|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Hron, Tomáš ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy bývalé rychty s hospodářskou částí v Hodíškově. Projekt vychází z předmětu BGA032 – Ateliér architektonické tvorby 4 – Obnova památek. První zmínka o rychtě pochází ze zpráv v urbářích z let 1462 a 1483. V těchto letech však rychta už stála. Vznik rychty není jednoznačně známý. Samotný vznik rychty se předpokládá okolo roku 1417, kdy se v obci udála významná událost, a to urovnání sporu u ves Hodíškov mezi žďárským opatem Janem a Čeňkem z Lipého, pánem na Novém Městě. V letech 1813 až 1945 vlastnil rychtu v Hodíškově rod Linsbauerů, který se zasloužil o povznesení obce i kraje. Rychtu s dvorem upravili do dnešní podoby zámečku. V období 1850-1866 proběhla přestavba a úprava bývalé budovy rychty do dnešní podoby spolu s přístavbou hospodářské části. Současně objekt zastupuje více funkcí, kde 1PP slouží jako hospůdka, 1NP jako společenský prostor s klubovnou, kuchyňkou a hygienickým zázemím. V 2NP se nachází startovací byty a podkrovní prostor není současně využívaný. Hospodářská část slouží jako garáž hospodářských automobilů. Krovní prostor je zde také nevyužit. Obec má představu o využití objektu pro startovací byty. Toto řešení je však v rozporu s územně-plánovací dokumentací. Nové využití objektu bude v souladu s územně-plánovací dokumentací, přivede do objektu znovu život a bude přispívat k rozvoji obce. Jedná se investiční záměr, s funkcí hotelového resortu disponujícím přechodným bydlením, wellness, restauračním zařízením a tradiční hospůdky pro obyvatele obce. Mimo historický objekt projekt počítá s novostavbou na hospodářském dvoře, která sjednotí vizuální ráz dvoru. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby byl využit celý jeho potenciál. Zároveň by měla být zachována historická podoba objektu a genius loci celého řešeného pozemku. K objektu bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
CO BUDE, AŽ NÁDRAŽÍ NEBUDE?
Jálová, Kateřina ; Illéš, Juraj (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází z předdiplomového projektu, který se zabývá uvolněnými objekty po odsunutí železnice z centra Brna do nově navržené polohy dopravního uzlu podle studie KAM. Diplomový projekt se zaměřuje konkrétně na památkově chráněnou výpravní budovu hlavního brněnského nádraží. Cílem je nalézt vhodnou funkci pro tuto budovu a začlenit ji do kontextu mezi historickým centrem a nově vybudovanou jižní čtvrtí. Návrh řeší i okolí objektu, do kterého spadá plocha uvolněného kolejiště a předprostor nádraží se složitou dopravní situací, který už mnoho let patří k nejméně oblíbeným veřejným prostorům ve městě.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Goncharenko, Anna ; Stýblo, Jakub (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby centra současného umění a architektury a využití stávajících vodojemů na Žlutém kopci v Brně s možností změny jejich původní funkce. Práce se zabývá možnostmi zpracovaní původního terénu a návazností navrhovaných novostaveb na existující vodojemy. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně se současným architektonickým výrazem okolních budov a architekturou minulou. Současná situace je taková, že tak nádherná architektonicko-inženýrská památka, jako jsou vodojemy na Žlutém kopci, je prakticky zavřená před očima obyčejných lidí. Pouze jeden ze tří vodojemů je otevřen k návštěvě – nejstarší cihlový vodojem postavený v roce 1872. Hlavním cílem mé práce proto bylo zpřístupnit areál vodojemů veřejnosti a dát lidem možnost navštívit všechny tři vodojemy. K tomu bylo nutné navrhnout vstupní pavilony a bezpečné vstupy do vodojemů a také naplnit vodojemy novou funkcí využití, protože činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
|
|
|
Český Krumlov - Revitalizace zóny Ambit
Benedová, Kateřina ; Vydrová, Zdeňka (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Návrh revitalizace zóny Ambit v Českém Krumlově se odvíjí jak od současných potřeb města a jeho strategického plánu a vizí do budoucna tak z historického kontextu a kulturního dědictví. Jedná se o přirozenou a nenásilnou kultivaci území do podoby parku a nábřežních promenád, který vytváří kulisu pěším spojnicím centra a obytných čtvrtí v severovýchodní části města. Do tohoto prostředí je zasazeno víceúčelové kulturní a společenské centrum se zázemím. Památkově chráněná budova původní výrobny sukna je využita jako hotel s restaurací s návazností na 2 nové objekty kulturního centra. Tyto budovy nepřesahují maximální výškovou hladinu okolní zástavby a svým objemem a umístěním respektují jak historickou stavbu, tak přirozenou konfiguraci území. Oba domy spolu korespondují nejen materiálově, ale i pojetím oproštěným od zbytečných formalit. Nesnaží se konkurovat městu a jeho geniu loci, ale kladou si za cíl vytvořit mu důstojný vstup. Jejich půdorysná kompozice dává vzniknout koherentnímu prostoru s jistou dávkou napětí tvořenou právě neortogonálním uspořádáním.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Holíková, Ludmila ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy zámku ve Velkých Němčicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Počátky historie zámku ve Velkých Němčicích sahají pravděpodobně do poloviny 16. století, kdy byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Zámek vystřídal v průběhu staletí mnoho majitelů a byl také mnohokrát přestavován. Během druhé poloviny 20. století byl nějaký čas využívaný jako obecní škola, potom dokonce jako malá textilní výroba nebo restaurační zařízení. V současné době zámek nemá využití. Současné vedení městyse plánuje odkoupení zámku od státu a jeho využívání jako úřadu městyse Velké Němčice. V zámku by se měly nacházet i další funkce jako obřadní místnost, obecní knihovna, infocentrum a prostory pro místní spolky. V rámci projektu bude řešeno širší území kolem zámku, které by se mělo stát důstojným kulturním centem obce. Prostor bude upraven jako park, který by měl sloužit k rekreaci místních obyvatel. Důležitou částí projektu je úprava zeleně, nové zpevněné plochy, i pro účel konání venkovních kulturních akcí a přidáním laviček nebo dětského hřiště. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby se dal využívat pro provoz městského úřadu a dalších provozů. Ale měla by být zachována historická podoba zámku a celkově duch místa. K zámku bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
|
|
Architektura jako příležitost k tvorbě
Svobodová, Šárka ; Brůhová,, Klára (oponent) ; Vorlík,, Petr (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku provázanosti architektury a výtvarného umění v období mezi lety 1945–1989. S ohledem na charakter výzkumu, který měl tendence rozpínat se do šířky a svými výstupy směřoval jak do oblasti teorie (v publikačních výstupech), tak do oblasti kurátorství, popularizace a aktivismu, je textová část dizertační práce uspořádána jako soubor uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací. Všech pět textů, opatřených pro účely dizertační práce společným úvodem a závěrem, spojuje stejné rámcové téma a je v nich kladena totožná výzkumná otázka – jak vypadala spolupráce architektek či architektů a výtvarných umělkyň či umělců v daném období v praxi? Odpovědi na tuto otázku autorka dizertační práce hledá na pěti konkrétních příkladech tvůrčích osobnosti (architektů Jana Dvořáka a Igora Svobody), objektů (vila s ateliérem umělce Imricha Vaneka) a urbanistických celků (sportovní areál za Lužánkami v Brně a brněnská přehrada). Souhrn dílčích textů pak společně pojmenovává a reflektuje aktuální témata, jakými je komplikovaný vztah naši společnosti k dílům vzniklým v době státního socialismu a s tím související nedostatečná památková ochrana vedoucí k nevratným ztrátám hmotných dokladů o poválečné architektonické a umělecké produkci u nás. Cílem práce je poukázat prostřednictvím konkrétních příkladů na kvalitu dobové produkce, s níž nedostatečná ochrana a slabá odborná péče ze strany relevantních institucí výrazně kontrastuje. I proto je praktickým výstupem soubor aktivit přesahující rámec akademického uchopení tématu. Z nich nejvýrazněji vystupuje výstavní projekt Nechtěné dědictví připravený pro Muzeum města Brna, stejnojmenná autorská kniha a série doprovodných veřejných akcí. Popularizace, medializace a politizace tématu podložené odborným výzkumem se totiž pro tuto chvíli ukazuji být tím nejúčinnějším nástrojem záchrany uměleckého a architektonického dědictví druhé poloviny 20. století. Závěrem badání je pak přesvědčení, že téma přesahuje umělecko-historickou rovinu a je třeba jej nahlížet prizmatem společensko-politickým.
|
|
|
Problematika památkové péče u staveb 2. poloviny 20. století na příkladu Správní budovy Vojenských staveb
Kieweg, Jan ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Problematika památkové péče u 2. poloviny 20. století na příkladu stavby Správní budovy Vojenských staveb Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematickou ochranu staveb z 2. poloviny 20. století. Problém památkové péče bude představen na budově Vojenských staveb, která byla postavena ve stylu brutalismu. Unikátní stavba architekta Jana Hančla bude monograficky zpracována a hodnocena v širším společenském kontextu spolu se související problematikou její památkové ochrany. Budou objasněny nedávné okolnosti, které vedly k dlouholetému zakrytí budovy velkoplošnou reklamou, načež její následné odstranění vyvolalo řadu emocí a vyústilo v definitivní prohlášení o demolici stavby. Autor si klade za cíl uchopit tuto kauzu a poukázat na nefunkčnost památkového aparátu, ze kterého se pomalu ale jistě stává fenomén. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom bylo použito i ústních svědectví přímých účastníků, především odborné veřejnosti, památkářů a členů Klubu Za starou Prahu. Klíčová slova architektura, brutalismus, modernismus, památková ochrana, Praha, budova Vojenských staveb, Jan Hančl, umění, socialismus
|
|
|
Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Kordovská, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Název práce: Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století Anotace: Studentka zpracuje monografii hotelu Thermal v Karlových Varech s důrazem na vývoj jeho vnímání a hodnocení v širším společenském kontextu a související problematiku jeho památkové ochrany. Objasní okolnosti, které vedly k rozhodnutí postavit v historickém prostředí města velký festivalový a kongresový hotel s bazénem. Stavbu hotelu zasadí jednak do kontextu díla architektů Věry a Vladimíra Machoninových, jednak do kontextů vývoje hotelu jako architektonického typu a stylového vývoje architektury 2. poloviny 20. století. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom použije i metod oral history a zpracuje svědectví přímých účastníků příprav a stavby hotelu, především architektky Věry Machoninové. Dále rekonstruuje proměny chápání hotelu odbornou i laickou veřejností od dokončení stavby po současnost paralelně s vývojem využívání hotelu v pozdním socialismu a změnami majetkoprávních a ekonomických podmínek po roce 1989. Zvláštní důraz položí na problematiku památkové ochrany hotelu a iniciativ směřujících k jeho prohlášení za kulturní památku.
Klíčová slova:
architektura, brutalismus, památková ochrana, Karlovy Vary, hotel Thermal
'3
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
|
Kontroverze kolem administrativních budov Transgas v kontextu památkové ochrany architektury z dob socialismu
Pilařová, Zdislava ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kauzou administrativních budov Transgas, která probíhala v letech 2015-2019. Transgas, nacházející se v Praze 2 na Vinohradské třídě, je v práci představen v kontextu vývoje československé architektury a urbanismu v druhé polovině 20. století. Jsou zde popsány konkrétní vlivy a okolnosti, které ovlivnily vznik a styl této stavby, která je na pomezí brutalismu, high-tech architektury a postmoderny. Tato práce se zaměřuje rovněž na analýzu průběhu řízení o prohlášení Transgasu za nemovitou kulturní památku a uvádí protichůdné názory odborné veřejnosti na tuto problematiku. Bakalářská práce poukazuje na krizi dnešní památkové péče, kdy Ministerstvo kultury a další orgány památkové péče odmítají i ceněnou architekturu z dob socialismu chránit, což může vést v důsledku i k demolici objektu jako v případě Transgasu. Klíčová slov Administrativní budovy Transgas, památková ochrana, architektura, socialismus, brutalismus, high-tech
|
host ::
RSS.