|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově se školou
Wiesnerová, Daniela ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Téma své bakalářské práce jsem si zvolila na základě praxe, osobní zkušenosti a zkušeností kolegů v oboru při svém šestiletém působení v Dětském domově se školou. Zabývám se popsáním činnosti a rizik spojených s činnostmi sociálních pracovníků k dosažení cílů v Dětských domovech se školou. K dosažení těchto cílů bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, využila jsem metody polo strukturovaného rozhovoru. Rozhovory mi poskytlo pět sociálních pracovníků z Dětských domovů se školou v naší republice. Bylo zjištěno, že role sociálního pracovníka je velmi významná a svou náplní různorodá. Sociální pracovník je prostředníkem mezi Dětským domovem se školou a všemi institucemi navazujícími. Koordinuje příjem nezletilých dětí a administrativně zajišťuje jejich přijímání, přemísťování a propouštění, spolupracuje a zprostředkovává kontakt s organizací OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dětí), ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), policií ČR, soudy, školskými i zdravotnickými zařízeními. Nedílnou součástí je zprostředkování a umožnění kontaktu s rodinou, bližními, pěstouny, informuje je o dění v zařízení a s dětmi udržuje úzký kontakt a informuje je o jejich rodinné situaci tak, aby to bylo v jejich zájmu, přiměřeně věku a psychickým schopnostem nezletilého dítěte. Mezi činnosti, které sociální...
|
|
| |
|
|
Sebepojetí profese učitele.
Laporčáková, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vybraných otázkách sebepojetí učitelek prvního stupně základní školy. Teoretická část se zabývá především problematikou pojmů týkajících se sebepojetí a jejich objasněním. Empirická část měla za úkol vysledovat důležité momenty, osoby a fáze vedoucí k formování postojů a představ, jaké kantorky o sobě chovají. Během profesního vývoje byla zásadní konstrukce učitelské identity a sebevědomí. Šetření bylo kvalitativně orientované a realizované prostřednictvím analýzy životní historie učitelek. Otevřeným kódováním byla narace respondentek rozdělena do 5 hlavních kategorií. Výzkum životních příběhů vedl k přepokládaným i překvapivým zjištěním a vyplynul z něj návrh doporučení pro pregraduální přípravu pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA Sebepojetí, učitel, profesní identita, klíčové dovednosti, sebevědomí
|
|
| |
|
| |
|
|
Žák s hyperkinetickou poruchou na základní škole
Hejhalová, Tereza ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku hyperkinetické poruchy. V teoretické části je zpracována rešerše odborné literatury, která vystihuje základní pojmy a principy pro snadnou orientaci v tématu. V praktické části práce bylo využito znalostí načerpaných z teoretické části. Praktická část se skládá z rozboru školského systému, náplně práce asistenta pedagoga a z případové studie jedenáctileté žákyně základní školy, u které byl diagnostikován syndrom ADHD. Díky kooperaci s rodinou žákyně a její třídní učitelkou v základní škole vznikla možnost načerpat jejich osobní zkušenosti ze spolupráce s žákyni. Matka dítěte i třídní učitelka poskytly své odpovědi v polostrukturovaných rozhovorech. Díky tomu byli získány informace o chování žákyně ve školním prostředí, v domácím prostředí i v prostředí svých vrstevníků. Vlastní interpretace autorky tak pracuje jak s výsledky odborného výzkumu, tak z osobních zkušeností dvou osob nejvýznamněji se podílejících na výchově žákyně a na budování jejího intelektu. Cílem práce bylo vytvořit náhled, jak pracovat s těmito žáky a vytvořit pro ně maximálně efektivní prostředí pro učení v podmínkách běžných základních škol. KLÍČOVÁ SLOVA ADHD, farmakoterapie, hyperaktivita, hyperkinetická porucha, impulzivnost, kazuistika, nepozornost, porucha učení
|
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu
Matošková, Iva ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část poskytuje primární vhled do systému sociálních služeb se specifikací denních stacionářů jako služeb sociální péče dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále pojednává o spektru profesí, které se mohou uplatnit v denních stacionářích na základě právního systému České republiky. V praktické části je předložen kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu, kterým je kraj hlavní město Praha. Výzkum sleduje profesní proporcionalitu multidisciplinárních týmů s ohledem na úroveň a obor vzdělání a participaci pracovníků na činnostech realizovaných v denních stacionářích. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce navrženo doporučení pro praxi. Je zde představena ukázka práce s využitím metody inscenační a uplatněním principů zážitkového učení. Záměrem ukázky je rozvoj funkční komunikace a nácvik navazování sociálních kontaktů pro klienty s poruchou autistického spektra. Motivací pro činnosti je kniha Daisy Mrázkové Haló, Jácíčku.
|
|
| |
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost učitele
Hovorková, Karolína ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na pozorování jednoho učitelského sboru na druhém stupni malé české venkovské základní školy s ohledem na sebevzdělávání těchto učitelů. Teoretická část se zaměřuje na metody a principy sebevýchovy a sebevzdělávání učitelů druhého stupně základní školy. V praktické části pak je použita jednak kvantitativní metoda - všichni učitelé zkoumaného učitelského sboru vyplnili strukturovaný dotazník, jednak kvalitativní metoda - s těmito učiteli byly vedeny individuální rozhovory. Cílem práce je zmapovat metody a principy sebevzdělávání a aspekty, které učitelům sebevzdělávání ztěžují nebo znemožňují, popř. okolnosti, za jakých by byli ochotni se sebevzdělávat. Tuto práci lze považovat za akční výzkum, kterému byl podroben malý, ale maximální možný vzorek. Průzkum ukázal, jakými způsoby se dotazovaní učitelé vzdělávají, co jim v sebevzdělávání brání a za jakých okolností nebo v jakých oblastech by se rádi sebevzdělávali.
|
host ::
RSS.