|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Vala, Jiří ; Stříteský, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedním ze základních prvků strategie projektu je využití skrytého potenciálu tohoto zářezu a propojení krajiny s vzniklou viniční usedlosti. Umístění výrobní části celku je vytvořeno klasickou metodou využívanou při kopaných sklepech, kdy výrobní část zároveň zajišťuje stabilizaci svahu a stává se jeho součástí. Koncept vychází z historického principu hospodářské usedlosti a soustředění jednotlivých funkcí okolo centrálního dvora.
|
|
|
Architektonický manuál pro Znojmo
Veselý, Josef ; Foretník, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat urbanistický vývoj královského města Znojma od jeho počátku až po součanost a zmapovat ustálené architektonické a urbanistické principy. Dále si klade za cíl charakterizovat architektonické a stavební detaily a na nagetavních příkladech definovat důsledky porušování ustálených pravidel.
|
|
|
Vinařská tradice v Bratislavě
Horváth, Dávid ; Uhrík,, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Vinohradnictví odpradávna patřilo k Bratislavě. V archivních zprávách se zmiňuje již od poloviny 13. století. Vinice se táhly od Bratislavského hradu až do Rače a Vajnor. Zejména v minulém století začala vinice ve velkém nahrazovat výstavba bytových a rodinných domů. Tento trend stále přetrvává a developeři lákají na bydlení s výhledem na město a blízkost přírody, z níž však sami ubírají. Vinohrady tak už století ustupují rozvíjející se městu a toto historické dědictví upadá do zapomnění. Vinohrady však nejsou pouze vzpomínkou na slavnou minulost, ale i nenahraditelné tvoritele biodiverzity a přispívá k lepšímu klimatu města. Cílem diplomové práce je analýza ústupu vinic rozrůstající se Bratislavě. Podmínky pro pěstování vinné révy a jeho zpracování v Bratislavě a okolí. Následně nalezení vhodné formy a uplatnění výstupů z analytické části v konkrétním architektonickém návrhu.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Horňasová, Tereza ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Téma diplomové práce vychází ze závěrů předdiplomové práce, která se snažila najít ztracený potenciál obce Strachotín a nastínit její možný rozvoj. Strachotín se nachází ve významné vinařské oblasti. Proto je potenciál obce především ve víně, tradici a turismu. Strategie vychází z těchto potenciálů a vznikají dvě hlavní témata. Žiju, objevuju. Faktor žiju reprezentuje obyvatele Strachotína a možnost bydlení, práce a rekreace. Faktor objevuju reprezentuje tradice a turismus. Klíčovým tématem se tedy stává náves. Ta je především místem pro místní obyvatele, ale také místem, které má obec reprezentovat a podpořit turismus. Náves je nejdůležitější částí obce, ale současný stav tomu bohužel neodpovídá. Nevhodným umístěním objektů a jejich funkčním využitím ztratila náves svoji identitu. Návrh se snaží náves očistit od objektů, které sem funkčně a esteticky nepatří. Objekty, které v návrhu zůstávají jsou obecní dům a bývalá škola. Ty zde mají historicky danou polohu. Návrh je doplňuje o objekt nový, který je spojuje a doplňuje o funkce, které v obci chyběly nebo ztratily svůj význam v původním řešení. Nově vzniklé veřejné prostranství vytváří nejen místo pro obyvatele Strachotína, ale i nový turistický cíl.
|
|
|
Horský penzion
Kupčoková, Ivana ; Dýr, Petr (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabýva návrhem rekreačního objektu typu horského penzionu v okolí města Brezno na středním Slovensku. Cílom bylo navrhnout rekreačně-sportovní areál respektující přírodu, tradice. Svým vybavením by měl nabídnout ubytování a možnost trávení aktivní dovolené turistům a rodinám s dětmi.
|
|
|
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Podivínská, Adéla ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Kyjov ve mně vyvolává čtyři hesla – maloměsto, tradice, náklonost a pochopení. Maloměsto jako ve spasení ve skromnosti, malebnosti, vědění. Tradice, které jsou pro město důležité a zakládá si na nich. Jsou to například lidové písně, kroj, hody, nářečí a vše, co ještě zůstalo z dob minulých. Náklonost je kvalitní architektuře, která sice už dávno uplynula, ale stále její pozůstatky zůstávají. A posledním heslem pochopení, a to především v opěvování tradic, uchování svých hodnot, uchopení a ukotvení nebo nalezení své jedinečnosti. V práci se věnuji prostorům okolo Kyjovky od Boršova po jižní konec města. Snažím se, aby tok jen tak neprotékal, ale aby se zapojil do městského prostředí Kyjova. Vytipovala jsem si několik míst, které jsem revitalizovala, dala jim hodnotu a využila rezerv pro zahuštění zástavby. Tyto prostory mají nové uplatnění a jsou místem k zastavením, pozdvihují město a otevírají se návštěvníkům i dosavadním obyvatelům. Kyjovka komunikuje nejen s parky, ale i s novou zástavbou a její funkcí, budete se moci přiblížit k samotnému toku a nalézt v něm místo k odpočinku, ale i k zábavě nebo k procházce.
|
|
|
Obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice
Selnarová, Elisabeth ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice uzavírá rámec modulového tématu – Tradice lidové architektury v současné vesnické zástavbě. Byla vytipována lokalita v památkové zóně města Strážnice a dotvořena chybějící struktura v historickém centru města. Investorem byl vysloven požadavek na návrh místa pro setkávání členů Klubu důchodců a zdravotně postižených. Diplomová práce předkládá detailní rozbor širších vztahů v území a urbanisticko-architektonickou studii nově navržených objektů.
|
|
| |
|
|
Loutkoherectví jako rodinná tradice na příkladu rodu Kopeckých
Petričáková, Štěpánka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
V rámci této diplomové práce je zkoumána rodina Kopeckých, jejíž rodinná tradice spojena s loutkovým divadlem. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vnímání rodinné tradice u tří různých větví jedné rodiny. Za účelem výzkumu této problematiky je tradice zkoumána i u různých generací dané rodinné větve. Narátoři byli vybráni především tak, aby mezi sebou neměly jednotlivé rodiny užší vazby. K vedení projektu byl zvolen orálně- historický výzkum, který byl opřen o teorie výzkumu především rodinné paměti. Matěj Kopecký, někdy uváděn jako patriarcha loutkářského řemesla, byl loutkář z Mirotic. Umění loutkoherectví bylo přenášeno z generace na generaci a v současné době žije již deváté pokolení, které se počítá právě od Matěje Kopeckého. Nabízí se otázka, jak je to s rodinnou tradicí v současné době a jak je předávána? Co vlastně představuje rodinou tradici? Klíčová slova: rodina, tradice, orální historie, Matěj Kopecký, loutky, loutkové divadlo
|
host ::
RSS.