|
|
Evaluace a sledování dopadu v oblasti sociální práce v neziskových organizacích
Schneiderová, Denisa ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledováním dopadu a realizací průběžné evaluace při výkonu sociální práce v neziskových organizacích. Zvolené téma úzce souvisí s profesionalizací sociální práce. Díky komplexní evaluaci a sledování dopadu lze prezentovat výsledky sociální práce veřejnosti a dalším aktérům. Cílem diplomové práce je analyzovat aktuální situaci vzorku neziskových organizací v oblasti evaluace, které jsou financovány stejným donorem. Dále zhodnotit možnosti, schopnosti a limity neziskových organizací v oblastech evaluace a sledování dopadu. Diplomová práce dále analyzuje vztah mezi donorem a příjemcem podpory, vzájemné postavení v procesu evaluace a sledování dopadu. V diplomové práci byl využit kvalitativní výzkum. Pro realizaci kvalitativního šetření byl využit polostrukturovaný rozhovor. Cílem výzkumu je popsat "aktuální stav" v oblasti nastavování a realizace evaluace a měření dopadu, který popisuje možné oblasti spolupráce mezi příjemci podpory a donorem. Za hlavní závěr diplomové práce považuji zjištění, že příjemci podpory jsou spíše vybaveni schopnostmi a dovednostmi pro nastavení a realizaci evaluace než pro nastavení a realizaci měření dopadu. V případě měření dopadu a dopadových dat se organizace potýkají se zásadními limity. Příjemci podpory se aktuálně nenachází ve fázi, kdy by...
|
|
|
Duhové stárnutí v sociální práci a sociálních službách v Praze
Vlasáková, Barbora ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Česká společnost se pomalu stává tolerantnější vůči LGBTI+ osobám. Jak však bude reagovat na LGBTI+ seniory*ky, nyní skrytou menšinu, u kterých většina lidí jinou, než heterosexuální orientaci nepředpokládá? Je téma LGBTI+ stárnutí přítomno v praxi sociálních pracovníků*nic, kteří jsou se seniory*kami v kontaktu takřka na denní bázi? Práce si klade za cíl reflektovat téma potřeb stárnoucích LGBTI+ osob v pobytových a terénních sociálních službách v Praze, a to optikou samotných sociálních pracovníků*nic a jejich vnímání možných facilitátorů a bariér ve vztahu výkonu praktické sociální práce a tématu LGBTI+. Následná analýza přinese soubor poznatků, které mohou poskytnout organizacím pracujícími s tématem LGBTI+ vhled na úspěšnost propagace tématu v sociálních službách a případnou potřebu vzdělávání sociálních pracovníků*nic. Klíčová slova: LGBTI+ osoby, senioři*ky, sociální práce, přístup zaměřený na člověka, pobytové sociální služby, terénní sociální služby, Praha.
|
|
|
Evaluační nástroj pro práci se sexualitou klientek a klientů v pobytových sociálních službách pro seniory
Frühbauerová, Martina ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Se snahou o deinstitucionalizaci a zkvalitnění poskytované péče přichází téma sexuality i do prostředí českých pobytových sociálních služeb. Stále častěji prorůstá do odborných diskuzí a po malých krůčcích i do reality péče v některých pečujících organizacích. Cílem předpokládané diplomové práce je tvorba evaluačního nástroje pro práci se sexualitou seniorek a seniorů v pobytových sociálních službách v oblasti kompetencí zaměstnanců a jejich opory v organizačních strukturách. Vznikne tak soubor indikátorů stěžejních v práci se sexualitou klientů, které svou přenositelností umožňují dalším organizacím toto téma evaluovat a identifikovat tak prostor pro rozvoj. Klíčová slova: aktivní stárnutí, evaluační nástroj, kvalita života, pobytové sociální služby, přístup zaměřený na člověka, sexualita seniorů
|
|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
Aspekty ovlivňující participaci doprovodů dětských pacientů a členů multidisciplinárního týmu nelékařských zdravotnických pracovníků průběhu hospitalizace ve FN Motol
Otáhalová, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce pojednává o asketech ovlivňující spolupráci rodičů hospitalizovaných dětí a členů multidisciplinárního týmu nelékařských zdravotnických pracovníků v průběhu hospitalizace na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Motol. Cílem práce je zmapování těchto aspektů z pohledu zdravotníků i samotných rodičů hospitalizovaných dětí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V části teoretické se věnuji teoretickým poznatkům, které se k tématu vztahují. Empirická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Zjištěná data jsou v diskusi propojena s teoretickým rámcem tématu. Aspekty ovlivňující spolupráci rodičů pacientů a zdravotnických pracovníků zjištěné výzkumným šetřením se navzájem prolínají a ovlivňují, většina z nich souvisí komunikací mezi zdravotníky a rodiči. Klíčová slova: hospitalizace dítěte, participace, multidisciplinární tým, Fakultní nemocnice Motol
|
|
| |
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
|
Význam komunikace ve vztahu k porovnání očekávání rodinných příslušníků klientů Domova pro seniory od poskytované péče s reálnou praxí
Šindelářová, Eva ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Kubejová, Elena (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice očekávání rodinných příslušníků od péče poskytované v konkrétním Domově pro seniory a současně se také zabývá komunikací mezi pracovníky daného zařízení a příbuznými tamních klientů. Práce nejprve popisuje teoretická východiska dané problematiky, kdy je pozornost věnována jak období stáří, tak možnostem podpory seniorů. Dále je rozpracován proces umístění seniora do pobytového zařízení a prostor je věnován i možnostem spolupráce mezi rodinnými příslušníky klientů a pracovníky v tomto typu sociální služby. Cílem práce je pak pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjistit, jakým způsobem mají příbuzní klientů v konkrétním Domově pro seniory možnost dozvědět se o tom, jak reálně probíhá péče v daném zařízení a zda se shoduje s jejich očekáváními. Pozornost je věnována také hodnocení stávajícího systému komunikace mezi těmito aktéry. Z výzkumu vyplývá, že rodinní příslušníci neměli konkrétní očekávání od dané sociální služby. Byla identifikována i rozdílná vnímání frekvence komunikace v rámci obou skupin informátorů, kdy se rodinní příslušníci ve vztahu k získávání informací o probíhající péči nejčastěji spoléhají na svůj vlastní úsudek. Výsledky výzkumu odhalují 3 vyskytující se roviny vzájemného nastavení vztahů mezi pracovníky a příbuznými klientů. První dimenzí...
|
|
|
Řízení lidských zdrojů v nestátních neziskových organizacích
Venclová, Lenka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením lidských zdrojů v neziskových organizacích, které získaly v průběhu let 2013 - 2015 ocenění Neziskovka roku, které organizuje Nadace rozvoje občanské společnosti, která sama patří mezi stabilní neziskové organizace v České republice a jejímž cílem je rozvíjet právě český neziskový sektor. Teoretickým východiskem je zachycení skutečnosti, že nejcennějším zdrojem organizací jsou lidé. První část teoretické části pojednává o obecném vstupu do občanského sektoru, poukazuje na základní stavební kámen úspěšné neziskové organizace a zaměřuje se na specifika řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích, především na péči o zaměstnance a dobrovolníky. V praktické části je snaha zodpovědět na otázku, jak kvalitní, špičkové neziskové organizace pečují o zaměstnance a dobrovolníky a jaký styl vedení uplatňují. Hlavními metodami, které byly použity, jsou analýza dokumentů a polostrukturované rozhovory. V závěru jsou prezentovány výstupy popisující poslání a vize vybraných neziskových organizací, proces výběru a adaptace nového pracovníka, péče o pracovníky a dobrovolníky. Klíčová slova: Nezisková organizace, vize, poslání, úspěšná nezisková organizace, řízení lidských zdrojů, péče o zaměstnance, dobrovolník, vedení lidských zdrojů, styly vedení.
|
host ::
RSS.