|
| |
|
|
Vzdělanostní aspirace druhé generace muslimů v České republice: případová studie
Páralová, Marika ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vzdělanostními aspiracemi druhé generace muslimů žijících v České republice, a to tedy jak dětí, tak rodičů. Cílem práce je zmapovat oblast vzdělanostních aspirací dětí a jejich rodičů ve směru k dětem. Práce je dělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do dvou oblastí: v té první se věnuje vymezení základních pojmů, rovněž sociální reprodukci či faktorům vlivu zejména rodinného prostředí, dále prostředí školního, vlastním intelektovým schopnostem či vlivu vrstevníků. Ve druhé části pak pojednává o muslimech, a to zejména o skutečnostech, jež se týkají oblasti odlišného kulturního prostředí. V empirické části je využito kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie. Ta se zabývá rodinou, jež je tvořena matkou, otcem, synem a dceru. Pomocí rozhovoru s aktéry bylo zjišťovány informace, jimiž bylo možné odpovědět na výzkumné otázky. Ty byly vytvořeny se záměrem objasnit stanovený cíl práce. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že největší vliv podílející se na vzdělanostních aspiracích lze spatřit v rodině, a to zejména ve významu, jaký rodiče, a zejména otec, vzdělání připisují, přičemž vliv dalších prostředí je minimální, či není patrný. Zatímco otec se ve svých aspiracích mezi dcerou a synem neliší, matčiny aspirace jsou spíše směřovány k...
|
|
|
Faktory utváření vzdělanostních aspirací v České republice po roce 1989
Mamulová, Tereza ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
4 Abstrakt V bakalářské práci jsou popsány faktory, které se podílejí na tvorbě vzdělanostních aspirací po roce 1989. Faktory utváření vzdělanostních aspirací jsou zde identifikovány v kontextu proměn, kterými prošla Česká společnost v posledním čtvrtstoletí. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický kontext tvorby vzdělanostních aspirací. Faktory jsou zkoumány na třech úrovních: strukturální, individuální a kontextuální. Utvářející faktory jsou studovány pomocí dostupných studií z České republiky, pohled na jejich utváření je také obohacen o poznatky ze studií zahraničních. Práce dále obsahuje diskuzi nad poznatky a rešerši dostupných výzkumů, které přispívají k poznávání utvářejících faktorů vzdělanostních aspirací. Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, vzdělanostní nerovnosti, kulturní kapitál, transformace, přístup k terciárnímu vzdělávání, sociální mobilita
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
|
| |
|
|
Vysokoškolské studium bez titulu - fenomén drop-out v kontextu masifikace
Votavová, Barbora ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Barbora Votavová ISS FSV UK Abstrakt diplomové práce Vysokoškolské studium bez titulu - fenomén drop-out v kontextu masifikace vysokoškolského vzdělání Práce se zabývá fenoménem nedokončování vysoké školy v kontextu masifikace vysokoškolského vzdělání a proměn trhu práce. Narozdíl od vzdělanostní reprodukce a mobility, která je v prostředí České republiky poměrně často zkoumána, se tématu nedokončování vysoké školy věnuje jen minimum prací. Tento text se tedy snaží prostřednictvím zkušeností těch, kdo vysoké školy opouštějí před získáním diplomu, tedy drop-outs, toto téma otevřít. Skrze rozhovory s drop-outs pátrá po specifických aspektech jejich vzdělávacích drah. Snaží se na základě jejich vyprávění rekonstruovat významy, které ti, kdo ze škol odcházejí, přisuzují prvkům, momentům a charakteristikám vlastních vzdělávacích drah. Hledáním odpovědí na základní otázky, pátrající po významech vzdělání, vzdělávací dráhy a toho, co má vliv na její podobu, se snaží identifikovat oblasti, které jsou pro nedokončování vysoké školy relevantní. Vlastní data uvádí jak do širšího kontextu, ve kterém se vzdělávací dráhy odehrávají - tedy kontextu dynamického trhu práce a proměňujícího se charakteru vysokých škol, tak je interpretuje v kontextu dosavadních výzkumů, zabývajících se fenoménem drop-out. Na základě této...
|
|
|
Absolventky VŠ, jejich pracovní aspirace a představy o rodinném životě
Krucká, Zuzana ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Tato práce se zabývá absolventkami vysokých škol, jejich pracovními aspiracemi a představami o rodinném životě. V teoretické části je nejprve nahlédnuto na vysokoškolské vzdělání českých žen z hlediska historického vývoje a také na současnou situaci v českém terciárním vzdělávání v souvislosti s počty studujících žen. Dále je věnována pozornost vzdělanostním aspiracím žen a jejich motivaci k vysokoškolskému studiu. Vysokou školu studentky obvykle ukončují během životního období, které je dle vývojové psychologie označováno jako mladá dospělost. Práce se tedy zabývá přechodem mladých lidí do dospělosti a popisuje specifika tohoto období z pohledu ženy. Mladí lidé především vstupují do pracovního života, přijímají svou novou pracovní roli a osamostatňují se od rodiny. Od ženy je také očekáváno, že se po ukončení studia stane matkou. Dnešní absolventky vysokých škol tedy musí velmi často řešit problém harmonizace jejich pracovní a mateřské role. V praktické části práce jsou předloženy názory čtyř mladých absolventek vysoké školy. Jejich postoj k naplňování úkolů tohoto životního období byl zjišťován prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Ženy popisovaly především období studia vysoké školy a jejich motivaci ke studiu. Dalšími tématy rozhovoru byl moment ukončení studia a jejich vstup do pracovního života. Na závěr byl zjišťován průběh procesu osamostatňování se těchto žen od rodičů a představy o budování jejich vlastní rodiny, o jejich mateřské roli a možnostech sladění této role s jejich pracovními aspiracemi.
|
host ::
RSS.