|
|
Řízení před samosoudcem
Hassmannová, Valentýna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Řízení před samosoudcem Abstrakt Tématem diplomové práce je trestní řízení před samosoudcem a jejím cílem je podání uceleného výkladu právní úpravy související s tímto zvláštním typem řízení, nastínění problematických otázek, jejich zodpovězení a předložení vlastních úvah, pokud jde o možnou budoucí právní úpravu. Autorka této diplomové práce se rovněž soustředila na instituty související s řízením před samosoudcem, a sice na trestní příkaz a laický prvek v trestním řízení. Diplomová práce čerpá zejména z odborné literatury, komentovaných právních předpisů, judikatury soudů a odborných článků. Diplomová práce vychází z metod deskripce, analýzy a komparace. V první kapitole diplomové práce se autorka věnuje historickému vývoji řízení před samosoudcem a soudní organizace. Historický exkurz začíná rokem 1848, kdy byly zakotveny některé základní zásady trestního řízení, jež jsou uplatňovány i dnes, a nastal tak počátek moderního trestního procesu. V kapitole jsou postupně rozebrány nejvýznamnější právní předpisy své doby, a to až po období socialistického státu, kdy došlo k zavedení řízení před samosoudcem do českého právního řádu tak, jak ho (s jistými změnami) známe dnes. Jádrem diplomové práce je kapitola druhá, která je zaměřena na rozbor zákonných ustanovení týkajících se řízení před samosoudcem a na...
|
|
|
Trestní příkaz
Hrušková, Kateřina ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
69 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá problematikou trestního příkazu. Za cíl si klade provést analýzu současné právní úpravy tohoto institutu upraveného v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a navrhnout možná řešení k jejím jednotlivým kontroverzním bodům, která by přispěla k větší efektivitě aplikace tohoto institutu. Práce je členěna do pěti hlavních kapitol, které jsou dále rozděleny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola popisuje historický vývoj trestního příkazu na našem území od jeho prvního začlenění do právního řadu v roce 1929 až do současnosti. Druhá kapitola představuje tento institut v jeho nynější podobě z širšího pohledu trestního práva procesního, a věnuje se trestnímu příkazu v souvislosti s některými teoretickými pojmy, které jsou s ním často spojovány, konkrétně s rozhodnutím, zvláštním typem řízení, a odklonem. Třetí kapitola se zabývá vztahem trestního příkazu k hlavním zásadám trestního řízení, důraz je kladen na ty z nich, které jsou při aplikaci trestního příkazu omezeny nebo modifikovány. Zmíněna je i judikatura Evropského soudu pro lidská práva a jeho postoj k trestnímu příkazu ve světle práva na spravedlivý proces. Čvrtá kapitola se již podrobně zabývá současnou právní úpravou trestního příkazu. Její jednotlivé podkapitoly popisují...
|
|
|
Řízení před samosoudcem
Herš, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
ŘÍZENÍ PŘED SAMOSOUDCEM Abstrakt Tématem této diplomové práce je trestní řízení před samosoudcem. Vzhledem k relativně širokému tématu se autor této diplomové práce zaměřil z velké části na historii vývoje trestního soudnictví jako takového a v pozdější vývojové fázi pak přímo na řízení před samosoudcem v trestním řízení a institut trestního příkazu. Popis historického vývoje začíná v druhé polovině 19. století, kde byly dle autora zasazeny prvopočátky evropského reformovaného trestního procesu, ze kterých vychází trestní právo procesní až do dnešních dní. Stěžejní je v části této diplomové práce věnované historickému vývoji řízení před samosoudcem komparace dřívější a současné právní úpravy tohoto institutu a rozbor následného vývoje až do současnosti. Po historickém rozboru následuje druhá stěžejní část této diplomové práce, jež je věnována zvláštní úpravě řízení před samosoudcem. Značná část této kapitoly je věnována předpokladům, za kterých je možné konat řízení před samosoudcem a při jakých je to naopak vyloučeno. Stručně je pojednáno i o přípustnosti rozhodovat samosoudcem při řízení před krajským soudem. Popsány a vysvětleny jsou také všechny přípustné způsoby rozhodnutí, jenž může samosoudce učinit, a to i mimo hlavní líčení. Trestnímu příkazu je věnována celá nadcházející kapitola této diplomové...
|
|
|
Trestní příkaz
Novák, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Nett, Alexander (oponent) ; Bruna, Eduard (oponent)
1 Trestní příkaz, Abstrakt Předmětem této práce je trestní příkaz jako institut trestního práva procesního a současně jako druh rozhodnutí v trestním řízení. V první části práce je uveden podrobný popis recentní právní úpravy trestního příkazu, systematické zařazení trestního příkazu v trestním řádu, je rozebrán vztah mezi trestním příkazem a jinými ustanoveními Hlavy dvacáté trestního řádu. V první části jsou dále popsány pozitivní i negativní podmínky pro vydání trestního příkazu, jsou popsány tresty, které lze trestním příkazem uložit, vyhotovení trestního příkazu, doručování trestního příkazu, hmotněprávní i procesněprávní účinky doručení trestního příkazu. Následně je popsán odpor proti trestnímu příkazu jako opravný prostředek sui generis a účinky podaného odporu. První část dále popisuje právní moc a vykonatelnost trestního příkazu a konání hlavního líčení po oprávněnou osobou ve lhůtě podaném odporu. Následně je věnována pozornost procesnímu postavení poškozeného v řízení o vydání trestního příkazu, vydání trestního příkazu v řízení proti právnickým osobám a právní úpravě trestního příkazu v jiných ustanoveních trestního řádu. Dále je posuzována relace základních zásad trestního řízení a trestního příkazu s cílem zhodnocení souladu základních zásad trestního řízení s trestním příkazem a uplatňování...
|
|
|
Trestní příkaz v česko-slovenské komparaci
Štefánik, Ondrej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestní příkaz v česko-slovenské komparaci Předložená práce se zabývá českou a slovenskou právní úpravu institutu trestního příkazu, jakožto druhu meritorního rozhodnutí v trestních věcech, které lze za splnění předepsaných zákonných podmínek učinit v písemném řízení, pouze na podkladě informací shromážděných ve spise, nikoli po dokazování řádně provedeném v hlavním líčení. Práce je v zájmu zachování přehlednosti a logické struktury rozdělena do pěti hlavních kapitol. První se věnuje obecným úvahám o trestní příkazu, jako o odklonu a rozhodnutí v trestním řízení. Druhá kapitola je věnována ústavněprávním otázkám konformity trestního příkazu s právem na spravedlivý proces, právem na veřejné projednání věci, zásadou presumpce neviny a právem na obhajobu. V pořadí třetí kapitola představuje historický exkurz do vývoje právní úpravy trestního příkazu na území České, resp. Československé republiky. Zabývá se předválečnou, socialistickou a polistopadovou právní úpravou. Čtvrtá kapitola popisuje a hodnotí aktuální českou právní úpravu trestního příkazu a kapitola pátá provádí její srovnání se slovenskou právní úpravou. Obě kapitoly se zabývají obecnou charakteristikou trestního příkazu jako rozhodnutí dle trestního řádu, zákonnými podmínkami jeho vydání, obsahovými náležitostmi trestního příkazu a jeho...
|
|
|
Trestní příkaz
Soukupová, Martina ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem trestní příkaz se věnuje zejména rozboru současné právní úpravy trestního příkazu, se zaměřením převážně na její rozporuplnější části. Zároveň jsou k těmto jednotlivým sporným bodům předloženy návrhy změn, které by mohla právní úprava v budoucnu podstoupit za účelem jejich vyjasnění. Mimo úvodu a závěru obsahuje tato práce celkem pět kapitol, které jsou dále rozčleněné na jednotlivé podkapitoly. Každá kapitola se pak zabývá uceleným úsekem právní úpravy trestního příkazu. První kapitola je věnována historickému vývoji trestního příkazu na našem území, přičemž její první podkapitola je věnována právní úpravě od roku 1873 až do roku 1993, kdy byl trestní příkaz opětovně zakotven v trestním řádu a významně se přiblížil jeho dnešní podobě. Druhá podkapitola pak zachycuje vývoj trestního příkazu od roku 1993 do současnosti. Druhá, a zároveň nejrozsáhlejší, kapitola této práce již popisuje současnou právní úpravu, konkrétně pak v první podkapitole podmínky vydání trestního příkazu a v druhé podkapitole je blíže rozebrána povaha trestního příkazu jako odklonu a rozhodnutí v trestním řízení. Třetí podkapitola se zaměřuje na jednotlivé sankce ukládané trestním příkazem a podkapitola čtvrtá je zaměřena na formální náležitosti trestního příkazu a jeho doručování. Obsahem třetí...
|
|
|
Trestní příkaz
Kubíčková, Michaela ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Trestní příkaz je rozhodnutím v trestní věci, které zároveň představuje zvláštní způsob řízení. Samosoudce je oprávněn trestní příkaz vydat bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Právní úpravu nalezneme v ustanovení § 314e a následujících trestního řádu. Od standardního trestního řízení se odchyluje zejména tím, že je postupem zkráceným a písemným. Tyto jeho jmenované charakteristiky jsou zároveň důvody, proč v rámci odborné veřejnosti čelí kritikám. Odchýlení od standartního trestního řízení tímto způsobem je mnohými autory označováno za porušení práva na spravedlivý proces. Zamyšlení se nad tímto institutem z pohledu základních zásad trestního řízení včetně práva na spravedlivý proces vyvstává v každé z šesti kapitol této práce, přičemž na závěr tvoří stěžejní a konečnou část této diplomové práce. Před samotným jádrem, je nejprve institut trestního příkazu představen jako rozhodnutí ve věci trestní, zvláštní způsob řízení a též jako odklon. V kapitole druhé poskytuji historický exkurz pro lepší orientaci v současné právní úpravě trestního příkazu, které je pak věnována kapitola třetí. Ve čtvrté kapitole této práce se zabývám uplatněním opravných prostředků včetně odporu. Před konfrontací několika zásad trestního řízení jsem také v...
|
|
|
Trestní příkaz
Fišara, Michal ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce je věnována trestnímu příkazu a jejím hlavním cílem je poskytnout ucelené shrnutí problematiky tohoto právního institutu se zaměřením na současnou právní úpravu. V jednotlivých kapitolách je upozorněno na nejisté body právní úpravy a jsou navrhnuta možná řešení do budoucna. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol, z nichž první tvoří Úvod a šestá Závěr této práce. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem trestního příkazu na českém území a dělí se dále na tři podkapitoly. První podkapitola shrnuje právní úpravu trestního příkazu v období let 1873 - 1950. Druhá podkapitola pokrývá navrácení trestního příkazu do československého právního řádu v roce 1973 a třetí sleduje změny právní úpravy v 90. letech 20. století. Třetí kapitola přibližuje trestní příkaz jako odklon v trestním řízení. Nejprve jsou čtenářům poskytnuta různá chápání samotného pojmu odklonu v trestním řízení. Ve druhé podkapitole je srovnán trestní příkaz s jinými formami odklonu v trestním řízení, které se vyskytují v českém právním řádu. Jádro této diplomové práce tvoří kapitola čtvrtá, která rozebírá účinnou právní úpravu trestního příkazu a zapracovává relevantní judikaturu českých soudů. Po stručném úvodním shrnutí právní úpravy je pozornost věnována třem stěžejním podmínkám pro vydání trestního...
|
|
|
Trestní příkaz
Šelleng, Dalibor ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé v českém jazyce Předložená rigorózní práce se zabývá problematikou trestního příkazu podle platné právní úpravy obsažené v ust. § 314e a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Trestní příkaz obecně představuje procesní institut, kterým orgán činný v trestním řízení, zpravidla soud, nabízí na podkladě svých dosavadních zjištění zainteresovaným osobám vyřešení věci o nízké typové závažnosti, a to bez jejího veřejného projednání před soudem. Návrh je přitom učiněn v písemně předložené podobě, která obsahuje vždy alespoň odsuzující výrok o vině a výrok o sankci. Pokud tyto osoby předložený návrh, byť mlčky, přijmou, stane se tento závazným. Trestní příkaz lze taktéž označit za druh rozhodnutí v trestním řízení, který však má svou dvojí povahu. Nejprve se jedná o procesní nabídku obviněnému, a pakliže by tato nabídka byla akceptována, dojde k transformaci trestního příkazu na meritorní rozhodnutí. Práce je členěna do čtyř základních kapitol: V první části práce je kladen důraz na představení trestního příkazu v širším kontextu. Pokouším se přiblížit jeho smysl a účel a otázky zařazení trestního příkazu pod kategorie jako rozhodnutí, zvláštní typ řízení a odklon. Druhá část práce je věnována historickému vývoji právní úpravy trestního příkazu v jeho moderní podobě, tj. od...
|
|
|
Zásada rychlosti v trestním řízení
Tikal, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tématem této diplomové práce je zásada rychlosti v trestním řízení, jelikož tato otázka je v současnosti předmětem mnoha diskusí, v nichž se mluví o přetíženosti české justice, průtazích v soudních řízeních a o možnostech, jak odlehčit systému české trestní justice. Cílem předložené práce je kriticky zhodnotit dosavadní instituty napomáhající urychlení trestního řízení, zejména pak řízení přípravného, a pouvažovat nad jejich možným rozšířením, aby však zároveň nedošlo k výraznějšímu omezení práva obviněného na obhajobu. Mezi další zásady, které stojí často v protikladu zásadě rychlosti řízení a které musí zákonodárce mít vždy na paměti, jsou zásada materiální pravdy a zásada kontradiktornosti. Práce je členěna do sedmi základních kapitol. První kapitolou je úvod. Druhá kapitola pojednává o významu rychlosti trestního řízení pro jednotlivé subjekty trestního řízení, zejména pak pro obviněného a poškozeného. Třetí kapitola představuje statistické údaje o průměrné délce řízení v rámci České republiky a v rámci Evropské unie: průměrná délka trestního řízení vedeného proti fyzickým osobám u okresních soudů činí až do právní moci rozhodnutí zhruba 225 dnů, z toho odpovídá ca 25 % na stadium u policejného orgánu a státního zástupce zbylých 75 % na řízení před soudem. Česká republika se...
|
host ::
RSS.