|
|
Fenomenologie sociálního faktu
Flam, Jiří ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce srovnává různé teorie sociálních faktů, od pojetí předpokládající jejich ontologickou samostatnost k pojetí, jež je činí závislé na sféře faktů psychických. Zároveň tyto teorie vystavuje otázce po jejich vztahu k lidskému vědomí. Vztah vědomí k sociálním faktům má totiž vliv na další fenomény - tvorba mas, totality, sociální konstrukce reality, princip akauzální synchronicity. Zároveň upozorňuje na nebezpečí i klady, jež z této role mohou vyplývat.
|
|
| |
|
|
Poimenické aspekty komunikace na pomezí individuální eschatologie
Flam, Jiří ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Hanes, Pavel (oponent)
Tato práce reaguje na otázku, zda existuje způsob komunikace, kterým by církve mohly oslovit společnost, ovšem který není v současnosti církvemi dostatečně využit. Práce představuje specifický komunikační prostředek, kterým je právo. Právo je představeno jako komunikační proces, současně jsou popsány jednotlivé metody, kterými je možno do tohoto komunikačního procesu vstoupit. Úspěšnost komunikačního procesu závisí na ochotě účastníků tohoto procesu spolu komunikovat. Práce se proto zaměřuje i na otázku, zda církve mají stát o využití celospolečenských komunikačních prostředků, když alternativou by mohlo být vytvoření uzavřených teologických elit. Odpověď na tuto otázku je hledána prostřednictvím christologického významu komunikace. V poslední části se proto práce výzkumně zaměřuje i na dílčí zodpovězení otázky, zda je v české společnosti zájem o komunikaci s církvemi, a to o vybraných tématech z oblasti individuální eschatologie. Práce představuje jednotlivé komunikační metody a oblasti, v nichž mohou církve působit na společenské úrovni: podpora člověka při hledání jeho životních hodnot, vstup církve do soukromoprávních vztahů, rozhodování sporů, usmiřování stran sporů a mediace, výkon veřejné moci, monitorování legislativy. Na rozdíl od metod zaměřených na individuální komunikaci s jednotlivci...
|
|
|
Poimenické aspekty komunikace na pomezí individuální eschatologie
Flam, Jiří ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Hanes, Pavel (oponent)
Tato práce reaguje na otázku, zda existuje způsob komunikace, kterým by církve mohly oslovit společnost, ovšem který není v současnosti církvemi dostatečně využit. Práce představuje specifický komunikační prostředek, kterým je právo. Právo je představeno jako komunikační proces, současně jsou popsány jednotlivé metody, kterými je možno do tohoto komunikačního procesu vstoupit. Úspěšnost komunikačního procesu závisí na ochotě účastníků tohoto procesu spolu komunikovat. Práce se proto zaměřuje i na otázku, zda církve mají stát o využití celospolečenských komunikačních prostředků, když alternativou by mohlo být vytvoření uzavřených teologických elit. Odpověď na tuto otázku je hledána prostřednictvím christologického významu komunikace. V poslední části se proto práce výzkumně zaměřuje i na dílčí zodpovězení otázky, zda je v české společnosti zájem o komunikaci s církvemi, a to o vybraných tématech z oblasti individuální eschatologie. Práce představuje jednotlivé komunikační metody a oblasti, v nichž mohou církve působit na společenské úrovni: podpora člověka při hledání jeho životních hodnot, vstup církve do soukromoprávních vztahů, rozhodování sporů, usmiřování stran sporů a mediace, výkon veřejné moci, monitorování legislativy. Na rozdíl od metod zaměřených na individuální komunikaci s jednotlivci...
|
|
|
Psychologické a sociologické souvislosti teorie práva.
Flam, Jiří ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Cílem práce je uchopit právo z pohledu některých psychických a sociálních fenoménů, resp. faktorů, vyjadřujících naše sebeprožívání. Při změně psychického faktoru lze přepokládat adekvátní změnu práva či náhledu na fenomén práva, což můžeme považovat za důkaz, že fenomény práva jsou navázány na psychické a sociální fenomény. Otázka sebeprožívání je konkretizována na otázku, zda má na právo vliv, pokud se prožíváme individualisticky či kolektivisticky. Diplomová práce pracuje s myšlenkovými modely, které pojímá jako ideální typy, jež uchopuje filosoficky, nikoli historicky. Jako model individualistického prožívání je zvolen model mysli Reného Descarta. Jako model kolektivního sebeprožívání či sebepojetí je zvolen model subjektu Carla Gustava Junga, doplněna v dílčích bodech úvahami Émila Durkheima, Emanuela Lévinase, Edmunda Husserla a Eliase Canettiho. Práce předpokládá, že se do práva psychické fenomény a jejich změna promítnou v právních normách jak z hlediska jejich tvorby, tak z hlediska vymáhání jejich dodržování a z hlediska jejich interpretace. Zvláštní pozornost je věnována otázce, kdo, případně co je to suverén a z hlediska prezentovaných typů sebepojetí subjektu se zamýšlí i nad způsobem uzavření tzv. společenské smlouvy, již je možno považovat za faktickou ústavu a počátek práva. Z...
|
|
|
Fenomenologie sociálního faktu
Flam, Jiří ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce srovnává různé teorie sociálních faktů, od pojetí předpokládající jejich ontologickou samostatnost k pojetí, jež je činí závislé na sféře faktů psychických. Zároveň tyto teorie vystavuje otázce po jejich vztahu k lidskému vědomí. Vztah vědomí k sociálním faktům má totiž vliv na další fenomény - tvorba mas, totality, sociální konstrukce reality, princip akauzální synchronicity. Zároveň upozorňuje na nebezpečí i klady, jež z této role mohou vyplývat.
|
|
| |
host ::
RSS.