|
|
New Possibilities in Fluorescence Correlation Spectroscopy
Benda, Aleš ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Valenta, Jan (oponent) ; Vácha, František (oponent)
rg l sit lillltili al s i1ttl11tigl a uD ... EEJ Ěts ; i išl it gilBg*E Ě i: : .liiEt t liiiiH aŮ i ĚÉ;Eg gšgiiíilgaggi$Ěgi$Éiiiť6!= gggii;gggpiiigiífugii!.ilii;i iglgi iĚiigíiiliiiil F giii it gi ii Ě{iiÉÉ{ĚĚÉEá}iIEEE;gEÉEEÉi Igig;i';;;i *'i'*ĚiiE ; E'iEĚš gEEEĚB] ggg;gálsgggltĚaa*aĚ:áisil! titlltgiitgillrĚllĚgE'! iEeIĚEEiEEE: glii ttgit11tglá1,š šl ilti1laig : x o o. G o- x o CL (o o- o o (u .9 CL CL q a) ts 3 9.= P ;i!!= řpEšE'- ža:- ':9YE,E TEPšij=;^yo 9EBV-' H g ya I eĚĚ99Ě=Éo o Ě.q9€y EEŽsp r'tr.=k e5;S* ?a.E9'YE,XŤóxqĚrl - .= t O L,-GUT :E!.i.o óěEx= .^5ě(n6 oEEt+4 €E€ýp= B:ž:řb Hšťo;^F"č'= 9;ŤĚE:*řoo EiSšJbDY ěřxF 9,E fr -'3 gEg ĚĚěiE ĚigE -,, --"a; Ě??E=: ič99 C) Ep,E Ě.E!E.P EE2'E E ĚřiEÉEEiEeEĚŤE i g€EEřEÉaEř Eitěi a EE;É€lĚEEĚ EĚBóa : t:gi;Ť!Eá**i.;E€ř.gÉE É"E Ť.g g ř tí€ tc E #-! E $ .} i ;t íe];a= E E ÉěE E : t E,,! 2 EÉÉEÉĚĚEiEEĚEĚEěEia g:ei!:€EÉĚtEEEEE#ii i!= H g"a" *is; :F- ; gÉE3 Eé = o a o o o d hD o € bo E o l-.. JO ,o i>ro 1 ójt )é) 4O Na tu-E- ýc ž.( oo) o;o' o' € F. 6 o G0 o r o o ,o lÉ I^ )o JQ !ř € 9 E E E ?: E '$E,3; E EB: Eei€Ř iEi e*ĚE-: Ée EF.9 už ÉE E;E;E E,g tE;iÉ ;Ě fi Ě i š; ? t t Ě€Eř g ó o.a E á! t e E E :5i.q6':É9= EEE:EagEĚ igEHÉEEE! ĚgEiĚtÉě.'z éz; E ě i = t E a E ; ae:: € E o bo oo aEEiEÉEiEigEEEiiEÉi EEÍeĚE*EIĚIěiiI:EEi EŤ€ĚiÉi!EE{E€EE5;tĚ aiEĚt?€iiŤÉÉEEitÍzÉ...
|
|
|
Biological imaging by super-resolution microscopy
Adamová, Zuzana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
zuzana_adamova_abstrakt_cesky.txt[11.05.2017 20:28:46] Fluorescenční mikroskopie je jedna z nejvíce používaných zobrazovacích metod v biologickém výzkumu. I přes její mnohé přednosti ji však kvůli difrakčnímu limitu rozlišení způsobenému vlnovými vlastnostmi světla nelze uplatnit při zkoumání struktur menších než zhruba 200 nanometrů. To je nejlepší dosažitelná hodnota optického rozlišení, tedy nejnižší možná vzdálenost dvou bodů, které je možné od sebe odlišit pomocí tradičních optických metod. Až do konce 20. století tak nebylo možné pomocí fluorescenční mikroskopie zobrazit jemnější detaily buněk. V posledních letech se ale podařilo tuto bariéru obejít a byla vyvinuta řada zobrazovacích metod, souhrnně nazvaných superrozlišovací mikroskopické metody, které dokážou difrakční limit překonat a umožňují tak biologům pomocí fluorescenční mikroskopie zkoumat mnohem menší objekty (malé organely, viriony, proteinové komplexy či dokonce jednotlivé proteiny) než dosud, a to stále za použití viditelného světla. Tato bakalářská práce seznamuje s vybranými superrozlišovacími metodami, jejich principy a možnostmi využití v biologii.
|
|
|
Membrane interactions studied by advanced fluorescent techniques: From ions to macromolecules
Pokorná, Šárka ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Benda, Aleš (oponent)
Pokročilé fluorescenční techniky byly využity ke studiu tří různých projektů týkajících se biologických membrán a jejich interakcí. Následující práce je tedy rozdělena do tří samostatných kapitol, z nichž každá pojednává o jednom tématu. 1) Vliv iontů na modelové lipidové membrány byl osvětlen experimentálně metodou časově rozlišených posuvů fluorescence (TDFS, time dependent fluorescence shifts) a teoreticky pomocí molekulárně-dynamických simulací. Kombinace těchto dvou přístupů je vhodná k určení zásadních vlastností membrán jako je pohyblivost a hydratace konkrétní části membrány, uspořádání lipidové dvojvrstvy nebo vazebná místa iontů. Anionty ClO4 - , Br- , Cl- a F- , reprezentující Hofmeisterovu řadu, mají tendenci specificky interagovat s kladně nabitými molekulami lipidů v dvojvrstvě, což má vliv na uspořádání membrány. Změny pozorovaných parametrů odpovídají řazení Hofmeistrovy serie iontů. Účinky iontů jsou jak důsledkem přímé interackce iont-lipid, tak zprostředkovány nepřímo, tzn. pozměněním struktury vody v bezprostřední blízkosti molekuly iontu. Další práce, týkající se vápenatých iontů, prokázala, že Ca2+ mají afinitu jak k elektrostaticky neutrálním tak k záporně nabitým fosfolipidovým membránám, vazba iontů ovlivňuje organizaci membrány. Bylo identifikováno několik vazebných míst...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dynamic saturation optical microscopy using photoswitchable proteins
Kolářová, Marie ; Benda, Aleš (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent)
Fluorescenční mikroskopie je nepostradatelnou technikou pro zobrazování živých buněk. Jedním z hlavních omezení této metody je difrakcí světla limitované, relativně malé prostorové rozlišení, což je popsáno Abbeho difrakčním zákonem. V posledních letech se proto začaly rozvíjet techniky, které obchází difrakční limit za účelem zvýšení prostorového rozlišení. Jednou z těchto technik je dynamická saturační optická mikroskopie (DSOM), která je založena na prostorovém sledování kinetiky vratných přechodů mezi svítivými a nesvítivými stavy fluoroforů. Reverzibilní přechod do nesvítivého stavu může být pozorován např. u světlem přepínatelných fluorescenčních proteinů jako je Dronpa a z ní odvozené klony. Zmíněné proteiny opakovaně přecházejí mezi fluorescenčními a nefluorescenčními formami po ozáření modrým nebo ultrafialovým světlem. Tato práce se soustředí na získávání lépe rozlišených fluorescenčních obrazů na základě pozorování kinetiky přechodů v různých částech vzorku. Experimenty byly prováděny na kvasinkách exprimujících proteiny označené Dronpou. Nejdříve bylo ověřeno, zda v Dronpě dochází k přepínání mezi svítivými a nesvítivými stavy. Dále byl sledován vliv intenzity excitační světla a změna excitační vlnové délky na rychlost přepínání a fotostabilita proteinu. Měření byla prováděna na různých časových...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.