|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
|
Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958
Řanda, Tomáš ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958 se zabývá vývojem a srovnáním sportovní žurnalistiky v poválečném Československu a prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy tří vybraných sportovních periodik (Ruch v tělesné výchově/Ruch v tělovýchově a sportu, Stadion, Československý sport) ve sledovaném období sleduje proměny sportovního tisku. Vedle samotných mediálních sdělení sleduje výzkum pronikání politiky do mediálních obsahů, grafické a jazykové změny a otázku vývoje redakčních složení sledovaných periodik. Dílčími tématy jsou také osudy vybraných redaktorů, poválečný vývoj Klubu sportovních novinářů a sjednocování tělovýchovy. Autor využil bohatého archivního materiálu v podobě jednotlivých vydání sportovních periodik a dále pramenů z Národního archivu. Sekundárně pak použil přehledovou literaturu k vývoji v médiích a žurnalistice po druhé světové válce s využitím historických monografií k analýze historického kontextu, který je pro pochopení poválečného vývoje v Československu a v oblasti tisku naprosto zásadní.
|
|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
|
Britská Konzervativní strana v 50. letech 20. století: kontinuita nebo změna?
Řanda, Tomáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Autor se v bakalářské práci zaměří na analýzu činnosti britské Konzervativní strany v 50. letech 20. století. Konkrétně půjde o studium reakce konzervativců na volební propad z roku 1945, následné reformy strany a jejího oživení a také volebního vítězství z roku 1951. Dále se autor zaměří na analýzu fungování konzervativců jako Party-in-Government, tj. na realizaci volebního programu toryů, na jejich přístup k Welfare State vybudovaného labouristy a jejich přístupu k samotné Labour Party, na analýzu činnosti vlád v domácí a světové politice a v neposlední řadě na analýzu příčin a důsledků volebních úspěchů v padesátých letech.
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
host ::
RSS.