|
| |
|
|
Působení ve skupině The Tap Tap a jeho význam v životě člověka s tělesným postižením
Nováková, Alžběta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na působení ve skupině The Tap Tap a jeho význam v životě člověka s tělesným postižením. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje vymezení tělesného postižení. Popisuje základní terminologii, dělení pohybových vad a představuje sociálně-psychologické aspekty tělesného postižení. Druhá kapitola teoretické části se věnuje sociální inkluzi osob s tělesným postižením. Popisuje modely přístupů k lidem s postižením, vliv tělesného postižení na rodinu, partnerství, sexualitu a zaměstnanost. Dále kapitola popisuje sociální péči a služby a organizace a sdružení pro osoby s tělesným postižením. Třetí kapitola teoretické části se věnuje představení kapely The Tap Tap, její historii i současnosti. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se členy hudební skupiny The Tap Tap s tělesným postižením. Cílem výzkumné části je zjistit, jaký vliv má působení v této kapele na život člověka s tělesným postižením. Výsledky výzkumné části jsou shrnuty do jednotlivých oblastí, které byly předmětem zkoumání. Získaná data vedou ke zjištění, že působení v kapele The Tap Tap má převážně pozitivní vliv na život člověka s tělesným...
|
|
|
Brno Connectivity / Brno Democratic City
Šujanová, Radka ; Zvonková, Monika (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vyhledání vhodného místa v Brně a navržení intervence. Esenciální částí návrhu bylo zamyšlení se nad spojitostí mezi stavebními objekty a lidmi mezi nimi. Moje práce se zabývá sociálním bydlením. Projekt zastavuje stávající brownfield u křižovatky Cyrilská - Mlýnská blízko Business centra Vlněna. Výběr lokality není náhodný. V centru města na hranici nového a starého vzniká příležitost pro sociální diverzitu a celkové propojení různých společností.
|
|
|
Zkoumání problematiky sociálního začleňování u lidí s diagnózou Tourettova syndromu
CHEJLAVOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálního začleňování u lidí s Tourettovým syndromem. Cílem bakalářské práce je nahlédnout problematické momenty sociální integrace z pohledu samotných lidí žijících s touto diagnózou. V první části se práce zevrubně věnuje popisu Tourettova syndromu, jeho historii, příčinám, projevům a diagnostice. Dále se tato část práce věnuje přidruženým poruchám. Další část práce popisuje problematiku začleňování a s tím spojené pojmy jako je předsudek a stigma a sociální nerovnosti. Dále popisuje sociální práci a dostupnou odbornou pomoc pro osoby žijící s Tourettovým syndromem. Praktická část vychází ze získaných poznatků a skutečností získané na základě kvalitativního výzkumného šetření, které proběhlo s osobami žijícími s Tourettovým syndromem
|
|
|
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...
|
|
|
Sociální zemědělství - Analýza struktur sociálního zemědělství v ČR z pohledu zapojení cílových skupin
REKOVÁ, Lenka
V této bakalářské práci je nejprve přiblíženo zemědělství v obecné rovině. Je popsána jeho historie, úloha a funkce. V následujícím popisu je přiblížen pojem sociální zemědělství, jeho historický vývoj, úloha, rozmanitost jeho podob a různorodost sociálních farem. Krátce je nastíněn i pohled na pojetí sociálního zemědělství v některých zemích na evropském území. Dále je zde pojednáno o sociálních službách, některých mechanismech a institucích, díky kterým jsou tyto podpůrné činnosti poskytovány. Ke konci teoretické části jsou zmíněny některé vnímané přínosy, ale i bariéry, které jsou spojeny s konceptem sociálního zemědělství. Hlavním cílem této práce je zjištění pohledu na vnímání sociálního zemědělství z pohledu osob pracujících na sociálních farmách, a to v pozicích vedoucích pracovníků, sociálních pracovníků či osob s potřebou poskytování sociální péče.
|
|
|
Dobrovolnictví jako možný nástroj sociálního začleňování
NEKOLOVÁ, Andrea
V České republice neexistuje komplexní systém, který by připravoval mladé osoby žijící v dětských domovech na samostatný život. Dětské domovy se proto stále častěji zapojují do dobrovolnických programů, přičemž dobrovolníci či patroni, poskytují mladým dospělým určitý vzor chování založený na přátelském vztahu, předávají jim své zkušenosti a jsou jim podporou při vstupu do běžného života. Cílem diplomové práce je identifikovat roli dobrovolníka při začleňování dítěte odcházejícího z dětského domova do společnosti. Jsou zjišťována specifika spolupráce dětských domovů s dobrovolnickými programy podporujícími sociální začlenění dítěte. K uskutečnění výzkumné části byl využit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány formou otevřeného kódování a kategorizace dat. Z výsledků rozhovorů se sociálními pracovnicemi a dobrovolníky, kteří spolupracují s mladými dospělými z dětských domovů, je patrné, že dobrovolníci jsou významnými aktéry při sociálním začleňování mladých osob opouštějících dětské domovy. Výsledky výzkumu diplomové práce by mohly být přínosné pro dětské domovy, které zvažují účast v některém z dobrovolnických projektů. Diplomová práce může být využita i jako informační materiál pro veřejnost a oslovit tak potenciální dobrovolníky z řad veřejnosti.
|
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s mozkovou obrnou
Bláhová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem logopedické intervence u jedinců s mozkovou obrnou a sociálními aspekty narušené komunikační schopnosti u této skupiny osob. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze dvou hlavních kapitol. Kapitola první se podrobněji zaměřuje na diagnózu mozkové obrny, mimo jiné na její etiologii, klasifikaci či nejčastější přidružené poruchy. Kapitola druhá se zabývá narušenou komunikační schopností jako jednou z typických přidružených poruch k mozkové obrně, zejména nejčastějšími vadami řeči. Část empirická, které je věnována kapitola třetí, pracuje s případovými studiemi čtyř respondentů s diagnózou mozkové obrny, kteří v současnosti žijí samostatný dospělý život, a v minulosti u nich z důvodu narušené komunikační schopnosti probíhala logopedická intervence. Výzkumné šetření bylo charakteru kvalitativního, konkrétně byly použity metody pozorování, strukturovaný rozhovor a případové studie. Hlavním cílem práce byla analýza průběhu logopedické intervence u skupiny těchto osob. Další, dílčí cíle výzkumného šetření se orientovaly na analýzu vlivu narušené komunikační schopnosti na sociální začlenění. Ze závěrů práce a výzkumného šetření lze shrnout, že nejčastější řečovou vadou, přidruženou k mozkové obrně, je dysartrie a dále dyslalie....
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Bezdomovectví a reálné možnosti návratu na trh práce
Boučková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Barták, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit současné a potenciální budoucí možnosti návratu cílové skupiny lidí bez domova na trh práce, jakožto prostředku k jejich sociálnímu začlenění do společnosti, se zaměřením na území Hl. m. Prahy; a vlastní formulace návrhů opatření pro další řešení této problematiky. Pro potřeby analýz jsou využita data získaná z dostupné literatury, akademických článků, veřejněpolitických dokumentů, webových stránek a expertních rozhovorů. Výstupy provedených analýz ukazují, že současné možnosti návratu na trh práce pro cílovou skupinu lidí bez domova jsou velmi omezené, a to zejména v počtu reálných pracovních nabídek uzpůsobených této cílové skupině. Zároveň bylo zjištěno, že tomuto způsobu začleňování není v současnosti věnováno tolik pozornosti, kolik by bylo zapotřebí ke zlepšení stávající situace. Na základě uskutečněných analýz byla zformována možná doporučení pro další řešení této problematiky, mezi něž řadím zejména důraz na individuální přístup k lidem bez domova jako specifické cílové skupině a vytvoření přímých opatření pro rozvoj jejich zaměstnávání skrze podporu sociálního podnikání, vytvoření výhodnějších vstupních podmínek pro nové projekty a zavedení zvýhodnění zaměstnavatelů ze soukromého sektoru.
|
host ::
RSS.