|
|
Přípravné vzdělávání učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Horáková, Lucie ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá přípravným vzděláváním učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a nahlíží na něj z mnoha perspektiv. Podkladem je obsahová analýza studijních plánů, jejichž podobu formou rozhovorů hodnotí bývalí absolventi, dnes již učitelé zeměpisu. K rozhovorům jsou přizváni i zástupci akademické obce, kteří představují současný stav a vize přípravného vzdělávání učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Cílem práce je tak komplexním výzkumem otevřít dialog mezi studenty, absolventy a akademickými pracovníky, abychom na závěr charakterizovali současné vzdělávání učitelů zeměpisu a zhodnotili jeho výsledek.
|
|
|
Připravenost učitelů na inkluzivní vzdělávání - přístup k žákům s dysortografií
Hýsková, Karolína ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá připraveností učitelů na inkluzivní vzdělávání na 1. stupni ZŠ a hlouběji se zaměřuje na problematiku přístupu k žákům s dysortografií. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky zaměřující se na postoje učitelů k inkluzi, jejich potřeby v této oblasti a vnímání připravenosti na práci v heterogenní třídě. Dále pak práce obsahuje význam inkluze a vymezení jejího pojmu, různé typy pohledů na inkluzi, úrovně inkluzivního vzdělávání a legislativní opatření. Další kapitoly práce jsou věnovány rozdílu sociální exkluze a inkluze, také se zabývají tím, jaká je podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a vymezením postojů jednotlivých skupin vůči vzdělávacímu procesu. Dále se práce zaměřuje na inkluzi v primární škole a kompetence inkluzivního učitele a v neposlední řadě konkrétními specifiky žáků se specifickými poruchami učení, zejména u žáků s dysortografií. Empirická část je zaměřena na přístupy učitelů k žákům s dysortografií. Hlavní výzkumnou metodou je kvantitativní dotazník pro učitele vyučující žáky s dysortografií a doplňující výzkumnou metodou jsou kvalitativní polostrukturované rozhovory s učiteli, za jejichž pomoci budou analyzovány přístupy jednotlivých učitelů k žákům s dysortografií během vyučovacího procesu. Cílem diplomové práce je zjistit,...
|
|
|
Přípravné vzdělávání učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Horáková, Lucie ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá přípravným vzděláváním učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a nahlíží na něj z mnoha perspektiv. Podkladem je obsahová analýza studijních plánů, jejichž podobu formou rozhovorů hodnotí bývalí absolventi, dnes již učitelé zeměpisu. K rozhovorům jsou přizváni i zástupci akademické obce, kteří představují současný stav a vize přípravného vzdělávání učitelů zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Cílem práce je tak komplexním výzkumem otevřít dialog mezi studenty, absolventy a akademickými pracovníky, abychom na závěr charakterizovali současné vzdělávání učitelů zeměpisu a zhodnotili jeho výsledek.
|
|
|
Překážky zlepšování přípravy učitelů: Kvalitativní případová studie Pedagogické fakulty
Lukáš, Richard ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Institut sociologických studií, katedra sociologie Bc. Richard Lukáš Překážky zlepšování přípravy učitelů: kvalitativní případová studie pedagogické fakulty (diplomová práce) Vedoucí práce: doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt Institucionální a organizační kontext přípravy učitelů na pedagogických fakultách je sociologicky zatím nepříliš probádané téma, přestože se jedná o společensky důležitou otázku. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou překážky toho, aby se zkvalitňovala příprava učitelů na pedagogických fakultách v ČR. Na tuto otázku odpovídám skrze případovou studii vybrané české pedagogické fakulty. Díky rozhovorům s vedoucími pracovníky fakulty; analýzu rámců, které tito pracovníci používají pro rámování svých zkušeností s překážkami; a analýzu institucionálního kontextu přípravy učitelů na této fakultě (intervenční heuristické vyšetřování) jsem odhalil řadu překážek, které zlepšení učitelské přípravy brání. Z institucionálního hlediska jde především o několik zásadních a pro fakultu externích faktorů (např. financování státem, roli Akreditační komise ad.); dále specifickou historii učitelské přípravy v ČR; strukturu zkoumané fakulty a organizaci učitelského studia na ní a stav didaktik jednotlivých vyučovaných oborů. Z analýzy rámců...
|
|
|
World Englishes and English as a Lingua Franca: a reflection of global paradigmatic changes in the Czech Republic.
Quinn Novotná, Veronika ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Sherman, Tamah (oponent)
Úvod: V současnosti užívá angličtinu více mluvčích, pro které je angličtina jazykem druhým nebo cizím, než pro které je angličtina jazykem rodným. Tato situace mimo jiné vede ke ztrátě monopolního postavení rodilých mluvčích jakožto představitelů jediného reprezentativního modelu a dále k postupným změnám v postojích vůči standardům a jazykovým a pedagogickým autoritám obecně. Předložená dizertační práce reflektuje tyto aktuální jevy, které se někdy souhrnně označují jako 'změna paradigmatu'. Cíle: Prvním cílem práce bylo objasnit nepřehlednou terminologii oboru. Dále bylo cílem zjistit povědomí o fenoménu angličtiny jako lingua franca (ELF) v České republice a následně přispět k jeho objasnění. V neposlední řadě bylo cílem prostřednictvím rozsáhlého výzkumu vyzkoumat, zda a jak jsou otázky jazykové ideologie reflektovány ve výuce a přípravě učitelů. Metodologie: Při výzkumu byly použity jak kvantitativní, tak kvalitativní vědecké metody. Kvantitativní výzkum měl podobu devíti speciálně vytvořených dotazníků. Zdrojem kvalitativních dat byly polořízené rozhovory. Data byla získána od celkem 595 respondentů (z toho 298 učitelů, 285 studentů a 12 vědců). Výsledky: Dotazníková šetření a polořízené rozhovory ukázaly potřebnost kurzů praktického jazyka v rámci oborových anglistik. Nejběžnějším a nejvíce...
|
|
|
Vysokoškolské studium oboru Učitelství 1. stupně ZŠ z pohledu studenta prezenčního studia
FORMANOVÁ, Andrea
Učitel 1. stupně základní školy se stává velmi důležitou osobností v průběhu školní docházky každého žáka. Proto musí, na rozdíl od oborových učitelů, projít daleko větším množstvím předmětů z různých odvětví, protože se přepokládá jeho všestranný rozhled a profesionalita. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje přípravě učitele na jeho profesi, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Dále obsahuje kapitoly týkající se osobnosti učitele a klíčových kompetencí. Praktická část prezentuje výsledky smíšeného výzkumu realizovaného u studentů prvního a pátého ročníku. Pro výzkumné šetření byla použita metoda rozhovoru a dotazníku. Cílem diplomové práce a výzkumného šetření je jednak nastínit představy a očekávání studentů 1. ročníku oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, ale také to, jak na obor nahlíží studenti ročníku posledního, tedy pátého. Současně s tímto cílem se nabízí ještě srovnání těchto výsledků s výsledky diplomové práce Hany Reifové, která se zabývá podobnou otázkou z pohledu učitele začínajícího.
|
|
|
Badatelsky orientované výuky přírodopisu - praktické aplikace a zavádění do školní praxe
BENDOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zavádění badatelsky orientovaného vyučování (BOV) do základních a středních škol v ČR i v dalších státech. Představuje BOV jako směr, který by mohl v budoucnosti vyřešit krizi přírodovědného vzdělání a zmírnit tak pokles zájmu o technické a přírodovědné obory. Hlavním cílem této práce je získat co největší množství informací o dané problematice, shrnout dosavadní poznatky o plošném zavádění BOV do škol, zejména co se týká zkušeností jednotlivých pedagogů. Dalším úkolem je vytvořit vzorovou úlohu BOV na libovolné téma z přírodopisu či biologie, která by se stala praktickým podkladem pro výuku těchto předmětů. Nedílnou součástí této práce je také kapitola věnovaná pilotnímu projektu "Škola BOV", který se uskutečnil na Pedagogické fakultě JČU s cílem vzdělávat učitele přírodopisu a biologie. Zde jsou shrnuty výsledky zavádění BOV do škol a porovnávány s výsledky předchozích analýz.
|
|
|
Připravenost studentů učitelství přírodopisu a biologie na interaktivní konstruktivistické vyučování s využitím prekonceptů žáků
KOLČAVOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá připraveností studentů učitelství přírodopisu a biologie na vyučování s užitím konstruktivistického přístupu, konkrétně práce s prekoncepty žáků. Zjišťování připravenosti proběhlo prostřednictvím dotazníků zadaných vzorku 160 respondentů ze 4 fakult připravujících učitele v lednu až dubnu 2010. Odpovědi respondentů byly kategorizovány a hodnoceny kvalitativně i kvantitativně. Bylo zjištěno, že většina respondentů se s pojmy ?konstruktivistické vyučování?, ?konstruktivismus? a ?prekoncepty.? během studia nesetkala nebo si to nepamatuje. Zatímco význam pojmu ?konstrukitivsmus? znala nebo dokázala odhadnout téměř polovina z dotazovaných, význam pojmu prekoncepty znala nebo dokázala odhadnout jen necelá čtvrtina respondentů. Šetřením věcného obsahu znalostí souvisejícího s tématikou fotosyntézy a trávení v podobě modelových prekonceptů bylo zjištěno, že v rovině odborných znalostí jsou respondenti na práci s prekoncepty při výuce této tématiky víceméně připraveni.
|
host ::
RSS.