|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
|
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
|
|
|
Fenomenologie sociálního faktu
Flam, Jiří ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce srovnává různé teorie sociálních faktů, od pojetí předpokládající jejich ontologickou samostatnost k pojetí, jež je činí závislé na sféře faktů psychických. Zároveň tyto teorie vystavuje otázce po jejich vztahu k lidskému vědomí. Vztah vědomí k sociálním faktům má totiž vliv na další fenomény - tvorba mas, totality, sociální konstrukce reality, princip akauzální synchronicity. Zároveň upozorňuje na nebezpečí i klady, jež z této role mohou vyplývat.
|
|
|
Platónovo pojetí duše
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
V úvodu své bakalářské práce "Platónovo pojetí duše" jsem nastínila problém duše v době vrcholné antické filosofie, dál jsem stanovila cíl nahlédnout Platónovu duši z co nejvíce úhlů pohledů a představila jsem publikace, které jsem použila. První kapitola je věnována základní charakteristice duše a tou je pohyb. Druhá kapitola, rozepěna do tří menších podkapitol představuje základ Platónova pojetí duše a je jí péče o duši. Ve třetí kapitole je rozebírána nejen duše, ale také tělo, které s duší úzce souvisí. Čtvrtá kapitola je věnovaná nesmrtelnosti duše a zároveň smrtelnosti těla. V poslední páté kapitole "Charakter duše, podoby duše podle Platóna" jsem představila několik obrazných vyjádření o duši, kterak ji Platón ve svých dialozích vyobrazuje. V závěru jsem shrnula nejdůležitější významy jednotlivých kapitol.
|
|
|
Problém fenomenologického pojetí smrti
Němec, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se věnuje několika filosofickým pojmům v dějinách evropské kultury, která počíná řeckou a končí tou na naší konzumní. Jsou to pojmy bytí, práce, smrti, duše, odpovědnosti a svobody. Nejdříve je pojednáváno o fenomenologii v jejím počátku. Posléze se budeme zabývat filosofií v dějinách naší kultury. V kapitole o práci a smrti budeme hledat vzájemné vztahy obou. A na závěr rozebereme problém samotné péče o duši jako možnost hledání vlastního bytí. Cílem tohoto díla je ukázat, že práce je zástupný element strachu ze smrti a že jedině péče o duši nás tohoto strachu zbavuje.
|
|
|
Mýtus ženské krásy
Česká, Michaela ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá současným trendem kultu těla a mýtu krásy, jeho biologickými a kulturněhistorickými kořeny. Pokouším se objasnit, proč je krása v dnešní společnosti tolik genderově podmíněná, proč je právě žena ztotožněna s krásným pohlavím. Dále zkoumám společenské mechanismy, které legitimizují honbu po ideálním těle, a jejich důsledky na individuální i společenské rovině.
|
|
| |
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
Dvě podoby filosofie dialogu (Lévinas a Buber)
Konvalinková, Pavla ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce "Dvě podoby filosofie dialogu" se zaměřuje na problematiku filosofie dialogu ve 20. století. Snaží se ji přiblížit jednak teoretickým popisem filosofie dialogu, jednak prostřednictvím dvou konkrétních příkladů, a to filosofií Martina Bubera a filosofií Emmanuela Lévinase. Oba jsou jedněmi z nejvýznamnějších představitelů filosofie dialogu a v jejich díle se tato filosofie silně odráží. Práce je rozdělena do tří částí. V první části předkládá obecné pojednání o filosofii dialogu ve 20. století, věnuje se impulsům, které vedly k jejímu vzniku, a které velmi podobu filosofie dialogu ovlivnily, popisuje její hlavní znaky a předkládá její nejvýznamnější představitele a jejich ústřední myšlenky. U dvou nejvýznamnějších nabízí krátký medailon. Ve druhé a třetí části tato práce rozebírá nejvýznamnější filosofické myšlenky Martina Bubera a Emmanuela Lévinase, v obou případech s důrazem na filosofii dialogu. Kromě stručného životopisu každého filosofa se věnuje jeho významným filosofickým myšlenkám a velký důraz klade na dialogické myšlenky, kterým poskytuje největší prostor. Především myšlenky dialogické filosofie obou filosofů tato práce strukturuje tak, aby je bylo možné navzájem porovnat. Díky tomu tato práce nabízí hlubší vhled do filosofie dialogu.
|
|
|
Kierkegaard a konec metafyziky
Vohnická, Veronika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Contribution of Danish philosopher Soren Kierkegaard to European philosophy is his interest in the free human living (existence). The transcedence of an intellect on behalf of belief gets his thinking beyond the conventional conception of the world which culminated in the Hegel's system. Distraction of an abstract thinking and enforcement of an individual is a hard failure when we want to understand the world. The individual human being is a key and ressource to assumption of the universal being and particular existence. Complete research of ideas anxiety, irony, human existence, freedom and truth is a proof of a possibility that we can handle the complex of being and truth. The essential movement (return to own heart) is a conjuction with reflection can be a fundamental of understanding true existence. The posibility of insight of the komplex of being. Experience of a faulted moment (in human existence) enables insight into complex of being and understanding an individuality of spending human existence. This writing outlines development of méthaphysic from antique period through German classical philosophy and the influence of Soren Kierkegaard on the breakage of traditional conception of human existence and his relation to Sókratés. It's shown Kierkegaard's contributing to existentialism and destiny of...
|
host ::
RSS.