|
|
The past as a leitmotif in Stewart Parker's dramatic work for stage
Raisová, Michaela ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato práce si klade za cíl zkoumat a pojmenovat tendence zobrazování minulosti v dramatickém díle Stewarta Parkera. Podle historika Haydena Whitea hraje při rekonstrukci historie důležitou roli míra invence. Z tohoto pohledu je historikova rekonstrukce minulosti podobná práci spisovatele historických románů nebo dramat. Stewart Parker ve svém díle reflektoval politickou situaci Severního Irska, tzv. the Troubles. V jeho hrách tvoří minulost zásadní prvek. Na jedné rovině slouží jako pozadí, na němž se odehrává drama postav, na straně druhé Parker zdůrazňuje motiv minulosti na osobní rovině jednotlivých postav. Hlavní myšlenkou, která provází celé jeho dílo, je smíření se s minulostí, jakož i koncept sebe nenávisti, v němž Parker spatřuje původce konfliktů. Stewart Parker ve svých hrách často zobrazuje duchy. Tyto postavy hrají v jeho hrách důležitou roli a mají schopnost ovládat jejich dynamiku. V souvislosti s definicí rekonstrukce historie podle Haydena Whitea lze ocenit dílo Stewarta Parkera jako literární alternativu k politické historii konfliktů Severního Irska. Tato práce zkoumá použití a zobrazení minulosti ve hrách Spokesong, Catchpenny Twist, Nightshade, Pratt's Fall, Northern Star, Heavenly Bodies and Pentecost.
|
|
|
Academic spectacle: commodification of knowledge in Pnin, The Breast and White Noise
Labanczová, Johana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Práce Spektákl na univerzitní půdě: vědění jako konzumní produkt v románech Pnin, The Breast a White Noise se zabývá komodifikujícím vlivem konzumní společnosti na vzdělávání, koncept vědění a chápání informacemi, tak jak jej zachycují následující americké romány z akademického prostředí: Pnin (1957) od Vladimira Nabokova, The Breast (1972) od Philipa Rotha a White Noise (1985), jehož autorem je Don DeLillo. Práce kombinuje literární analýzu s využitím kulturně-teoretických poznatků o postmoderní společnosti z textů Waltra Benjamina, Jeana Baudrillarda, Guy Deborda, Lindy Hutcheon či Theodora Adorna a Maxe Horkheimera, ale staví i na čistě sociologických konceptech, jako je "riziková společnost" Ulricha Becka, "arénový model" přístupu k sociálním problémům Stephena Hilgartnera a Charlese Boska, případně "hyperkonzumní společnost," což je termín, jímž stav současné společnosti označuje Gilles Lipovetsky. Práce tedy spadá do oblasti kulturních studií, které kombinují přístupy sociologie a literární vědy. Pro účely analýzy reflexe vlivu konzumní společnosti na akademické prostředí v daných románech byly, na základě textů výše zmíněných autorů, vytyčeny čtyři hlavní aspekty komodifikace: jde o zvěcnění, banalizaci, spektakularizaci a fragmentárnost. V práci jsme, mimo jiné, usilovali o vyzdvihnutí...
|
|
|
Ironické mýty a rozbité obrazy: Reflexe povstání roku 1798 v irském románu a dramatu dvacátého století
Markus, Radvan ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Mac Craith, Micheal (oponent)
Irské povstání roku 1798 je společně s předcházející dekádou právem považováno za přelomovou událost ve vytváření irské národní identity. Proto nepřekvapí, že na poli historiografie i literatury dalo podnět k vzniku velkého množství často si odporujících interpretací. Tato studie se soustředí na historické romány a divadelní hry napsané o povstání jak v anglickém, tak i irském jazyce v průběhu dvacátého století, zvláště pak po roce 1916. Ve středu pozornosti stojí interpretace zmíněné události obsažené v těchto literárních dílech, které jsou srovnávány s různými pohledy na rok 1798 vzniklými na půdě irské historiografie. Vzhledem k tomu, že se na povstání zvláště od sedmdesátých let dvacátého století pohlíží ve světle pozdějšího konfliktu v Severním Irsku, hraje tato spojitost v analýze významnou roli. Na teoretické úrovni čerpá disertace z poznatků Haydena Whitea, jenž, jak známo, uvedl v pochybnost hranici mezi zpracováním dějinných událostí v historiografii a literární fikci. Tento relativismus je zároveň doplněn vybranými prvky filozofie Paula Ricoeura, která klade důraz na nevyhnutelné etické otázky se zobrazením dějin spojené. V souladu se svými teoretickými východisky zkoumá studie možný přínos interpretací historie obsažených v literatuře. Z hlediska obsahu je zdůrazněna skutečnost, že...
|
|
|
Folklore and myth on stage: a comparison of their use in revival and contemporary Irish drama
Kurz, Matouš ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
bakalářské práce Cílem této práce je porovnání užívání mytologických a folklorních prvků v irském dramatu z doby irského národního obrození a současnosti. Jelikož téma je samo o sobě velmi rozsáhlé a jeho podrobné zpracování by vyžadovalo rozsah několikanásobně větší, rozhodl jsem se zaměřit pouze na dvě hry, The Countess Cathleen od W. B. Yeatse, která reprezentuje éru obrození a At the Black Pig's Dyke od Vincenta Woodse, která reprezentuje současnou dramatickou tvorbu. Rozhodnutí pro výběr zrovna těchto dvou her má své opodstatnění z několika důvodů. Za prvé, mezi oběma hrami jsou nápadné podobnosti, jako například fakt, že obě jsou dramatickými prvotinami (standardní délky) svých autorů, a nebo že jejich uvedení vyvolalo ostré diskuse. Za druhé, obě hry také mají společný centrální motiv související s černým vepřem z irské mytologie. Hry jsou předkládány jak v historickém, tak kulturním kontextu, aby se tak usnadnilo pochopení klíčových prvků v nich obsažených a zároveň usnadnilo závěrečné srovnání Yeatsova a Woodsova užití mytologie a folklóru. Práce je rozdělená na šest kapitol. Hlavním účelem úvodní kapitoly je vysvětlení, jak bude nakládáno s mytologickými a folklorními prvky, a zároveň poskytnout krátký úvod k irské kultuře a literatuře obecně. V následující kapitole se pokouším krátce...
|
|
|
"The Dead" - A critical compilation of existing interpretations
Fíl, Lukáš ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zkompilovat a rozebrat několik pohledů na povídku 'Nebožtíci' ze sbírky Dubliňané (1914) od Jamese Joyce. Povídka se zde považuje za velmi vhodnou ke kreativnímu čtení a subjektivní interpretaci, může dokonce být nahlížena jako platforma pro různé diskursy, skryté a nedokončené příběhy, historické výpovědi, aj. Tato esej obhajuje názor, že 'Nebožtíci' úspěšně dramatizují samotný proces literární interpretace. V práci se zároveň uvažuje nad těsnou vazbou mezi povídkou a jejím autorem, jeho osobností, životní historií a tím, jak se celá povídka odvíjí z Joyceovy celkové skepse vůči svým krajanům v Dublinu. Kapitola "Biografické čtení" rozebírá samotného autora jako jeden z principů pro interpretaci povídky. Reflektuje na esej Richarda Ellmanna "Podklady k 'Nebožtíkům'" a všímá si jejích kladů, zároveň ale bere na vědomí negativa přístupu, který se v kapitole nazývá biografická metoda čtení povídky. Další kapitola "Projekt Dubliňané" v úvodu vymezuje dva protilehlé čtenářské pohledy na povídku, které si ovšem neodporují, naopak se vzájemně obohacují. První se na povídku dívá jako na individuální text, zatímco druhý jako na nedílnou součást samotné sbírky. Kapitola zmiňuje koncept paralýzy, která celou sbírku prostupuje, i to, jak se projevuje v 'Nebožtících'. Pozornost...
|
|
|
Topographies of Culture and Identity: The Role of Landscapes and Cityscapes in Selected Film Representations of Ireland
Pavlíčková, Tereza ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na význam vesnické a městské krajiny ve vybraných filmových vyobrazeních Irska. Kulturní geografie tvoří základní teoretický rámec této analýzy. Aplikace všeobecných poznatků z tohoto oboru v daném kulturním kontextu dokazuje, že tyto socio- kulturní procesy mají v Irsku mimořádný význam. Bakalářská práce dále plně osvětluje pojmy irská národní identita a irská kinematografie. Z tohoto vylíčení jasně vyplývá, že zkoumání filmů vyobrazujících Irsko vyžaduje komplexní přístup. Důležitým aspektem bakalářské práce je také zaměření se na konkrétní kulturní aspekty, jež jsou v rámci Irské kultury stavěny do protikladu a které poukazují na nejednoznačný vztah mezi přítomností a minulostí v této společnosti. Jak ukáže bakalářská práce, v oblasti kinematografie má tento úzce definovaný pohled vliv na filmovou tvorbu samotnou, i na její následné vnímání. Zejména ve druhém případě lze vnímat dopad tohoto vývoje jako negativní, jelikož dichotomický přístup neumožňuje komplexní zkoumání filmů věnujících se Irsku. V rámci bakalářské práce je dokázáno, že vesnické a městské krajiny ztvárněné ve filmu jsou vizuálně výmluvnými prvky, silně propojenými s kulturním kontextem daného díla, a proto jejich zkoumání může zásadně přispět k jeho plnému porozumění. Analýza pěti vybraných filmů...
|
|
|
An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film
Kejmar, Tomáš ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav anglistiky a amerikanistiky Tomáš Kejmar Abstrakt bakalářské práce THE ROAD NOT TAKEN Analýza reprezentace významných událostí a osobností irských dějin v období 1916-1923 v irském filmu Abstract of BA Thesis An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film. Praha, květen 2011 vedoucí práce: Clare Wallace, Ph.D. 2 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na období irské historie v letech 1916 až 1923, tedy období, které začíná Velikonočním povstání a končí Irskou občanskou válkou. Předmětem studie je to, jakým způsobem je toto období zachyceno ve třech celovečerních historických filmech uvedených v posledních dvou desetiletích. Konkrétně se jedná o snímky The Treaty (1992), režie Jonathan Lewis; Michael Collins (1996), režie Neil Jordan; a The Wind That Shakes the Barley (2006), režie Ken Loach, který byl uvedený do české distribuce pod názvem Kdo seje vítr. Hlavním cílem této práce je analyzovat způsob, jakým jsou představeny historické události a hlavní postavy filmů, a nabídnout možná vysvětlení, co z daných způsobů zobrazování osob a událostí vyplývá. V závislosti na těchto závěrech je posuzováno i to, jakému účelu mají tyto způsoby nakládání s historickým materiálem...
|
|
|
Contemporary culture vs. Irishness in the plays of Martin McDonagh
Pichrtová, Lenka ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Hry irského dramatika Martina McDonagha se v posledních letech setkaly s mohutnou diváckou a kritickou odezvou. Předmětem diskuze se navzdory autorově britské národnosti nejčastěji stává jeho příslušnost k irské dramatické tradici a jeho vyobrazení Irska, kam zasadil většinu svých her. Jeho dramata vybočují z řady mírou násilí a útoky proti tradičním irským hodnotám, jakou je například náboženství nebo rodina. McDonagh sám tvrdošíjně popírá vliv svých irských dramatických předchůdců a jako svůj hlavní zdroj inspirace uvádí současnou popkulturu, zejména akční filmy a seriály. Pečlivé zkoumání jeho her však svědčí o něčem jiném - vliv J.M. Synga, Samuela Becketta a mnoha jiných je nezpochybnitelný. Tyto nesrovnalosti v prohlášeních autora zmátly již mnoho kritiků - k stávajícím nesnadnostem při interpretování a zařazení McDonaghových her se tedy přidává i fakt, že často protichůdná slova dramatika samotného nelze ve většině případů brát za bernou minci. McDonagh nerozlučně sepjal většinu svých dramat s irskými reáliemi a stal se terčem mnoha kritiků, tvrdících, že své renomé založil na zesměšňování irského venkova. Avšak lehkost, se kterou McDonaghovy hry překračují hranice států a kultur svědčí o tom, že jádro dramatikovy práce spočívá hlouběji. Při translokaci jeho dramat sice zhusta dochází ke ztrátě...
|
|
|
Depiction of media in British dystopian fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Na příkladu čtyř uznávaných románů se práce zabývá zachycením médií v britských antiutopických románech dvacátého století a vývojem, kterým toto zachycení prošlo. Zaměření na menší počet primárních textů, stejně jako zeměpisné a časové ohraničení, je zčásti dáno omezeným rozsahem práce, zčásti zdůvodněno častým vnímáním Anglie jako "hrdého Albionu", bašty občanských svobod, a dvacátého století jako věku totalitních režimů, umožněných či alespoň podpořených překotným rozvojem dorozumívacích prostředků a masových médií. Interpretovaná díla zahrnují Báječný nový svět Aldouse Huxleyho (česky i jako Konec civilizace) a 1984 George Orwella, romány které v obecném povědomí definují žánr antiutopie jako takový a které jsou spolu často porovnávány, například v knize Neila Postmana Ubavit se k smrti. Tuto dvojici doplňuje kniha H. G. Wellse Až spáč procitne, vzniklá na samotném přelomu devatenáctého a dvacátého století a vybraná pro Wellsovu zakladatelskou pozici v moderní utopické i antiutopické tvorbě, a grafický román Alana Moora a Davida Lloyda V jako vendeta, postmoderně a sebereflexivně se vyrovnávající jak s tématem, tak se svými předchůdci, se kterými tvůrci vstupují do debaty již zvolenou formou. Volba čtyř výrazných, velmi odlišných děl si vyžádala, aby k nim bylo v práci i přes zřetel ke společným prvkům...
|
|
|
"Within un-, sub- or supernatural forces": establishing the world of Tom Stoppard's Rosencrantz and Guildenstern are dead
Krtička, Filip ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Hra Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi Toma Stopparda je svou podstatou hypertextuální: využívá různých textů a jejich poetických technik k dosažení svébytného efektu. Jakožto "přepis" Shakespearovy tragédie Hamlet, vrhá na ni nové světlo s použitím technik hry Čekání na Godota Samuela Becketta a Šest postav hledá autora Luigi Pirandella. Dominantním prvkem Stoppardova dramatu je pak metaforické využití principu dvou stran jedné mince, který, jednak ukazuje stejnost v odlišnosti a odlišnost ve stejnosti, a jednak zdůrazňuje základní okolnost moderního života, kterou je relativismus: co je pro jednoho panna, je pro druhého orel. Tento metaforický obraz tak diktuje několik dichotomií zásadních pro dílo: realita - fikce, umění - život, bytí - hraní, divák - herec, tragédie - komedie atd. Ustanovení světa hry jako absurdního v počáteční scéně házení mincí je pouze zdánlivé. Naopak, tato úvodní hra ve hře jasně poukazuje na linearitu a determinismus vládnoucí světu Stoppardova dramatu. Rozhodujícím "činitelem" je zde text Hamleta, který diktuje nevyhnutelný konec Rosencrantze a Guildensterna. Zatímco Čekání na Godota reprezentuje absenci a nekonečný koloběh života jako absurdní čekání na čekání jehož ukončení závisí na arbitrární náhodě, ukazuje svět Stoppardovy hry nevyhnutelnost osudu Rosencrantze a...
|
host ::
RSS.