| |
|
Veřejná podpora z pohledu českého a komunitárního práva
Petr, Zbyněk ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Jedním z důležitých faktorů ovlivňující hospodářství každé země je správně nastavený systém poskytovaných výhod. Ty jsou udělovány státem či z veřejných prostředků s cílem přilákat výrobce, který v dané zemi bude produkovat zboží, služby nebo kapitál. To vytváří mimo jiné nové soutěžní vztahy nejenom mezi příjemci různých podpor a státy či veřejnoprávními institucemi, ale také mezi samotnými představiteli států. Ti se snaží přilákat různé investice do zaostalých oblastí též s vidinou politických preferencí. V 90. letech minulého století došlo k zásadnímu přelomu pohledu na české veřejné finance. Objevila se totiž řada problémů, které musela nově vznikající demokracie a tržní ekonomika řešit. To se však neobešlo bez veřejných prostředků. Došlo totiž k podstatnému úpadku velkého množství podniků, které znamenaly utlumení českého obchodu. Tento trend bylo nutno zvrátit právě za pomoci státu. K velice význačné události došlo roku 2004, když Česká Republika přistoupila do Evropské unie jako její rovnocenný člen. Tímto okamžikem se pro ni stala legislativa tohoto společenství, která zahrnuje i oblast veřejných podpor, bezprostředně účinnou. Avšak k přizpůsobení již došlo o mnoho let dříve asociační dohodou. Je nutno tedy aplikovat národní normy spolu s evropskými pravidly. Ty představují velmi rozsáhlou materii,...
|
|
Britové v Porýní. Příspěvek ke studiu britské okupace Kolínské zóny v letech 1918-1926
Soukup, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Britská okupace Porýní v letech 1918-1929/30 je vzhledem k politice, již do té doby Londýn zastával, v řadě ohledů překvapivá. Odpovědí na otázku, proč Britové v této oblasti zůstávali tak dlouho, je skutečnost, že aktivní účastí v různých mezispojeneckých komisích chtěli dosáhnout změny Versailleského mírového systému. V očích Britů to byli především Francouzi, kteří způsobovali Němcům těžkosti tím, že ohrožovali jednotu Německa a bránili jeho hospodářské obnově. Podoba okupace se v průběhu první poloviny dvacátých let měnila. Od prosince 1918 až do evakuace Kolínské zóny na přelomu let 1925 a 1926 lze vysledovat čtyři důležité etapy. V období od obsazení Kolína nad Rýnem do ratifikace Versailleské mírové smlouvy se Porýní ocitlo pouze pod vojenskou správou. V praxi to znamenalo, že velitelé jednotlivých okupačních armád se ve svých zónách těšili velké míře nezávislosti. V lednu 1920 se nejvyšším reprezentantem okupačních sil stala civilní Mezispojenecká rýnská vysoká komise (Vysoká komise) se sídlem v Koblenci, jež měla především chránit vojáky, vydávat nařízení pro jejich bezpečí; v obsazených oblastech mohla také vetovat německé zákony. V lednu 1920 ale Kongres Spojených států amerických odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, čímž "odsoudil" americké představitele v různých mezispojeneckých...
|
|
Subcarpathian Ruthenia within Czechoslovakia in 1933-1939. Autonomy and state forming efforts
Hurný, Róbert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Podkarpatská Rus v rámci Československa v rokoch 1933-1939. Autonomně a státotvorné snahy Podkarpatská Rus bola v medzivojnovom období integrálnou súčasťou Českoslo venska. Na základe mierovej zmluvy uzavretej v Saint-Germain-en-Laye (10.9.1919) a Ústavy Československej republiky (29.2.1920) mala mať Podkarpatská Rus autonomně postavenie v politicko-právnom systéme Československa, svoj autonómny snem a jemu zodpovednú autonómnu vládu. Ustredná vláda v Prahe sa však po celé trvanie prvej Československej republiky zdráhala zaviesť skutočnú autonómiu Podkarpatskej Rusi v rámci republiky, pretože poukazovala na neutešené politické, národnostně, nábožen ské a hospodářské poměry a neustálu hrozbu iredentizmu zo strany mnohých podkar- patskoruských elementov a revizionizmu zo strany susedných štátov - hlavně Maďar ska. Urobila tak až po Mníchovskej dohodě, ktorá značné mocensky oslabila Českoslo vensko. Vláda sa usilovala skonsolidovať Československo udelením autonomie Sloven sku a Podkarpatskej Rusi. Stalo sa tak až vo chvíli, kedy Československo spělo k svoj- mu zániku. Tieto autonomistické tendencie mali svoje miesto v zložitej hre susedných krajin (Nemecka, PoPska a Maďarska), ktorých hlavným ciel'om bolo rozbiť Českoslo vensko. Celé medzivojnové obdobie bolo pre obyvatefstvo Podkarpatskej Rusi...
|
|
Divadelní umění na Bali
Vozábová, Jana ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
V me praci jsem prozkoumala siroke spektrum divadelnich projevu, s nimiz se lze setkat na ostrove Bali. Vzhledem k obsahlosti tematu, jsem podrobneji zkoumala pouze loutkove divadlo a nektere druhy tanecniho dramatu. Ve vsech castech jsem se venovala pouze tradicnimu divadlu, ktere na Bali prevlada. Modemi proudy balijskeho divadla nebyly predmetem meho zajmu, ackoli postupne se zapadni pristup k divadlu zacina na ostrove, alespoii mezi studenty umeleck:ych skol, uplamovat. Ma prace jasne ukazuje, jak je balijske divadlo uzce spjato s nabozenstvim a ritualy. V nekterych pfipadech je sarno ritualem. Hinduismus a s tim spojene nabozenske Ukony obyvatel ostrova doslova formuji podobu vsech typu balijskeho divadla. Urcuji, kdy se rna divadlo hrat, pro koho, s jak:ymi kosrymy a tematem. Prave diky teto sevrenosti s nabozenstvim a ka.zdodennim zivotem jsou divadelni predstaveni pro vsechny bemou zalezitosti hojne poradanou po celem ostrove. Po mnoha staleti byla balijska kultura temer uzavrena okolnimu svetu a jeho vlivilm. V divadelnim, tanecnim i vytvamem umeni bylo Bali az do 20.stoleti velmi konzervativni. Teprve v 60.letech 20.stoleti, kdy v Denpasaru byla zalozena Vysoka skola umen!, dnes lSI, se tradicnimu balijskemu umeni otevrela cesta k norym formam a pristupilm zapadniho sveta. Byl to pocatek vzniku...
|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
|
Úloha radiologického asistenta při angiografických výkonech
EISNER, Tomáš
Angiografie jako rentgenové vyšetření cévního řečiště zaznamenala od svého vzniku výrazný vývoj. Od translumbální přímé punkce aorty přes Seldingerovu techniku vedla cesta ke zjemnění techniky a tím ke značnému snížení výskytu periprocedurálních komplikací. Angiografické výkony a materiály pro ně, přístrojová technika a možnosti práce s obrazem se stále výrazně zdokonalují. Invazivní angiografická vyšetření jsou nahrazována neinvazivními výkony pomocí ultrasonografie, magnetické rezonance či počítačové tomografie. Přesto zůstávají nedílnou součástí vyšetřovacích algoritmů, zvláště při intervenčních výkonech na cévách. Společným znakem invazivních výkonů na angiografickém pracovišti - kromě diagnostiky také u intravaskulární ultrasonografie anebo u výkonů terapeutických, jako je perkutánní transluminální angioplastika, implantace stentů, embolizace cév, trombolýza a trombektomie a další - je použití skiaskopie spojené s ionizujícím zářením a intravaskulární podávání kontrastních látek. V diagnostickém zobrazování cév má trvale nezastupitelnou roli radiologický asistent. Musí ovládat dobře průběh jednotlivých výkonů a posloupnost úkonů lékaře, aby mohl včas splnit jeho požadavky, a zároveň musí znát případná rizika komplikací a včas a správně na ně reagovat. Dále musí dobře obeznámen s ovládáním angiografickým přístroje a automatické stříkačky a zvládat techniku postprocessingové úpravy obrazu. Kvalitní práce radiologického asistenta by tak měla mít zásadní vliv na možnost kontroly a snižování dávky ionizujícího záření pro pacienta i pro vyšetřující personál i na množství a případné vedlejší reakce na podané kontrastní látky. Na základě vlastních zkušeností s asistencí při 4 628 nekoronárních a 14 620 koronárních angiografií v posledních 10 letech (1997 - 2006) jsem na vzorovém souboru 40 pacientů poukázal na zátěž nemocného ionizujícím zářením při nezbytné kontinuální a pulsní skiaskopii. Zpracované výsledky měření získaných při angiografii tepen dolních končetin na Kardioangiografickém oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Výsledky prokázaly výhody pulsní skiaskopie, digitálního zpracovávání obrazu a s ním spojených úprav včetně trojrozměrného zobrazování a potvrdily tak předpoklady týkající se dávek ionizujícího záření i množství podané kontrastní látky. Z výsledků práce doporučuji věnovat pozornost novým zobrazovacím technikám spojeným s invazivní angiografií zpracovávaným digitální technikou a zařadit tyto poznatky do systému celoživotního vzdělávání radiologických asistentů.
|
|
Funkce poutnictví v dějinách evropské kultury
Lebedová, Šárka ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cestování je tak staré, jako lidstvo samo. Od počátků křesťanských dějin je poutnictví univerzálním fenoménem, úzce spjatým s naší evropskou kulturou a to především díky poutním cestám do Říma a Santiaga de Compostela. Santiago de Compostela patří k světovému kulturnímu dědictví UNESCO a tzv. Camino Francés je první uznávanou evropskou trasou. Svatojakubská poutní cesta je tedy nejdůležitější historickou a symbolickou sítí tras, kterou Španělsko a především Galície vlastní, stírá hranice mezi jednotlivými zeměmi a regiony a spojuje Evropany jako příslušníky a svědky společných dějin i současnosti. Mnoho zásadních informací se o tomto fenoménu dozvídáme ze světoznámého textu Codexu Calixtinus. Od 80. let 20. století se tato poutní cesta těší značnému zájmu a v posledních letech se Santiago potýká s hrozbou masového turismu. Důležitým mezníkem v oblasti moderních dějin této poutní cesty se stává Svatý rok 1993, který je rokem počínajícího náboženského turismu v této oblasti a následkem toho se samotní poutníci stávají paradoxně turistickým produktem a samotnými turisty zároveň.
|
|
Bezpečnostní otázka a její vliv na vnitropolitickou situaci Spolkové republiky Německo v letech 1955-1958
Kaucká, Lenka ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
After the ratification of the Paris Treaties on May 5, 1955 the Germany Treaty took full effect. It ended Germany's status as an occupied territory and gives it the rights of a sovereign state, with certain restrictions that remained in place until German reunification. West Germany was allowed to join NATO and to create the Western European Union. With this development, West Germany, under the leadership of Konrad Adenauer, in front of the backdrop of the Cold War became a fully trusted partner of the western allies and with the second draft of the Germany Treaty, West Germany largely regained its sovereignty. Adenauers achievements include the establishment of a stable democracy in defeated Germany, a lasting reconciliation with France, a general political reorientation towards the West, recovering limited but far-reaching sovereignty for West Germany by firmly integrating it with the emerging Euro-Atlantic community (NATO and the Organisation for European Economic Cooperation). However, contemporary critics accused Adenauer of cementing the division of Germany, sacrificing reunification and the recovery of territories lost to Poland and the Soviet Union for the sake of speedy integration into the West.
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
host ::
