Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
Geiša v současné japonské společnosti
Cacarová, Hedvika ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce se zabývá fenoménem geiši v současném Japonsku. V první části je tento fenomén zasazen do historického kontextu, aby bylo zřejmé, v jakých podmínkách a za jakých okolností vznikl. Ve druhé části je pozornost věnována jeho charakteristickým rysům a jejich proměnám v průběhu doby. V závěru práce jsou shrnuty změny, které tento fenomén za dobu své existence prodělal, reakce na ně a porovnání přístupu ke geišám v minulosti a současnosti. Cílem práce je zjistit, zda je v současném Japonsku tradice geiš stále životaschopná a jaké má v japonské společnosti dnes místo. Klíčová slova: geiša, moderní japonská společnost, současné Japonsko, postavení ženy, tradiční hodnoty, kulturní stereotypy, modernizace, restaurace Meidži
Vývoj postavení ženy v rodině
Hanousková, Kateřina ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem postavení ženy v rodině na území České republiky od 50. let 20. století. Teoretická a hodnotová část práce rozpracovává širší souvislosti této problematiky, které vidí zejména v genderové socializaci, mužských a ženských rolích a genderových stereotypech. Dále se práce věnuje rodině, jejím hlavním funkcím a významným teoriím od druhé poloviny 20. století, které se zabývají vývojem rodiny a postavení žen v ní. Jedná se především o teorie evropského a amerického kontextu, protože v tomto období byla česká sociologie zrušena a zakázána. Práce také stručně charakterizuje demografický vývoj rodiny. Zmapování hlavních událostí ukazuje historickou proměnlivost (ne)rovností mezi mužem a ženou. Výzkum je zaměřen na ženy a jejich popis obvyklých situací reflektujících každodennost v rodinném životě. Ženy byly rozděleny do tří věkových kategorií simulujících tři generace. Jejich výpovědi tak pomohly získat ucelené informace k zmapování vývoje postavení ženy v rodině na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Výsledky výzkumu ukazují na to, že ženy jsou si spíše vědomy obecného vývoje postavení ženy v rodině než samy na svém postavení nebo postavení žen v jejich okolí. Změnu hodnotí pozitivně ve smyslu, že ženy nejsou na mužích tolik závislé, mohou budovat vlastní...
Role náboženského práva v právním systému Státu Izrael: Koncept "vázané ženy" (aguna)
Sedláková, Dominika ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou židovského náboženského práva v právním systému státu Izrael. Jejím cílem je poukázat na zvláštnost izraelského právního systému, do kterého bylo inkorporováno židovské náboženské právo, halacha. Práce rozebírá ustanovení práva manželského a rozvodového, právních odvětví, do kterých byla halacha jako taková inkorporována. Problematiku použití náboženského práva v právním řádu moderního státu popisuje na fenoménu vázaných žen, agunot. Aguna je žena, která nemůže uzavřít nový sňatek, neboť její předchozí manželství neskončilo jedním z halachicky uznaných způsobů, a to smrtí manžela nebo předáním rozvodového listu. Přestože je problematika agunot velmi stará a učenci se ji snaží vyřešit po staletí, dostává v současné společnosti nový rozměr. Moderní společnost, která odmítá nerovnost pohlaví a snaží se zajistit rovná práva mužům i ženám, se musí vyrovnat se skutečností, že ženy ve vázaném stavu jsou odkázány čekat na rozhodnutí svého manžela, který nemůže být dle halachy k rozvodu s nimi přinucen. Napomoci řešení situace agunot může sama židovská společnost, svým tlakem na muže, kteří odmítají vydat ženám rozvodový list a často se tímto způsobem snaží dosáhnout určitého neoprávněného prospěchu. V práci jsou uvedena navrhovaná řešení, jak pomoci těmto ženám k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.