|
|
Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimskému světu
Šenkyřík, Jáchym ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimské civilizaci se soustředí na to, jakým způsobem se papež Benedikt XVI. vztahoval k arabsko-muslimské civilizaci, jak rozvíjel mezináboženský dialog mezi křesťanstvím a islámem, jenž do jisté míry ovlivňuje i uspořádání vztahů v rámci mezinárodního společenství, konkrétně mezi Evropou a Blízkým východem. Ačkoliv muslimové žijí na všech světových kontinentech, a jde tedy o národnostně a etnicky pestrou skupinu, arabská oblast přece jen patří k tradičnímu kulturnímu centru islámského náboženství. Právě proto práce zkoumá papežovu politiku, která se projevuje především proslovy, rozhovory či symbolickými gesty, a která vychází z křesťanského (resp. katolického) porozumění světu a lidského údělu v něm, k arabsko- muslimské civilizaci. Poté, co Benedikt XVI. přednesl v září roku 2006 na univerzitě v Řezně přednášku, jež vyvolala v muslimském světě kritické reakce vůči papeži, ukázala se potřeba prohloubení mezináboženského a mezikulturního dialogu s islámem. Následující roky se Vatikán aktivně podílel na rozvíjení vzájemného porozumění, tolerance a respektu. Benediktův vztah a politika vůči arabsko-muslimské civilizaci byla velmi vřelá, povzbuzující k mírovému soužití, k uvědomění si jistých společných morálních hodnot a k aktivnímu...
|
|
|
Zásobování düsseldorfského obyvatelstva a britská zónová zásobovací politika 1945-1948
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Období okupace Německa po druhé světové válce je především v Německu a ve Velké Británii častým námětem nejrůznějších historických studií, nicméně akcenty tohoto historického zkoumání nejsou rovnoměrně rozloženy a tak stále ještě zůstává část témat nedostatečně zpracovaných. K nejdokonaleji a nejčastěji zpracovávaným tématům patří především události vrcholné velmocenské politiky a mezinárodní diplomacie. Ostatním tématům nevěnovali historici tolik pozornosti a životu "obyčejného" člověka a jeho problémům se věnuje jen velice malá část literatury. Komplexní zpracovávání témat z období okupace Německa navíc komplikuje fakt, že je třeba každý fenomén zkoumat odděleně pro každou ze zón a v mnoha tématech nelze rozhodně paušalizovat ani na zónové úrovni. Historické bádání o životě společnosti se doposud nejčastěji zaměřovalo především na Americkou a Sovětskou okupační zónu. V Britské okupační zóně (Britische Besatzungszone - BBZ) byla při zpracovávání dějin městského obyvatelstva největší pozornost věnována Kolínu nad Rýnem, vjehož stínu zůstala všechna ostatní města BBZ. Cílem této práce je zaplnit jedno malé bílé místo historiografie a popsat vývoj společnosti v Důsseldorfu z pohledu jejího potravinového zásobování a s ním spojených fenoménů a popsat a porovnat reakce nejvyšší britské zónové politiky v oblasti...
|
|
|
Ústavněprávní diskurs německého sjednocení v letech 1989-1994
Vančura, Matyáš ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce sleduje ústavněprávní vývoj německého sjednocení v letech 1989-1994. Jejím cílem je představení ústavněprávního diskursu doprovázejícího německé sjednocení jako rozhodujícího prvku ústavního pořádku Spolkové republiky Německo. Tento diskurs, do kterého se zapojila i většinová společnost, byl velmi obsáhlý. Svým působením na jednotlivá rozhodnutí napomáhal, zejména v prvních letech po sjednocení, ukotvit platnost Základního zákona. Z důvodu lepší orientace v problematice německého sjednocení je první kapitola věnována shrnutí průběhu rozdělení Německa a vzniku dvou německých republik. Práce se poté zaměřuje na revoluční vývoj v NDR v roce 1989, který byl počátkem hlavní části ústavněprávního diskursu sjednocení. Následující kapitola se zabývá průběhem sjednocení a formováním jeho reálných obrysů se zaměřením na jednotlivé dohody, které k němu vedly. Předposlední část práce se věnuje hledání nového ústavního pořádku. Vliv diskursu se potvrzuje především v závěrečné části práce, která popisuje činnost Společné ústavní komise. Proběhnuvší diskurs se zrcadlil v práci komise a ovlivnil tak její závěrečnou zprávu, ve které byly zveřejněny návrhy ústavních změn. Novelizace Základního zákona, které na základě její činnosti proběhly, lze označit za velmi konzervativní a neměnící charakter ústavy....
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Rok 1918 - nový začátek česko-německého soužití v Kašperských Horách?
Uhlich, Tereza ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak se změnilo soužití Čechů a Němců před a po 28. říjnu 1918 v Kašperských Horách, kdy vzniklo Československo. Tuto otázku se práce snaží zodpovědět pomocí historického kontextu, který zavítá až do roku 1908, pomyslným mezníkem zdejšího národnostního konfliktu. Práce dále představuje, v jaké pozici se ocitli kašperskohorští Němci a jak novou republiku vnímali. Zároveň popisuje situaci Čechů v převážně německém městě po vzniku republiky. V neposlední řadě budou nastíněny momenty, při kterých docházelo také díky společnému sousedství a historii ke vzájemnému smíru.
|
|
|
Klášter a město. Působení broumovských benediktinů po jejich vysídlení z Československa v bavorském Rohru
Šumníková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Přesídlení broumovských benediktinů německé národnosti v rámci poválečného odsunu do Rohr in Niederbayern lze považovat za spouštěč obnovy nejen samotného města, ale i celého regionu Dolního Bavorska. Díky neúnavnému úsilí broumovských benediktinů se podařilo ve velmi krátkém časovém úseku tamější klášter zrekonstruovat, vystavět klášterní gymnázium, internát a velkým dílem přispět ke kulturnímu a společenskému rozvoji přilehlé oblasti. Práce ozřejmí, jaké události benediktinskému příchodu do Rohru předcházely a jak byli benediktini rohrským obyvatelstvem přijati. Hlavní stať předkládané práce si klade za cíl zmapovat konkrétní přínosy broumovských benediktinů v Rohru ve vztahu ke školství, kultuře, duchovní správě a česko-německému dialogu. Zvláštní pozornost je věnována břevnovskému opatovi Anastázi Opaskovi, který sehrál důležitou roli při zintenzivnění vztahu rohrského opatství s českým prostředím. Závěrem práce poukáže na možné osudy rohrského opatství v budoucnu.
|
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
|
Aplikace jazykového práva a jazykové politiky při ochraně menšin v SRN. Na příkladu sporu lužickosrbských obcí Crostwitz a Radibor se státem Sasko v letech 2001-2006
Hartmanová, Lenka ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je popsat jazykovou politiku Spolkové republiky Německo vůči menšinovým a regionálním jazykům, vyskytujícím se na jejím území. Důraz bude kladen na stav ochrany menšinových a regionálních jazyků, především na soulad německého zákonodárství s moderními standardy ochrany menšin, formulovanými v mezinárodních úmluvách a soft law. Práce se zaměří rovněž na výslednou implementaci politik, týkajících se menšinových a regionálních jazyků a v závěrečné případové studii ji vyhodnotí. Problematika menšinových jazyků bude vždy posuzována v širším mezinárodním kontextu. Je proto nezbytné zasadit jazykovou politiku a situaci konkrétních menšinových jazyků do souvislosti s jazykovou politikou Evropské unie (EU) a dalších mezinárodních organizací. Jazyková politika patří do kompetencí jednotlivých členských států a Evropská unie jim poskytuje především podporu a to pomocí programů a doporučení. Existují určité náznaky samostatné jazykové politiky a speciálně politiky vůči menšinovým jazykům, ale jsou velmi omezené, jelikož se ani v rámci Evropské unie nedaří nalézt soulad mezi jednotlivými státy v tak ožehavém tématu, jako je ochrana menšin a menšinových jazyků. Přesto patří péče o evropské jazyky a zachování jazykové diverzity k základním principům EU a je zakotvena v článku II - 82 Charty základních...
|
|
|
Structural Policy of the town Duisburg in the years from 1994 untill 2004
Zajíc, Jan ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
host ::
RSS.