rodině však neovlivňuje jen tyto vnější interakční pozorovatelné složky osobnosti. Významnou měrou se podílí též na rozvíjení emočních charakteristik osobnosti. Je zřejmé, že například emoční vztahy k dítěti v rodině...
|
host ::
RSS.