Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Loutkoherectví jako rodinná tradice na příkladu rodu Kopeckých
Petričáková, Štěpánka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
V rámci této diplomové práce je zkoumána rodina Kopeckých, jejíž rodinná tradice spojena s loutkovým divadlem. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vnímání rodinné tradice u tří různých větví jedné rodiny. Za účelem výzkumu této problematiky je tradice zkoumána i u různých generací dané rodinné větve. Narátoři byli vybráni především tak, aby mezi sebou neměly jednotlivé rodiny užší vazby. K vedení projektu byl zvolen orálně- historický výzkum, který byl opřen o teorie výzkumu především rodinné paměti. Matěj Kopecký, někdy uváděn jako patriarcha loutkářského řemesla, byl loutkář z Mirotic. Umění loutkoherectví bylo přenášeno z generace na generaci a v současné době žije již deváté pokolení, které se počítá právě od Matěje Kopeckého. Nabízí se otázka, jak je to s rodinnou tradicí v současné době a jak je předávána? Co vlastně představuje rodinou tradici? Klíčová slova: rodina, tradice, orální historie, Matěj Kopecký, loutky, loutkové divadlo
Působení kongregace Dcery božské lásky ve Veltrusech v letech 1921-1950
Petričáková, Štěpánka ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit Kongregaci Dcer Božské Lásky (dále jen FDC) a její přínos především v oblasti vzdělávání. Pro detailnější výzkum byla zvolena lokalita Veltrus, kde se nejvýraznější dílo kongregace projevilo ve vedení dívčího penzionátu "Sancta Maria". Časové rozpětí 1921-1950 odpovídá délce působení sester ve Veltrusech. Dalším z cílů mé studie bylo zobrazit zajímavé a takřka zapomenuté téma z historie města, jehož jméno je často spojováno především se zámkem, který je zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Spadá tedy nejen do oblasti řeholních, ale také regionálních dějin. Za účelem uvedení do problematiky je nejprve představen dějinný vývoj kongregace a historie vzdělávání dívek v době moderní. Následující kapitola se věnuje samotné Kongregaci a jejímu rozšíření do Československa. Dále pozornost zaměřuji na působení sester FDC v samotných Veltrusech. Bakalářská práce se zabývá prací řeholních sester na pozadí nelehkých dějinných událostí. Téma je zpracováno prostřednictvím narativních a písemných pramenů a sekundární literatury. Na konci práce se nachází obrazová příloha, která prostřednictvím fotografií dokresluje celkovou představu o dění v klášteře, a textová příloha, která obsahuje přepis vybraných kapitol kroniky FDC nebo vlastní...
Císařský dvorní hřebčín v Kladrubech nad Labem v rudolfínské době
Petričáková, Štěpánka ; Hausenblasová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou chovu koní během vlády Rudolfa II. (1576-1612) v kladrubské oboře. Práce je rozdělena do tří tematických celků. První část se zabývá ušlechtilými renesančními plemeny koní v evropském prostoru, jejich výcvikem a péčí o ně. Druhá část je věnována tradici chovu koní v Kladrubech nad Labem. Hlavním tématem této práce je výzkum hřebčína v Kladrubech n. L. v rudolfínské době, jeho popis, funkce a organizační struktura. Poslední část je zaměřena na vymezení vztahu Rudolfa II. ke koním. Cílem této práce je vystihnout důvody vedoucí k povýšení hřebčína v Kladrubech n. L. za Rudolfa II. na dvorní hřebčín a definovat důsledky tohoto činu. Klíčová slova Kladruby nad Labem, hřebčín, Rudolf II., koně, chov koní, renesance

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.