|
|
Konec 2. světové války na Mirovicku
Sádlová, Martina ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o každodenním životě obyvatel na Mirovicku v letech 1938-1945 se zaměřením na konec druhé světové války. Je rozdělena do tří hlavních částí. Na počátku je kapitola, která popisuje metodiku práce a výběr pramenů. Následující část se věnuje období protektorátu na Mirovicku. V této části jsou chronologicky popsány vybrané změny a novoty v různých sférách lidského života obyvatel na Mirovicku v jednotlivých válečných letech. Práce se dotýká kulturního, politického, odbojového, spolkového a školního života. Její poslední část se věnuje konci druhé světové války na Mirovicku. Jsou zde chronologicky popsány válečné události revolučních květnových dnů v Mirovicích. Na závěr této kapitoly jsou zmíněny některé důsledky válečných let a je zde nastíněn vývoj situace po 13. květnu roku 1945 v Mirovicích. Klíčová slova: Mirovice- protektorát Čechy a Morava- okupační politika- druhá světová válka- květen 1945
|
|
|
,,Šlápoty" 1967 - 1968: Sportovní výprava jako spontánní rozhodnutí nebo strategie jak vycestovat z Československa?
Komancová, Barbora ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma pěší výpravy čtyř horolezkyň do dějiště XIX. letních olympijských her v Mexiku roku 1968 v historickém kontextu. Je rozdělena na dvě části. První se zabývá společensko-historickým kontextem 60. let 20. století v Československu (reformním hnutím, zahraničně-politickými vztahy, podmínkami cestování a podobou tělovýchovy a sportu). Na základě tohoto obecného kontextu se ve druhé, praktické části, zaměřuje na analýzu a interpretaci podstaty výpravy. Práce využívá dobové literatury a autentických pramenů osobní povahy (cestopis, rozhovor s pamětníky, deníkové zápisy). Na základě tohoto obecného kontextu se ve druhé, praktické části, zaměřuje na analýzu a interpretaci podstaty výpravy. Práce si klade za cíl zmapovat možnosti, podmínky a způsoby cestování ve zmíněné době, na příkladu této výpravy pak reflektuje možné konkrétní motivy a snaží se zodpovědět, zda taková výprava je výsledkem promyšlené strategie, jak vycestovat do zahraničí. Spolu s tím souvisí i snaha o postihnutí významu této výpravy z hlediska cestovatelství.
|
|
|
Příbramský časopis Horymír v období 1871 - 1891
Černá, Růžena ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Význam tisku jako pramene a jako fenoménu spoluvytvářejícího dějinný vývoj je jednoznačně uznáván. Ve vývoji české žurnalistiky je počátečním mezníkem rok 1719, kdy začaly v Praze vycházet první české periodické noviny. Ze skromných začátků se v období národního obrození vyvíjejí noviny s buditelskými, osvícenskými a vzdělavatelskými cíli. Po zavedení ústavnosti v 60. letech 19. století se z nich stávají skutečné politické orgány, které jsou mluvčím již cílevědomé české buržoazie a jejich jazykových, národních a státoprávních nároků. Českou žurnalistiku pak po několika desetiletí představují mladočeské a staročeské listy. Po pádu punktací se žurnalistika dále diferencuje. S novými politickými stranami vznikají i nové politické noviny, vedle kvantity se mění i kvalita žurnalistiky.
|
|
|
X. všesokolský slet roku 1938 a jeho ohlas ve společnosti
Dvořáček, Petr ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Co vlastně znamenal X. všesokolský slet pro česku, československou společnost v době svého konání? Bezesporu to byla velká manifestace připravenosti a odhodlanosti ČOS i českého/československého národa bránit Československo před hrozbou expanzivní politiky nacistického Německa. Sokol se od svého vzniku a po dobu trvání první republiky prezentoval jako česká vlastenecká až vyhraněně nacionálni organizace. Z tohoto úhlu pohledu ho také musíme chápat. Tělovýchovná a sportovní činnost Sokola a chápání jeho místa ve společnosti je jistě velice důležité, ovšem v národnostně vypjaté atmosféře konce 30. let 20. století to byla jeho vlastenecká a státotvorná činnost, která společnost významně formovala. Vždyť se jednalo o prakticky největší společenskou organizaci v Československu s téměř milionem členů a obrovským hospodářským i mediálním zázemím. V jednom z dopisů, jenž si ke konci 30. let 20. let mezi sebou vyměnili starosta ČOS MUDr. Stanislav Bukovský a agrárník Rudolf Beran, sděluje Beran Bukovskému že: "...ve světě dnes je chápáno co Čechoslovák, to Sokol."231 A tak to do jisté míry skutečně bylo. Společenské ztotožnění s národem se do jisté míry rovnalo ztotožnění se Sokolem a naopak. Společenský entusiasmus obraně republiky, vyjádřený poselstvím sletu "Budovat a chránit", byl do značné míry výsledkem právě...
|
|
| |
|
|
Velká Morava a její odkaz na Uherskohradišťsku
Bělohradová, Šárka ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Mů j zájem o dě jiny Velké Moravy zač al již krátce po narození. Ne, není to omyl, narodila jsem se totiž v Uherském Hradišti a celý svů j dosavadní život prožila ve Starém Mě stě , v centru onoho dávného Veligradu, který svou velikostí a vyspě lostí v devátém století př edč il mnohé svě tové civilizace a př edbě hl dě jinný vývoj mnohdy až o ně kolik staletí. Již ve 3 letech jsem v doprovodu rodiců zpovzdálí se zájmem sledovala práci archeologů a ve skrytu duše jim závidě la to jejich "velké pískoviště " a speciální "lopatky", se kterými si tam den co den "hráli"... Dnes již jen s úsmě vem na tvář i vzpomínám na mou bujnou fantazii a uvě domuji si, že ono "velké pískoviště ", na které jsem se v 80.letech 20.století chodila dívat, bylo pohř ebiště "Na Valách" a archeologové se tam vě novali dalšímu ze svých př ínosných archeologických výzkumů . Možná jsem tam tehdy ještě stač ila zahlédnout Viléma Hrubého, jednoho z nejvýznamně jších archeologů Starého Mě sta, nebo Luď ka Galušku, soudobého archeologa, se kterým jsem se po více jak 20 letech setkala v Mě stském zemském muzeu v Brně , aby mi shrnul dosavadní archeologické úspě chy a dal velmi cenné rady k této diplomové práci. V posledních mě sících jsem mnohokrát odpovídala na otázku, co mě vedlo k výbě ru tématu mé práce a proč jsem si zvolila právě Velkou...
|
|
|
Významná poutní místa, zvyky a tradice Šluknovského výběžku
Ritschelová, Šárka ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Tato práce mi přinesla plno nových poznatků a obohatila mě v mnoha směrech. Díky ní mi bylo umožněno proniknout do tajů historie Šluknovského výběžku a objevovat tak jeho skrytou krásu dávných časů. Každý, kdo přemýšlí nad naším krajem, si musí být vědom citlivosti tohoto území. Dříve tak úspěšný, nyní zapomenutý - dříve hustě osídlený, dnes téměř poloprázdný. Šluknovský výběžek prožil svou vrcholnou slávu ještě za Rakouska-Uherska. Mnoho obcí dosáhlo rozkvětu na přelomu století a před 1. světovou válkou. Drtivá většina tehdejšího obyvatelstva měla německý původ. Po vzniku ČSR velká část obyvatel německé národnosti usilovala o odtržení "Sudet" a jeho přičlenění k Rakousku-Uhersku. Léta hospodářské krize měla na tento kraj velmi neblahý dopad. Obyvatelstvo zde nežilo ze sklizní, ale především z práce v továrnách, což zapříčinilo velkou chudobu a bídu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historická procházka městem Dačice (školní projekt)
Procházka, Petr ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Práce mapuje p ípravu, provedení a zp tnou vazbu kolního projektu. V první ásti je práce zam ena na region, regionální historii a její aplikaci ve výuce, dále na seznámení s historií m sta Da ice a významnými památkami a osobnostmi této obce. Hlavní ást práce popisuje n kolikadenní projektové vyu ování, provád né v terénu, a jeho zpracování s ohledem na dal í vyu ití za ínajícího projektu pro kolu samotnou, pro dal í t ídy a pro samotné m sto a vyu ití pro celý region. Hlavní cíl diplomové práce jsem splnil. Vytvo il jsem metodickou p íru ku pro u itele základních i st edních kol, jak provést exkurzi m stem.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Vývoj mladoboleslavského hradu 10. - počátek 17. století
Beránek, Bořivoj ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Závěrem bych rád zhodnotil výsledky své diplomové práce, kterou j s em se pokusil projít dějinami a stavebním vývojem hradiště, hradu a zámku v Mladé Boleslavi. Ačkoli v roce 1934 slavilo město Mladá Boleslav 700 let od svého založení a roku 1984 si připomínala 750. výročí, mohla by se přihlásit k daleko staršímu vývoji, který sahá až do hloubi 10. století. Snad už k roku 950, kdy se v saských pramenech připomíná "Nový hrad", různými autory (Šimák, Kalista, Turek) spojovaný právě s hradištěm na Mladé Boleslavi. Pak by nejstarší dějiny místa mohly vypadat následovně: V roce 936 Boleslav I. likviduje charvátské hradiště na Chlumu a nechá vybudovat hradiště nové v blízkosti starého, ale v méně exponované poloze. K roku 950 nalézáme na tomto novém hradišti Boleslavova syna (asi budoucího Boleslava II.), patrně coby správce údělu, údělného knížete. Nový hrad se stává správním centrem celé oblasti a v j e h o bezprostřední blízkosti vzniká podhradí, tržní osada. Jak bylo řečeno výše (kap. 2. 2.), není nutné za každou cenu ztotožňovat rané boleslavské dějiny s tímto datem a ujímat se dodnes nejasné lokalizace "Nového hradu" (když už, tak spojovaného spíše se Žatcem). Plně postačí z j i š t ě n í , že boleslavské přemyslovské správní hradiště plně fungovalo v závěru 10. věku.
|
host ::
RSS.