|
|
Nietzsche a Dostojevskij. Idea nadčlověka
Hrybkova, Katsiaryna ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje vyjevení styčných bodů na jedné straně, a odlišných východisek na straně druhé v Nietzscheho a Dostojevského pojetí nadčlověka s použitím tzv. filosoficko-antropologického přístupu k dané problematice. Vychází přitom jak z celkového kontextu tvorby obou autorů, tak ze zohlednění širších dobových kulturně- historických souvislostí. Základním východiskem dané práce je předpoklad (společný pro oba autory) klíčového postavení problému člověka, jehož nejdůležitějším bytostním určením je svobodné rozhodování. Analýza charakteristik zakládajících podstatu člověka následně vyúsťuje v tematizaci ideje nadčlověka - shrnutí výsledků hodnocení lidských bytostních vlastností a vize budoucí podstaty člověka. Prostřednictvím podrobné analýzy jednotlivých mezníků na cestě od člověka k nadčlověku v podobě různých typů vztahování se k vlastnímu bytí a vlastní svobodě - posledního člověka, vyšších lidí a nadčlověka (popř. obyčejných a výjimečných lidí) - autorka dospívá k soustavné komparaci motivu nadčlověka v myšlení obou autorů i s tím souvisejících konceptů (negativní a pozitivní svoboda, překonání nihilismu atd.), a nakonec jejich celkového významu. KLÍČOVÁ SLOVA F. Nietzsche, F. M. Dostojevskij, nadčlověk, svoboda, nihilismus, vyšší lidé, poslední člověk, vůle k moci,...
|
|
|
Lokalizace robota ve venkovním prostředí
Marek, Jakub ; Iša, Jiří (oponent) ; Obdržálek, David (vedoucí práce)
V této práci je popsán návrh a implementace frameworku pro tvorbu řídících systémů pro mobilní roboty. Jde o jednoduchý modulární systém usnadňující tvorbu řídících systémů a pokusy s jejich jednotlivými moduly. Součástí frameworku jsou také některé nástroje pro lokalizaci ve venkovním prostředí.
|
|
|
Nepřímý prorok existence. Kierkegaard
Marek, Jakub ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Ritter, Martin (oponent)
Ve své disertační práci jsem sledoval celek rozhodující fáze Kierkegaardova autorství (mezi lety 1841-1846), kdy bylo záměrem poskytnou interpretaci jeho "profetického nároku", tedy motivu "stávání se křesťanem". Perspektivou byla rekonstrukce figury "konkrétního čtenáře", jehož Kierkegaard předpokládá, určuje a především svým "nepřímým sdělením" vede na cestě ke křesťanství.
|
|
| |
|
|
Kinematická analýza odrazu ve skoku dalekém
Marek, Jakub ; Krátký, Petr (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název práce: Kinematická analýza odrazu ve skoku dalekém. Cíle práce: Podrobné vyhodnocení úhlových, časových a rychlostních charakteristik odrazové nohy v průběhu odrazu ve skoku dalekém. Srovnání daných charakteristik u jednotlivých skokanů a určení technických determinant na základě výsledků měření. Metoda: 2D kinematická analýza. Výsledky: Na základě 2D kinematické analýzy jsme vyhodnotili charakteristiky odrazu ve skoku dalekém a zjistili jsme relativní stabilitu těchto charakteristik v průběhu odrazu. Klíčová slova: atletika, skok daleký, odraz, kinematická analýza
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hamletova dialektika aneb Dánská filosofie existence
Marek, Jakub ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší rekontruovat základní strukturu komplexu existence v díle S. Kierkegaarda. Perspektivou interpretace je fenomenologický přístup, primárním hlediskem je původní zkušenost nezadrženosti (fluxu) a klidu (kladu). Problém existence u Kierkegaarda je vztažen ke karteziánskému určení obecné, neindividuální existentia rozumové věci, aby tak byla předvedena priorita Kierkegaardova důrazu na jedince.
|
|
|
Role metaforického zobrazení v rámci vztahu člověka k transcendentnu
Stehlíková, Hana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá filosofickou tematizací vztahu člověka k transcendentnu prostřednictvím pojmu metafory a metaforického zobrazení. Porovnává dvě svébytné filosofické koncepce autorů Immanuela Kanta a Friedricha Nietzscheho, které jsou propojeny prostřednictvím otázky po možnostech poznání a vztahu jazyka a myšlení. Ucelující perspektivou pojednání dodává filosofický pojem metafory, jehož role a význam v rámci filosofické disciplíny jsou hledány právě na pozadí děl daných autorů. Pojem metafory z filosofického pohledu je pak ústředním tématem dvou závěrečných částí práce, které se vracejí k poznatkům úvodního výkladu a nabízejí jejich shrnutí v podobě symbolistické a idealistické koncepce, jak je nastínil Jacques Derrida. Tyto pozice se však k pojmu metafory vztahují a užívají jej způsobem, který pouze zrcadlí jejich vlastní premisy a vede neřešitelným sporům. Nabízí se tak otázka, zda lze pro pojem metafory nalézt jiné východisko.
|
host ::
RSS.