Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 203 záznamů.  začátekpředchozí126 - 135dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vladimír Houdek
Paulus, Petr ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá pozapomenutým básníkem Vladimírem Houdkem, jenž své jediné dvě sbírky publikoval na samém přelomu 19. a 20. století. Důraz je kladen na všechny dostupné materiály o jeho díle a životě. Na základě analýzy těchto pramenů a literárněhistorické charakteristiky autorových textů a jejich motivů se práce pokouší určit místo Vladimíra Houdka v české literatuře. Představuje dobový ohlas jeho poesie a současně ji porovnává s tvorbou dalších autorů.
České literární sny. (Interpretace tří Kunderových románů)
Kovácsová, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce České literární sny se věnuje interpretaci tří románů Milana Kundery (Žert, Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění). Těžiště interpretace leží ve snových pasážích románů, smysl textu je hledán v souvislostech mezi méně a více nápadnými motivy a v intertextuálních odkazech. Interpretace vybraných Kunderových románů jsou rámovány kontextem děl Ludvíka Vaculíka, zejména Českým snářem.
Tónický verš a čeština
Zindulková, Klára ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Ve své práci popisuji metrickou strukturu tónického verše a jeho místo v soustavě versifikačních systémů. Porovnávám definice tohoto typu verše u zahraničních i českých autorů a zkoumám důvody jejich odlišností. Popisuji kategorii izochronie taktů jako vlastnost jazyka, z níž tónický princip vychází. Dále podávám přehled druhů tónického verše v polštině, angličtině, ruštině a němčině, zvlášť se věnuji obecné kategorii přísného tónismu (strict stress-meter) a jeho vztahu k tónickému verši i k některým českým literárním textům. Dále se věnuji bližšímu rozboru textů pěti českých básníků, které jsou na principu tónismu více či méně postaveny. Nejpodrobněji zkoumám drama Faëthon od O. Theera, přičemž vycházím z dobových kritických ohlasů, svědectví autora i moderních metrických popisů. Závěr práce je věnován problematice překladů tónických veršů do češtiny a souvislosti tónismu s metrickou základnou přízvučných převodů časomíry, a také orálnímu, zvukovému charakteru tónického verše obecně.
Figural Thinking: Theory and Practice
Žilová, Jana ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Resume SK! ! Tento výskum prezentuje skúmanie figurálnej teórie tak ako bola založená Jean-François Lyotardom v jeho práci Discourse, figure (1971). Základ pre figurálnu teóriu sa ukázal byť podložený psychoanalytickým rámcom tak ako je reprezentovaný v klasickej teórii výkladu snov a koncepte tranzičného priestoru spracovaného u D. Winnicotta. Ukázali sme, že špecifický figurálny prechodný priestor dáva vyvstávať typu priestoru, ktorý dovoľuje obrazu a divákovi skúmať individuačné procesy, tak ako boli založené G. Simondonom (1992) a tým vytvárať potencialne nové série obrazu, ktoré podnecujú a vyzývajú nové perceptívne vzorce diváka. Figurálne pozadie bolo rovnako objavené v práci Gilles Deleuza, precízne v Logic of Sensation (1981) kde Deleuze skúma diagramatický systém. ! Výsledkom prehĺbeného skúmania Lyotardovej poetickej transgresie tak ako sme ju aplikovali na filmové titulky bolo dokázanie prítomnosti špecifického typu mobilného integrálneho titulku. Tento typ titulku spôsobuje splývanie a zrastanie textu a obrazu, ktoré znovupoukazuje na vlastné zdroje a potenciality obrazu. Piktoriálna transgresia bola skúmaná na príklade filmu Don't Look Now a konkrétne Nicolas Roegových farebných udalostí. Filmová transgresia bola argumentovaná na príklade video práce William Kentridga v Automatic Writing 2006,...
Podoby ženského snění v literatuře střední Evropy 20.století
Krupková, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá bdělým sněním ženských románových hrdinek děl 20. století střední Evropy. Metodologie inspirovaná rozlišením příznakových vod Gastona Bachelarda analyzuje kategorie vědomých snů, které se ve vybraných dílech objevují nejčastěji. S přihlédnutím k Bachelardovým textům o prostoru vyvstávají z interpretací další místa snění, která se vážou na obsahovou tematiku daného snu. Práce je doplněna o fenomenologii vnímání, jež v závěru vyvstává jako nejpodstatnější kritérium přístupu k vědomým snům.
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
Petr Borkovec: Básník formy
Horynová, Michaela ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Následující práce sleduje tvorbu básníka Petra Borkovce v průběhu devadesátých let. První část tvoří nástin několika zdrojů Borkovcovy poetiky a zaměřuje se především na kulturologii ruského akméismu. Důsledněji pracuje s pojmem "klasického" směřování v kontextu moderní ruské poezie, neboť právě zmapování tohoto pojmu, může vytvořit dobrý základ pro čtení Borkovcových děl. Druhá část práce obsahuje interpretace sbírek sledovaného autora, v chronologickém pořadí, tak jak vycházely v průběhu devadesátých let. Snaží se problémy ohledané v první části práce nacházet v konkrétních projevech díla a nastínit na tomto základě vývoj autorovy poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA: poezie, akméismus, expresionismus, hledisko, prostor, avantgarda
Detektivní trilogie Josefa Škvoreckého
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, nakolik se postava poručíka Josefa Borůvky z děl Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe blíží ideálu Velkého detektiva. V řešení bylo použito metody komparace sekundární literatury pojednávající o literárním prototypu Velkého detektiva a konkrétních sbírek či povídek. Ve druhé části bakalářské práce jsou literární díla porovnávána s díly filmovými. Provedeným porovnáním jsme zjistili, že i přes některé odchylky můžeme poručíka Borůvku považovat za Velkého detektiva. Přínosem této práce je zjištění, že se Josefu Škvoreckému podařilo do kontextu české literatury zařadit literární typ, který je populární ve světové literatuře a který splňuje požadavky detektivního žánru. Klíčová slova Josef Škvorecký, detektivka, poručík Borůvka, Velký detektiv, stopy
Teoretická koncepce symbolu u Zdeňka Mathausera a její návaznost na Paula Ricoeura
Mikeschová, Eliška Dana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou některých textů Zdeňka Mathausera, které tematizují výstavbu a fungování tzv. komplexní umělecké situace. Ta je rozpracována v tzv. modelu čtverce umělecké specifikace a v teorii symbolu. Teorie jsou zasazeny do rozsáhlého a uceleného rámce celého Mathauserova díla, které se pohybuje v prostoru mezi různorodými specifickými metodologiemi (strukturalismus, fenomenologie, hermeneutika).
Feministická a literární publicistika Pavly Moudré
Słowik, Olga ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje literárně a feministicky zaměřené články Pavly Moudré, které publikovala v časopisech Ženská revue, Ženské listy, Ženský obzor a Ženský svět. Součástí práce je kompletní bibliografie autorčiných textů uveřejňovaných v těchto periodikách, v popředí pak stojí ty spojené s literaturou a "ženskou otázkou". Analýza postihuje názory publicistky v jejích souvislostech s mírovým hnutím, ochranou zvířat, protialkoholním hnutím a spiritualismem. Ve všech zmíněných oblastech se Moudrá angažovala jako propagátorka duchovních hodnot, směřujících k duchovní obrodě lidstva, a tomuto účelu podřídila rovněž svoji publicistiku. Snažila se jak tématizovat konkrétní sociální problémy, svědčící o úpadku lidské morálky, tak psát obecnější, metaforičtější úvahy silně inspirováné teozofickým hnutím. To se odrazilo ve způsobu, jakým vnímala literaturu: hodnotila především autorský záměr, který by mohl poskytnout pozitivní vzor pro čtenáře. Básníka, tedy spisovatele a umělce obecně, považovala za bytost blízkou bohu a mající schopnost vidět více než průměrný člověk. Za blízkou bohu považovala Moudrá rovněž ženu: tento vztah byl dán "přirozeným úkolem" ženy, tedy mateřstvím jako darováním života a utvářením nového člověka. Feministka činila rozdíl mezi ženskými a mužskými vlastnostmi: ženství, založené na...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 203 záznamů.   začátekpředchozí126 - 135dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.