|
|
Post-girlboss memes as a form of subversive communication within the Slovak political context
Králiková, Zuzana ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
S přihlédnutím k levicově orientovaným teoretickým pracím Gramsciho, Mouffe a Bakhtina, tato práce využívá visual grounded theory metodologii ke studiu obsahu a kontextu slovenských instagramových memů, konkrétně postgirlbossových memů. Tyto memy se vyznačují svou afinitou k levicové politice a jejich spojením se čtvrtou vlnou feministického intersekcionálního boje. S využitím populární kultury a online jazyka vytvářejí post-girlboss memy podvratnou moc, která narušuje liberálně demokratickou hegemonii Slovenska.
|
|
|
Dva skoky do Evropy - Komparace mediální reprezentace Bohemians v evropských pohárech 1987 a 2023
Pasecký, Adam ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem mediální reprezentace fotbalového klubu Bohemians Praha 1905 a jeho vystoupení v mezinárodních evropských pohárech. Bude porovnávat, jak o událostech pohárového utkání z roku 1987 psala dobová média v komparaci s médií roku 2023 a pohárovým utkáním minulého roku. Cílem bude postavit vedle sebe média z dvou zcela odlišných období a odhalit rozdíly, které přinesl časový odstup 36 let. Důležitým faktorem bude porovnávání periodik, která působí od roku 1987 doposud, nebo alespoň obsahově navazují na své předchůdce. V teoretické stránce práce představí roli médií při reprezentaci sportu, nastolí sociopolitický rámec a ukáže sport jako kulturní fenomén. V praktické části pak bude obsažena metodologie, kvantitativní, popřípadě kvalitativní analýza a následně komparace mediálních obsahů a následná interpretace případných odhalených rozdílů.
|
|
|
The media system of Ukraine and its transformation in the context of the Russian-Ukrainian War
Ardan, Michal ; Chrenčík, Roman (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce se soustředí na ukrajinská média, ukrajinský mediální systém a jeho proměnu především v kontextu Rusko-Ukrajinské války. Cílem práce je popsat a pochopit proměny mediálního systému, popsat jej a spolu s ním i trendy mezi ukrajinskými konzumenty médií. V úvodní části práce je popsán historicko-politický kontext v zemi a její ideologická a politická roztříštěnost. Vývoj v zemi je pospán optikou různých prezidentských období, která poměrně věrohodně symbolizují směřování země. Práce shrnuje důležité přístupy na poli komparace mediálních systémů. Jsou popsány dominantní média na Ukrajině a jejich majetková struktura. Analytická část práce mapuje vývoj ukrajinského mediálního systému od roku 2019 do roku 2023; vytváří analytický rámec pro charakteristiku mediálního systému ve válečném kontextu (s důrazem na publika); kombinuje kritéria zakotvené v typologii Hallina a Manciniho s kritérii soustředícími se na důvěru v média; a klasifikuje současný ukrajinský mediální dle původní typologie Hallina a Manciniho.
|
|
|
Pravda v médiích po nástupu umělé inteligence
Čejka, Pavel ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje rozboru výzev a příležitostí, které přináší nástup generativní umělé inteligence do zpravodajských médií. Cílem této práce je nejen prozkoumat, jaké změny se očekávají v mediálním prostředí v důsledku rozvoje obsahu produkovaného AI, ale také identifikovat etické výzvy spojené s touto technologií. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se posouvají hranice pravdivosti a obhajování reality pod vlivem rozvoje obsahu generovaného umělou inteligencí. Práce využívá kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a metody zakotvené teorie s odborníky na téma umělé inteligence. Hlavní zjištění ukazují, že generativní AI má potenciál transformovat zpravodajská média i společnost jako takovou. Odborníci se shodují, že AI může napomoci automatizaci rutinních úkolů, což novinářům umožní věnovat se analytičtější práci. Měnící se paradigma pravdivosti reflektuje přechod společnosti do digitální éry. Avšak s tímto pokrokem přicházejí i výzvy, jako je potenciál pro zneužití AI k šíření informačních poruch a narušení důvěry veřejnosti v mediální obsah. Další důležitou oblastí zkoumání je etická a normativní regulace AI. Výzkum poukazuje na nutnost diskuse mezi odborníky, zdůrazněna je také důležitost transparentnosti v trénovacích datech pro AI,...
|
|
|
Navigating Narratives: Framing the Sino-Norwegian Relationship in Norwegian News Media since 2016
Solheim, Malene ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
in Czech Když Norsko v roce 2010 udělilo Nobelovu cenu za mír čínskému disidentu Liou Siao-povi, čínská vláda reagovala zmrazením diplomatických vztahů. Až v roce 2016 se vztahy mezi zeměmi normalizovaly na základě deklarace, která ale vzbudila rozporuplné reakce - někteří ji oslavovali, zatímco jiní tvrdili, že je deklarace v naprostém rozporu s norskými hodnotami. Tato studie zkoumá čtrnáct článků tří vybraných norských médií (Klassekampen, Aftenposten a NRK) a analyzuje, jak tato média prezentovala Čínu v průběhu tří významných událostí v čínsko-norských vztazích: 1. deklarace normalizace v roce 2016, 2. vyjednávání o dohodě o volném obchodu v roce 2021, a 3. rostoucí vliv Číny v Arktidě v roce 2023. Tato interpretativní a kvalitativní analýza diskurzu o Číně v norských médiích vychází z teorie rámcování. Studie odhalila v narativu o Číně pět převládajících rámců. Z toho vyplývá, že o Číně existuje několik protichůdných rámců, vykazujících pozitivní i negativní hodnocení spolupráce s Čínou. To naznačuje složitý diplomatický vztah motivovaný především ekonomickými příležitostmi, ovšem v poslední době také geopolitickou spolupráci.
|
|
|
Srovnávací studie soft power Číny a Tchaj-wanu v České republice
Kabešová, Karolína ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce je vnímání soft power, tzv "měkké síly", Číny a Tchaj-wanu českými online médii. Vliv Číny pomocí soft power se po tzv. "restartu" vztahů s Čínou v České republice v posledních letech proměnil z nadějného a úspěšného na více upozaděný, o němž se veřejnost dozvídá z médií především prostřednictvím kauz s investicemi nebo snah o ovlivňování. Tohoto zhoršeného obrazu Číny využívá Tchaj-wan, pro nějž je uplatňování soft power také způsobem, jak na svou stranu získat spojence a upevnit své místo jakožto legitimního státu. Cílem této práce je zmapovat, jak vybraná česká média z obou konců spektra náklonosti k čínskému komunistickému režimu, konkrétně Aktuálně.cz, Respekt, Seznam Zprávy, Sinopsis, Asiaskop, TV Barrandov a Literární noviny, ve vybraných mediálních kauzách reportují o čínské a tchajwanské soft power. Z výsledků kritické analýzy diskurzu vyplývá, že českými protičínskými médii je čínská soft power vnímána negativně, zatímco pročínské se vyjadřují spíše neutrálně. To je do jisté míry dáno také přebíráním většiny textů z ČTK, ale také menším zastoupení článků na daná témata. Oproti čínské je tchajwanská (měkká) moc vnímána pozitivněji, i když je zmiňována v menší míře, a je o ní většinou reportováno v kontextu s Čínou. Tato práce také upozorňuje na přetrvávající...
|
|
| |
|
|
Russia's "Foreign Agent" Law: the Implications for Non-state Media and Journalists
Repenko, Veronika ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá aplikaci legislativy Ruska o "cizích agentech" na nevládní mediální organizace a novináře během poslední dekády. Zákon byl přijat a několikrát rozšířen v průběhu trvalého zpřísnění politiky Kremlu vůči zahraničním zemím a vnitřní opozici. Cíle této práce jsou (1) zjistit, jak označení "cizí agent" ovlivňuje profesionální autonomii novinářů a mediálních společností, a (2) jak tyto subjekty transformují své pracovní postupy, aby mohly nadále pracovat pod tlakem tohoto označení. K provedení výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. S integrací důkazů z přehledu literatury, mediálních zdrojů a odpovědí respondentů tato studie ukazuje, že legislativa o "cizích agentech" je Kremlu využívána jako sofistikovaný nástroj kontroly nad těmi, kteří jsou považováni za "nežádoucí" nebo nebezpeční. Mediální společnosti a novináři označení jako "cizí agenti" čelí finančním obtížím, problémům při získávání informací od zpravodajských zdrojů a dalším obtížím. Musí splňovat vyčerpávající požadavky zákona, fungovat pod hrozbou pokut a trestních obvinění, emigrovat nebo jednoduše zavřít. Celkově respondenti popisují legislativu o "cizích agencích" jako diskriminační. Nicméně práce ukazuje, že se zdají dělat maximum pro to, aby mohli nadále pracovat nezávisle i v této...
|
|
|
Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung
Ladka, Marcel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung" se zaměřuje na analýzu úlohy médií v demokratických společnostech, konkrétně během rakouské vládní krize v roce 2019. Hlavním předmětem zkoumání jsou dvě významná německá média - noviny "Süddeutsche Zeitung" a magazín "Der Spiegel". Hlavním metodologickým nástrojem je diskurzivní analýza, díky které autor analyzuje diskurzy a kontexty použité v analyzovaných článcích. Tato metoda poskytuje hlubší porozumění obsahu a stylu informování, ale také významům a kontextům, na které se média zaměřila. Autor v teoretické části práce představuje teoretické přístupy k roli médií v demokratické společnosti. Práce se dále věnuje mediálnímu systému v Německu, který je důležitý pro porozumění pozadí a fungování analyzovaných médií. V analytické části práce autor zkoumá konkrétní články z obou zmíněných médií. Cílem je zjištění, jaké diskurzy byly využity pro prezentaci rakouské vládní krize a jakým způsobem byly tyto události reflektovány. Tato část poskytuje detailní pohled na vztah mezi politikou a médii, zohledňuje popsané teoretické modely a jejich vzájemný vliv na demokratickou společnost.
|
|
|
Teorie a výzkum dezinformací v současných mediálních studiích
Steinwald, Robert ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Dezinformace jsou významným tématem, na něž je v současné době kladena značná pozornost nejen v akademických kruzích, ale i ve veřejné sféře. Důvodem je jejich potenciálně silný a nevyzpytatelný vliv. Navzdory významu tohoto tématu se setkáváme s tím, že sám pojem "dezinformace" není zcela ustálený a jeho význam se může lišit dle jednotlivých autorů či přístupů. Neliší se však pouze význam ve smyslu formulace definice, ale i vlastnosti a vnitřní struktura a vztah k souvisejícím pojmům, jako jsou fake news, hoaxy, misinformace apod. A právě zmapování rozličných pojetí dezinformací bude výzkumným cílem této bakalářské práce. Materiálem přitom budou teoreticky zaměřené odborné publikace k tématu od různých autorů. Pojem dezinformace však nebude zkoumán jen na sémantické rovině, ale i ve vztahu k sociálnímu prostředí a dění, včetně vztahu k mediální legislativě, regulaci a gramotnosti i k některým tématům, v souvislosti, s kterými se šíří řada dezinformací (např. covid-19). Zohlednění tohoto proběhne na několika studiích a zprávách zaměřených na dezinformace v současné společnosti.
|
host ::
RSS.