|
|
Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904
Komm, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce na téma Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904 pojednává o povaze britsko-německých vztahů na přelomu 19. a 20. století. Británie v této době opouští svou politiku "skvělé izolace" a mezi lety 1898-1901 jedná o vstupu do aliance s Německem. Tyto jednání ovšem krachují a obě země se za pouhých patnáct let později střetnou v první světové válce. Práce se zaměřuje na koncept britské politiky "skvělé izolace", hledá faktory, které Británii pomohly takovou politiku udržovat a také důvody, které vedly k jejímu konci. Vedle toho se snaží odpovědět na otázku, jaký vliv na konec této politiky měly vztahy Velké Británie a Německa a co vedlo ke krachům vzájemných aliančních jednání. Za tímto účelem práce rozebírá klíčové události, které ovlivnily vztahy obou zemí. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny dle časového hlediska a zabývají se postupně: politikou "nového kurzu", Helgolandskou smlouvou, vlivem vlády britských liberálů v letech 1892-1895, německou politikou formování kontinentálních spojenectví, aférou okolo Krügerova telegramu, námořním zbrojením, německou Weltpolitik, samotným jednáním o alianci a konečně sjednáním smlouvy s Japonskem v roce 1902 a Entente cordiale v roce 1904. Práce je pojata jako případová studie využívající...
|
|
|
Brandtova východní politika
Soběhart, Radek ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Disertační práce "Brandtova východní politika" se zabývá konceptem Brandtovy zahraniční politiky vůči východní Evropě. Tato koncepce nebyla pouze krátkodobým plánem po jeho nástupu do vládních funkcí po roce 1966, ale týkala se samotné podstaty chápání politiky Willyho Brandta. Práce se dívá na výše uvedené téma ze tří pohledů. Prvním oblast tvoří ideovo-teoretická rovina, jež se soustředí především na analýzu dlouhodobých trendů v Brandtově východně politice. Proto se kriticky vymezila vůči dosavadním přístupům, které aplikují tuto koncepci pouze na období 1969-1974, kdy Brandt stál v čele SRN, ale také vůči pracím, které za počátek východní politiky považují druhou berlínskou krizi a stavbu berlínské zdi. Jedním z dílčích závěrů práce je, že kořeny Brandtovy východní politiky je nutno hledat již v jeho pobytu v emigraci v Norsku a Švédsku, neboť zde Brandt získal základní představy o fungování parlamentní demokracie a významu evropské spolupráce pro poválečnou obnovu Evropy a Německa. Díky tomu, že období druhé světové války nestrávil na území Německa, stal se symbolem "jiného, lepšího" demokratického Německa po roce 1945. Pobyt v emigraci mu také napomohl, aby se mohl profilovat jako novinář se zájmem o zahraniční politiku, což mu později velmi pomohlo při sestavování jeho politických projevů a...
|
|
|
Vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka
Moravcová, Dagmar ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka na francouzsko-českém materiálu, a to z pohledu francouzských posluchačů výchozích projevů ve francouzštině, dvou skupin tlumočníků (studentek a profesionálů) a posluchačů přetlumočených projevů v češtině. Práce sestává z teoretické a empirické části. V teoretické části je nejprve popsán Model úsilí Daniela Gila. Poté je pozornost věnována tempu výchozího projevu a odlišným teoretickým východiskům jednotlivých odborníků, chybám vzniklých v průběhu simultánního tlumočení, tlumočnickým strategiím a kvalitě simultánního tlumočení. V empirické části je popsána výzkumná metoda, průběh a vyhodnocení experimentu zaměřeného jednak na četnost jednotlivých strategií podle rychlosti výchozího projevu, jednak na vztah mezi rychlostí výchozího projevu a četností různých kategorií chyb v závislosti na tempu kvaziautentických výchozích projevů. Tato část diplomové práce rovněž zkoumá, zda jsou mezi výkony profesionálních tlumočníků a studentek rozdíly v kvalitě jejich výkonu, který je následně hodnocen českými posluchači. Klíčová slova simultánní tlumočení, tempo, rychlost, chyba, strategie, posluchač, výchozí projev, tlumočník, kvalita
|
|
| |
|
|
Evropská politika kabinetů Angely Merkelové 2005-2010. Srovnání evropské politiky velké koalice 2005-09 s politikou kabinetu konzervativně-liberální koalice 2009-10
Říšová, Zuzana ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá evropskou politikou Spolkové republiky Německo pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Předmět zájmu lze tedy vymezit jako časové období od roku 2005 do přelomu let 2010 a 2011, které je možné dále rozdělit do dvou etap: 1) vláda velké koalice "Unie" (CDU/CSU- Christlich Demokratische Union/ Christlich-Soziale Union) a sociálních demokratů (SPD- Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a 2) současná vládní liberálně-konzervativní koalice CDU/CSU a liberálů (FDP- Freie Demokratische Partei). Cílem práce je komparace obou kabinetů z hlediska jejich priorit ve vybraných oblastech evropské politiky tak, jak je stanovují koaliční smlouvy, stejně jako konkrétních provedených kroků. Z provedených případových studií vyplývá, že evropská politika velké koalice pod vedením spolkové kancléřky Angely Merkelové měla velmi prointegrační a kooperativní charakter. Kancléřka získala důvěru států střední a východní Evropy a výrazně se zasloužila také o obnovení diskuze o budoucnosti EU a jejím reformním dokumentu. Došlo tak k zesílení pozice SRN v Evropě. Období vlády konzervativně-liberální koalice je spojeno s dozníváním světové ekonomické a finanční krize a ekonomickými potížemi několika členů eurozóny. Jeho analýza potvrzuje hypotézu, že se v této situaci evropská politika vlády...
|
|
|
Mise KFOR v Kosovu - Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999
Došek, Ondřej ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce "Mise KFOR v Kosovu: Působení NATO v Kosovu po vojenském zásahu v roce 1999" má za cíl popsat jednotlivé kroky mise KFOR v Kosovu po roce 1999 a snaží se najít odpověď na otázku po výsledcích a úspěšnosti tohoto působení. Nakolik byla mise KFOR v Kosovu úspěšná v plnění úkolů udržení míru a postkonfliktní rekonstrukce? Čeho tato mise dosáhla a kdy se může z Kosova stáhnout? Zároveň práce analyzuje i působení jiných mezinárodních misí v Kosovu a jejich spolupráci s KFOR.
|
|
|
Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ
Dobiašová, Terézia ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
diplomové práce: Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ Diplomová práce Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ analyzovala případ Rakousko z konstruktivistické perspektivy. Práce potvrdila hypotézu, že členské státy Evropské unie chybně vyhodnotily vliv Haiderovy FPÖ na demokratický vývoj Rakouska a samotné Evropské unie, když tvrdily, že účastí FPÖ v rakouské spolkové vládě jsou ohroženy unijní demokratické hodnoty. Ve skutečnosti však pro toto tvrzení neměly žádný důkaz, i když povaha FPÖ byla v některých aspektech nahlížena jako extrémně pravicová (například vzhledem ke své xenofobii). Práce prokázala, že účast FPÖ v rakouské vládě (spíše než její izolace, která by mohla vést k její ještě větší podpoře) byla jistým druhem garance pro zachování demokracie a společných hodnot Evropské unie. Dále se práce pokusila najít odpověď na otázku, zda bylo zahrnutí FPÖ do rakouské vládní koalice skutečně reálným nebezpečím pro společné hodnoty Evropské unie a její další demokratický vývoj, nebo ochrana těchto hodnot byla pouze záminkou k uvalení sankcí, které mělo ve skutečnosti sloužit k prosazení...
|
|
| |
|
|
Britové v Porýní. Příspěvek ke studiu britské okupace Kolínské zóny v letech 1918-1926
Soukup, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Britská okupace Porýní v letech 1918-1929/30 je vzhledem k politice, již do té doby Londýn zastával, v řadě ohledů překvapivá. Odpovědí na otázku, proč Britové v této oblasti zůstávali tak dlouho, je skutečnost, že aktivní účastí v různých mezispojeneckých komisích chtěli dosáhnout změny Versailleského mírového systému. V očích Britů to byli především Francouzi, kteří způsobovali Němcům těžkosti tím, že ohrožovali jednotu Německa a bránili jeho hospodářské obnově. Podoba okupace se v průběhu první poloviny dvacátých let měnila. Od prosince 1918 až do evakuace Kolínské zóny na přelomu let 1925 a 1926 lze vysledovat čtyři důležité etapy. V období od obsazení Kolína nad Rýnem do ratifikace Versailleské mírové smlouvy se Porýní ocitlo pouze pod vojenskou správou. V praxi to znamenalo, že velitelé jednotlivých okupačních armád se ve svých zónách těšili velké míře nezávislosti. V lednu 1920 se nejvyšším reprezentantem okupačních sil stala civilní Mezispojenecká rýnská vysoká komise (Vysoká komise) se sídlem v Koblenci, jež měla především chránit vojáky, vydávat nařízení pro jejich bezpečí; v obsazených oblastech mohla také vetovat německé zákony. V lednu 1920 ale Kongres Spojených států amerických odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, čímž "odsoudil" americké představitele v různých mezispojeneckých...
|
|
| |
host ::
RSS.